Dušan Uhlíř Livres

Rudé slavkovské slunce je už více než dvě století spojováno s Napoleonovým vítězstvím v bitvě, která byla do té doby snad největší a nejkrvavější v dějinách. Na obou stranách tehdy bojovalo 170 tisíc vojáků. Během krátkého zimního dne jich padlo přes 20 tisíc. Další umírali po bitvě na následky zranění a epidemie tyfu. Českého historika přitahuje na Slavkovu skutečnost, že k této bitvě došlo na našem území. Z českého pohledu je to tedy událost světová i regionální. Bojovali zde sice vojáci tří armád, ale jevištěm byla moravská půda a místní obyvatelé válkou trpěli ne méně než vojáci. Tato knížka podrobně sleduje jak události bitvy, tak i její diplomatickou předehru a rovněž ohlasy, které vyvolala v tehdejším světě.

Beletristickou formou zpracovaný život světově proslulého válečného dobrodruha z první poloviny 18. století barona Františka Trenka. 2. vydání

Bitva na Bílé hoře figuruje v našich představách stále jako symbol. Snad ne už jako symbol hanebné porážky a národního neštěstí, ale stále ještě jako velký historický mezník v českých dějinách. České země po roce 1620 už nebyly tím, co předtím. Kniha od předního českého historika předkládá přehledná fakta i zajímavosti o jedné z nejvýznamnějších bitev v naší historii. Zjistíte, jaké byly její příčiny i důsledky, jací aktéři stáli v jejím pozadí i co rozhodlo o jejím výsledku na bitevním poli.

Období od Napoleonova pádu do revoluce 1848 výrazně poznamenal Vídeňský kongres, na němž se vládcové starého kontinentu rozhodli upravit evropské poměry, zaručit Evropě mír a vrátit trůny panovníkům, jež vyhnala revoluce a Napoleon. Zárukou tohoto pořádku byly ve většině zemí policejní režimy kontrolující jakékoli projevy opozice. Opozice se proto musela skrývat v ilegalitě a zvolila cestu tajných společností, spolků a sekt, které si vzaly za cíl podkopat a likvidovat stávající režim. O takovýchto společnostech později vznikala řada legend. Jednou z nejrozšířenějších byla revoluční společnost karbonářů (carboneria), která vznikla v Itálii. Přestože evropské vlády a jejich policejní aparáty stíhaly členy revolučních organizací tvrdými tresty (smutně proslulým vězením se stal například brněnský Špilberk), podařilo se jim v několika zemích uskutečnit úspěšné státní převraty a udržet se po kratší či delší čas u moci. Aby mohly čelit nebezpečí revoluce kolektivně, založily evropské vlády roku 1815 konzervativní spojenectví známé jako Svatá aliance. Její členové se v případě potřeby scházeli na mezinárodních diplomatických kongresech, které hledaly řešení v okamžiku, kdy revoluční výbuch ohrozil evropský status quo. Konaly se např. v Cáchách, Opavě, Lublani a ve Veroně. Končily zpravidla kolektivním rozhodnutím potlačit ohniska vzpoury vojenským zásahem.

Reprezentativní obrazová publikace, jejíž jádro tvoří podrobný vojensko-historický popis "bitvy tří císařů".

Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny. A to nejen proto, že přivodila zvrat ve vývoji zemí České koruny, ale také proto, že její důsledky se staly předmětem dlouhodobého zájmu domácích a cizích historiků. Nová edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, bude v širokém záběru mapovat jednotlivé události a mocensko-politické změny, klíčové i opomíjené vojenské akce, známé i méně známé bitvy, zajímavé aktéry a významné osobnosti dlouhého, třicet let trvajícího konfliktu.

Mozaika textu a ilustrací líčící průběh českého stavovského povstání až po jeho vyvrcholení na Bílé Hoře a tragické následky osudové porážky. Pozornost je věnována všem protagonistům i představení nejrůznějších stránek tématu a dobovým reáliím. Bohatě ilustrováno soudobými vyobrazeními.

Kniha o historii i současnosti obce Křenovice (okres Vyškov) a jejích obyvatel.

Kníže Felix Lichnovský (1814—1848), dědic velkého panství, voják, nadaný žurnalista a literát, duelant, lev salonů a známý politik, prožil krátký a bouřlivý život. Velký zlom v jeho životě přineslo seznámení s bohatou kněžnou Dorotou Zaháňskou. Ze vzájemné náklonnosti a názorové spřízněnosti vznikla vášnivá láska, která oběma zůstala až do konce Felixova života. Revoluční rok 1848 přivedl knížete na scénu frankfurtského parlamentu, kde zasedl mezi reprezentanty krajní pravice. Skončil ve Frankfurtu v čase barikád zlynčován zfanatizovaným davem.