Grosso Alfonso Livres

Georgina Leightonová je nejen žensky nesmírně přitažlivou a provokativní bytostí, ale navíc ji neobyčejně vzrušuje výtvarné umění. Dokonce napsala několik podařených esejů. Anglickou lodí Patricia teď míří ke břehům horkého Španělska. Touží spatřit na vlastní oči krásný obraz Magdalény od El Gréca. V té fatální chvíli stojí právě u zábradlí na palubě parníku, když k ní přistoupí a osloví ji elegantní a pro ženy neodolatelný typ muže, Tony Mackenzie. Jinak však ničím výjimečný, zato však rafinovaný a obratný hotelový zloděj v bílých rukavičkách. A tady se do hry prolamuje zdánlivě iracionální "zlá náhoda". Otvírá nejen neuvěřitelný příběh, ale jakoby temná síla uvolnila celou sérii takových náhod. Následují stránky vzrušujícího vyprávění v překvapivě dynamickém toku a dramatickém spádu. Sugestivní andaluská krajina kolem Paradas, bílý statek Los Galindos a jeho obyvatelé se stanou aktéry krutého dramatu. Toto velké divadlo hrůzy s mistrovsky vystupňovaným napětím popsal Alfonso Grosso, zakladatel španělského detektivního románu fikci-reportáži. Na scénu vstupuje další krásná smyslná žena, Beatriz Rojasová, nová Tonyho milenka, aby se spolu s tímto hravým inspirátorem a iniciátorem zla stala divákem, účastnicí závěru temných dějů. Kniha vyšla v mnoha vydáních v řadě evropských zemí.

Príbeh, ktorého jadro tvorí nástojčivý problém mnohých západných krajín - obchod s drogami.

Příprava profesionálních vrahů na likvidaci významné osobnosti tvoří hlavní dějovou linii románu, který dává nahlédnout do praktik mezinárodního terorismu.

TESTA DE COPO, aparecida en 1963, forma la trilogía A la izquierda del sol, con Un cielo difícilmente azul (1961) y De romería (escrita en 1962, pero no publicada hasta 1981).La acción general se centra en las actividades pesqueras del atún en la zona del Estrecho y es (como escribe María Isabel Paraíso) una emocionante y mísera Epopeya Marinera de Andalucía la Baja. Según el propio autor, en TESTA DE COPO se relatan las dos historias de Marcelo una, del breve tiempo que precede a su primera jornada de trabajo después de salir de prisión (en la que ha sido encerrado por un delito que no cometió) y otra, la de toda su vida forzosamente llamada a capítulo en esta vuelta a empezar. Pero a través de estas historias se nos está relatando la vida de la Almadraba, desde la época dorada en que se aclimataban los usos y métodos traídos por patronos sicilianos, hasta los tiempos menos brillantes en que se desarrolla la trama.Para Caballero Bonald, en Alfonso Grosso la imaginería verbal es un reflejo de la imaginería temática. En 1962, Grosso declaró: Intento, como otros hombres de mi generación, testimoniar e inquietar… Adopto una actitud de denuncia y, desde luego, francamente engagée (comprometida).