Gustav Hajčík Livres

V politickém románu Jak chutná moc vypráví autor příběh státníka, socialistického státníka, jehož životní cestu přehlíží v den slavnostního pohřbu státníkův přítel, oficiální fotograf. V průběhu ceremoniálu si klade jedinou otázku: co způsobilo, že se tenhle »velký mrtvý« dokázal v několika málo letech proměnit z živoucího a planoucího bojovníka v charakterovou trosku, v odosobněný sklerotický typ funkcionáře, posedlého už jen sebou samým, svou pozicí, svou mocí. Vášnivě horečně napsaná kniha, líčící nesmírně drastické epizody z let minulých, vyšla poprvé v roce 1967. A přesto je dnes znovu až děsivě aktuální…

Mnohovrstevnatý poutavý příběh o střetu dvou rozdílných pohledů na svět Štefan Riečan přichází se svou rodinou do Palánku na jižním Slovensku, aby si zde – jak alespoň doufá – odpočinul po dlouhých letech války. Chce především získat zasloužený klid a štěstí. Jeho naděje se mu však nesplní. Na vině je mladý průbojný pomocník Valouš, který byl Štefanovi přidělen spolu s výnosným řeznictvím po maďarském uprchlíkovi a před kterým ho všichni varovali. Štefanova manželka má na Valouše poněkud jiný názor a navíc – ne nadarmo se říká, že láska je slepá… Román, který získal mnoho ocenění a byl úspěšně zfilmován

Sedm povídek (Skaliny, Talent, Johanka z Podlazu, Útok, Kdo jde po cestě, Případ, Místo květů na hroby), vybraných z Mináčových sbírek Na rozhraní, Zapadlý kout a Záznamy. Spojují reportáž s beletrií a otvírají řadu pohledů na slovenskou vesnici let padesátých našeho století a na ty, kdo na ní žijí a svými vlastnostmi určují její život a tvář.

Kniha črt ze současnosti, o níž autor říká: "Je v ní řeč o starém, konzervativním maloměšfáctví založeném na vlastnictví, i o jeho nové, elastické podobě, která útočí na poctivé lidi a rozkládá je. A o silách, které mu odporují a jež s ním bojují."

O horečnatých dnech a katastrofálních záplavách v létě 1965 na jižním Slovensku. V knize se autor ptá: Kde jsme udělali chybu? A udělali jsme ji vůbec? Katastrofu přibližuje očima důstojníka branných sil.Úryvek z knihy:Šel jsem tam, chtěl jsem pomoci. Měl by pomoci každý, kdo může a má k tomu síly. Jsou to naši lidé. Nemůžeme je nechat napospas osudu. Co jim dáme, dáme vlastně sobě.

První díl trilogie Generace Rok 1943 -1944 3 kapitoly: Město spí a mluví ze sna, Starý dobrý venkov, Čas čekání

Vražda hlavního rozhodčího při zápase první fotbalové ligy a potom ještě další vražda jednoho z hráčů, to jsou záhady, které řeší zkušený kapitán pražské kriminálky ve spolupráci se svým synovcem novinářem. Napínavý příběh odhaluje stinné stránky kolem finančních otázek klubů, kolem tipování, sázek i kolem bohémského života hráčů a funkcionářů.