Anna Šochová Livres

Kolektivní monografie čtyř českých odborníků shrnuje přehledným způsobem dějiny Arménie a arménské kultury, přičemž se snaží tuto problematiku představit v širším kontextu, tj. v rámci dějin historického arménského území i celosvětové arménské diaspory. Jednotlivé kapitoly jsou uspořádány chronologicky a zároveň tematicky provázány tak, aby měl čtenář možnost udělat si představu o vývoji situace v širším geografickém prostoru a srovnat ji na základě dalších historických paralel. Z historického i geografického pohledu se Arménie vždy nacházela na pomezí velkých kulturních celků a civilizačních okruhů. Odtud i synkretický charakter arménské kultury, kombinující jak tradice autochtonní, tak tradice přejaté a transformované, umožňující jejich osobitý vývoj.

Kdysi jsem říkala o pohraničí, že je to umlčený kraj. Vyrůstala jsem v takovém chyběly mi zdejší písničky, pověsti, stará jména kopců okolo. Když jsem se přistěhovala na Ašsko, nabyla jsem dojmu, že tahle krajina přidušeně sténá, plná bolesti a temných stínů. Z obyčejných a všedních drobností se rodily příběhy, někdy hravé, jindy kruté. Jsou hororové, syrové, vzešlé z mých pocitů, třebaže doslovně se žádný neudál, žádný z mých hrdinů a hrdinek tu nežije a nežil. Pouze jim podobní. Kdokoliv by se tedy chtěl poznat a zlobit, že o něm cosi ošklivého vymýšlím, hluboce se mýlí. pouze nahrbený stín staré ženy občas projde kolem našeho domu a mlžným oparem zamíří ke tmavému obrysu stromů nad hřbitovem.

Lidem vládne poslední z původních obyvatel planety – císař. Lidé pro něj staletí vybírají a geneticky upravují dívky, aby jeho rod přetrval. Musejí udržet existenci tohoto tvora a nechat ho vládnout, oslavovat ho a zahrnovat pohodlím. Proč, když je lidstvo přece nadřazeno všemu?! Lidé tu žijí stejní, jako jinde: Milují se, přátelí, spolupracují, ale hodně lžou, vraždí, loupí, znásilňují a zrazují, což císař nemá rád. Zvládli by si přesto vládnout i bez huovinského císaře? Určitě. Proč se tedy cpát mezi jeho vyvolené? Kdo je tu víc a kdo lepší? Vyšlechtěný aristokrat, obchodník, dvořan, podílník nebo snad někdo z Kruhu moudrých na periferii? Císař je osamělý. Uplynulo mnoho let od útěku jeho nevěsty a společnost je unavená čekáním na zázrak, který by nastolil – co? Rovnováhu? Nové otročení poslednímu Huovinovi? Svobodu lidstvu? Možná jen vrcholnou, neomezenou moc toho, kdo potichu spřádá plány a hodlá všechno využít pro osobní prospěch.

V antologii Cynické fantazie shromáždili editoři sedmnáct povídek od patnácti současných českých autorek a autorů. Knihu zakončuje esej slovenského teoretika fantastické literatury Ondreje Herce. Najdete v ní práce velmistrů žánru, jakými jsou Jan Poláček, František Novotný, Eva Hauserová či Jana Rečková, tak řadu originálních nových tvůrců, na jejichž další díla se budete těšit v následujících letech. Žánrově je kniha rovněž pestrá, od hororů Milana Petráka a Jana Kovanice, přes katastrofickou science fiction s příměsí mystiky Anny Šochové, po trochu ulítlou sci-fi Milana Štajera až k hard SF Martiny Šrámkové a Jana Havliše. Povídky spojuje překvapivý, někdy krutý až cynický závěr, ale autoři sami asi cynici nebudou, knihu i výtěžek z ní věnovali Martině Šrámkové, která se vydání své povídky již nedožila.

Baron Sirgodon měl se svými dvojčaty, dívkou a chlapcem, vždycky trápení, až se nakonec rozhodl oba cvičit společně jako muže. Snad učinil dobře, vždyť zemí otřásají příběhy plné zrady a temných kouzel. O moc v nich kromě lidí bojují i bytosti vládnoucí ohromnému močálu, které se snaží získat takovou sílu, jež překoná i zatracení. Dokáží stát dvojčata při sobě uprostřed bojů? Kolik je čeká obětí, zápasů a proher? Vždyť žena se nesmí plést do mužských záležitostí… -- zdroj: legie.info --

Jaroslava Rejtmanová, oslovovaná Jarka, přijela na školní sraz od maturity do Chomutova vůbec poprvé. Po dvaceti letech. Většina dívek zůstala po „zdrávce“ ve zdravotnictví, jen málo z nich se uchytilo v jiných oborech. Oslava to byla velkolepá, ale už ten večer se začaly tříbit problémy, starosti, kamarádky se svěřovaly s životními prohrami, ztrátami i nálezy. Jarka je mimořádně citlivá, má dar předtuchy, od mládí je senzibilka. Její osud se stane součástí řetězce příběhů, jež téměř popírají logiku a oddělují svět Zde od toho Tam...

V čtenářsky přitažlivém, silném příběhu, zasazeném na odlehlé Ašsko pobělohorské doby, tedy do konce 17. století, sledujeme osm let v životě šlechtičny Anny Dorothey Zedwitzové, vzorné manželky, matky a hospodyně na Mikulášském vrchu. Zvrat v jejím životě nastává, když se na projížďce v lese zaplete se starou cikánkou, která ví něco, co Anna nikomu neprozradila, a nyní věští, že se její osud rozdvojuje: buď bude bohatá, spokojená a uvidí své děti vyrůstat, nebo ji čeká brzká smrt... Linie zahrnující tajemnou věštbu se odvíjí na pozadí významných událostí v českém i evropském kontextu. Život střední šlechty, píle a sebeobětování pro rozvoj svěřeného panství jsou v mnohém příkladné i pro současnost. Nedat se ubít osudem, ale dokázat se za jakýchkoli okolností opět zvednout, takové je poselství napínavého vyprávění o osudu hlavní hrdinky.

Technicky vyspělý národ lidí s modrými vlasy, žijící v izolaci, je závislý na parapsychických schopnostech katunů, ochránců rodů. Katun rodu Monga žádá rebela a odpadlíka Thena, aby se vydal na iniciační Cestu a poté převzal úřad. Rodinný smolař je „nadšený“ stále víc – Cesta totiž vede přímo do páchnoucí špíny obou světů. Na jeho zrání navíc dohlíží nezvyklý průvodce: Domorodá žena, řeholnice, vznešená Arga, která smí soudit i krále… Anna Šochová (1959) si za několik posledních let vybudovala renomé kvalitní povídkářky. Svůj talent uplatnila nejprve v žánru klasické fantasy, z něhož jmenujme Cenami Karla Čapka ověnčenou trojici novel Záskok (2003), Výměna (2004) a Zeóla (2006). Největší popularity však autorka dosáhla s hororově laděnými příběhy, často situovanými do čtenářsky atraktivního prostředí česko-německého pohraničí. Jedním z nich je například i její zatím nejznámější povídka Panenka (2003), oceněná Cenou Edieho Krígla

Potkat vás může mnohé, i ve všední současnosti. Stačí vyměnit panelákový byt, přijmout pozvání na vesnickou tancovačku, sledovat seriály. Kniha je průřezem autorčiny tvorby, v němž opět představuje příběhy z různých částí Čech, hravé, tajemné i groteskní. Hlavní role tohoto pestrého divadla obsadila člověčina, bez milosti odhalovaná a provokující.