Dostál Vladimír Livres

Otištěno podle textu v "Osvětě", roč. III., 1873

Nové zhodnocení básníkova díla se obrací proti měšťáckým literárním historikům, kteří posuzovali Hálka jako umělce nižšího řádu, jako mělkého venkovského idylika. Dostál množstvím citátů z básnického, prozaického i publicistického díla Hálkova dokazuje jasný pokrokový názorbásníkův, který šel vždy s lidem proti feudálním přežitkům, proti reakční církevní hierarchii, proti buržoasnímu zbožnění zisku, proti snobskému poměru maloburžoasie ke kultuře, proti nadvládě peněz nad láskou, proti zotročování přirozených lidských citů bohatstvím, proti pýše a lakotě bohatých sedláků, proti kompromisům peněžní aristokracie s vídeňskou vládou. Hálek hledal vždy oporu v přírodě, v těsném přimknutí k lidu, hlavně venkovskému. Stal se, nesen vírou v prostého pracujícího člověka, mluvčím jeho nespokojenosti s kompromisní a sobecky třídní politikou buržoasie.

Publikace shrnuje výsledky výzkumu a praktického ověřování metodického postupu Hodnotového inženýrství jako systémového uplatnění principů a postupů Hodnotové analýzy v procesu přípravy a vývoje nových výrobků. Obsahuje popis etap pracovního plánu Hodnotové analýzy, rozpracovaných do kroků, jak pro Hodnotovou analýzu vyráběných výrobků, tak pro Hodnotové inženýrství, prováděné při řešení úkolů technického rozvoje. Pracovní plán je doplněn příkladem aplikace Hodnotového inženýrství na stavební jeřáb.

Výbor sedmi statí (O otrokářské formaci, Polybios a S-ma Čchien, Středověk v historiografii, O literárním "prostředníku", O epoše renesance, Tři básníci, O smyslu dějin) z obsáhlejšího sborníku článků, recenzí a esejůvýznamného sovětského orientalisty dokumentuje velkou šíři jeho vědeckých zájmů a znalostí. Konrad byl nejen vynikajícím lingvistou a historikem, ale i znalcem orientální filosofie a kultury vůbec.

Výbor z povídkové tvorby významného ruského realistického spisovatele obsahuje pět próz: Písčina, Bomby, Na Presně, Smuteční pochod a Galina. Povídka Písčina z r. 1908 zobrazuje drama tří lidí vzájemně se zraňujících v marné touze po osobním štěstí. Črta Na Presně z r. 1905 a povídky Bomby a Smuteční pochod z r. 1906 zachycují revoluční dění v Rusku v r. 1905. Povídka Galina z r. 1916 odhaluje na příběhu mladé učitelky, která přichází s mnoha předsudky a ideály do zapadlé vesnice a poznává nesmírnou bídu a ubohost vesnického života, neužitečnost narodnických iluzí o neporušené mravní čistotě ruského venkova a o vznešeném poslání hlasatelů kultury a osvěty mezi lidem.