Andrej Stankovič Livres

Po obsáhlých svazcích básní (Magorova summa) a esejů (Magorův zápisník) Ivana M. Jirouse vychází obsáhlý svazek jeho dopisů. Nejde o sebrání jeho dopisů různým adresátům a z různých let, ale o zcela konkrétní a přesně vymezenou část jeho korespondence: o dopisy, které v sedmdesátých a osmdesátých letech napsal z českých věznic svým ženám Věře a Julianě. Soubor těchto dopisů má nejen mimořádnou hodnotu historickou a dokumentární, ale je i jedinečným dílem literárním. Jirous v těchto dopisech, ztišen a soustředěn, spojuje popis všední každodennosti vězně s úvahami o životě, dobru a zlu, lásce, marnosti a smyslu lidského konání. Přesným, živým jazykem, jaký známe z jeho esejů, vytváří svébytnou, citově naléhavou a přitom detailně konkrétní duchovní kroniku celého normalizačního dvacetiletí. V české literatuře posledního půlstoletí lze význam této Jirousovy vězeňské korespondence srovnat s Palivcovými listy z vězení z padesátých let či s Havlovými Dopisy Olze z přelomu let sedmdesátých a osmdesátých. Kniha je doplněna zevrubnou ediční poznámkou a jmenným rejstříkem. Kniha roku 2006 v anketě Lidových novin.

Příběh Josefa Floriana a jeho díla. Život a dílo svérázného katolického vydavatele a myslitele s podrobným rozborem jeho přínosu pro českou kulturu. Autor shromáždil o této osobnosti neobyčejně obsažný materiál s hojnými citáty z jeho korespondence i výroky jeho přátel a odpůrců. Zároveň zde představuje celý kruh osobností soustředěných kolem vydavatelství ve Staré Říši na Moravě – J. Demla, B. Reyneka, J. Poláka a další.

Sbírka To by tak hrálo, aby nepřestalo nese podtitul Dedikace, variace, elegie a torza a Andrej Stankovič, génius marginality, v ní překvapí. Jeho sbírka je složena ze samého rýmování... Autorova poetika pak vychází z experimentální poezie a undergroundu.

Les études réunies dans ce recueil tentent de faire comprendre la terrible réalité de l'asservissement des consciences dans les Etats totalitaires. Citant des expériences concrètes, l'auteur fait voir comment, sous la pression constante de la menace, de la méfiance, de la surveillance réciproque, de la suggestion et de la propagande, l'homme peut changer intérieurement jusqu'à la conversion

První dvě básnické sbírky A. Stankoviče (1940-2001), které nesměly za totality vyjít, hýří nezaměnitelným humorem a nenapodobitelnou obrazností. Kongeniálně ilustroval Karel Nepraš.

Sbírka básní legendárního básníka, který byl, ač se někdy bránil, člověkem.

Kniha básní 2 obsahuje sbírky vydané již tiskem: To by tak hrálo, aby nepřestalo (Petrov 1995), bibliofilii Obskurník (Spolek českých bibliofilů 1999) a poslední, prozatím v úplnosti nepublikované Šarišské haiku, z něhož vyšla větší část časopisecky (Revolver Revue č. 46/2001). Doplněk tvoří básně, jež nebyly zařazeny do žádné ze sbírek a byly otištěny jen v samizdatových sbornících nebo byly nalezeny v autorově archivu. Kriticky připravený text autorových básní je doprovozen komentáři.

Sbírka rozmanitých veršů a rozmanitého říkání z pera zmáného undergroundového autora.

Svazek Josef Florian a Stará Říše shrnuje veškeré práce Andreje Stankoviče o staroříšském vydavateli Josefu Florianovi (1873–1941). Jeho základ tvoří původně čtyřsvazkový spis Význam Josefa Floriana pro vývoj krásné knihy, který autor předložil v roce 1975 jako diplomovou práci na Katedře knihovnictví a vědeckých informací Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. První svazek tvořila monografie o J. Florianovi (zde s. 11–225), další tři obsahovaly analytický soupis produkce staroříšského vydavatelství (zde s. 257–975). Tento korpus jsme rozšířili o další tři Stankovičovy texty věnované J. Florianovi (s. 227–241). Zatímco Stankovičova florianovská monografie nyní vychází již počtvrté – poprvé byla publikována v samizdatové Edici Expedice (Praha 1983, sv. 181), podruhé péčí nakladatelství Opus Bonum (Mnichov 1983) a potřetí ve Votobii (Olomouc 1998) –, bibliografický soupis staroříšských tisků se dočkal vydání, více než třicet let od doby svého vzniku, vůbec poprvé, doplněný soupisem svazků a rejstříky.

Báseň v próze básníka a textaře, saxofonisty skupiny Plastic People of the Universe.

Kniha je výborem z nebásnických, tj. kritických, esejistických, vzpomínkových či anketních textů, psaných v letech 1968–2001 a zveřejňovaných zejména na stránkách časopisů Tvář (1968–1969), Lidové noviny (samizdat 1988), Sport/Respekt (1989–1994, 1996/97), Revolver Revue a Kritická Příloha RR (1986–2001), Lidové noviny (1999–2001), nebo jako předmluvy či doslovy ke knihám jiných autorů. Výbor je rozdělen do tří oddílů: první přináší kritické a metakritické texty o filmu, tj. o filmově-scenáristickém tvaru a způsobech jeho vnímání, druhý představuje články o zvyklostech českého kulturního a mediálního života, např. o praxi lektorských řízení nebo o chování umělců mimo umělecké dílo (zejména literátů a filmařů), třetí pak portréty, pozdravy a vzpomínky věnované vesměs přátelům nebo zapomenutým osobnostem české a slovenské kultury. K vydání připravil, ediční poznámku a komentáře napsal, bibliografii a rejstříky sestavil Michael Špirit.

Kniha podává plastický obraz o výjimečné osobnosti české kultury a jejím díle: je věnována básnickému, kritickému, publicistickému, badatelskému a společenskému působení i osobnosti Andreje Stankoviče (22. 6. 1940 v Prešově – 12. 7. 2001 v Praze). První část vychází z příspěvků proslovených na konferenci, kterou Revolver Revue uspořádala v prostorách FAMU v Praze 24. října 2019. Druhý oddíl tvoří rozsáhlá anketa, jejíž převážná část vznikala v létě 2019 u příležitosti připravovaného stankovičovského sympozia. Třetí část přináší výběr z textů o Andreji Stankovičovi, které vznikaly pro Revolver Revue a Kritickou Přílohu v letech 2001–2007. Svazek, který k vydání připravili Lucie Bartoňová, Edita Onuferová, Terezie Pokorná a Michael Špirit, obsahuje i četné fotografie a podrobné slovníkové heslo.