En savoir plus sur le livre
Román Valji Stýblové Na konci aleje vyšel poprvé v roce 1979. Tehdy už měla autorka víc než dost zkušeností životních, lékařských i tvůrčích, aby mohla proniknout do duševního světa lidí v důchodovém věku. V tradicích naší prózy, především venkovské, znamená stáří většinou úsměvnou dobrotivost, pochopení pro lidské trápení, porozumění a nadhled, ochotu a potřebu pomoci. Ústřední postavě románu Valji Stýblové se však právě těchto vlastností nedostává: samotář a egoista, malicherný, prestižní, nezapře někdejšího berního úředníka. Ze svého povolání přinesl si sedmdesátník Skoumal chladný, necitlivý vztah k lidem (sám tomu říká "nezaujatý názor"). Stále v nich vidí spíš "úřední strany" než své bližní. I když o nich hodně ví – vede v domově důchodců kartotéku a kroniku –, přece jen zůstává uzavřen do sebe. Dbá o své zdraví a správnou výživu, je pedanticky přesný, ale také vypočítavý a sobecký. V jeho postavě podala Stýblová přesný povahopis českého maloměšťáka. Leč ani tohoto člověka Stýblová nezatratila, dala mu v závěru dar příbuzenské zakotvenosti a možnost vykročit k povahové obrodě. V románu upoutávají i další postavy a postavičky, jejich starosti i radosti. Kniha Na konci aleje dokázala z prostředí zdánlivě pramálo atraktivního vytěžit dílo čtivé, potřebné a myšlenkově závažné.
Achat du livre
Na konci aleje, Valja Stýblová
- Langue
- Année de publication
- 1988
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide),
- État du livre
- Bon
- Prix
- 1,99 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Na konci aleje
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Valja Stýblová
- Éditeur
- Odeon
- Publié
- 1988
- Format
- rigide
- Séries
- Mots clés
- Fiction, Littérature tchèque, Roman social, Romans psychologiques, Vieillesse, Seniors, Maison de retraite, Égoïsme
- Évaluation
- 4,05 sur 5
- Description
- Román Valji Stýblové Na konci aleje vyšel poprvé v roce 1979. Tehdy už měla autorka víc než dost zkušeností životních, lékařských i tvůrčích, aby mohla proniknout do duševního světa lidí v důchodovém věku. V tradicích naší prózy, především venkovské, znamená stáří většinou úsměvnou dobrotivost, pochopení pro lidské trápení, porozumění a nadhled, ochotu a potřebu pomoci. Ústřední postavě románu Valji Stýblové se však právě těchto vlastností nedostává: samotář a egoista, malicherný, prestižní, nezapře někdejšího berního úředníka. Ze svého povolání přinesl si sedmdesátník Skoumal chladný, necitlivý vztah k lidem (sám tomu říká "nezaujatý názor"). Stále v nich vidí spíš "úřední strany" než své bližní. I když o nich hodně ví – vede v domově důchodců kartotéku a kroniku –, přece jen zůstává uzavřen do sebe. Dbá o své zdraví a správnou výživu, je pedanticky přesný, ale také vypočítavý a sobecký. V jeho postavě podala Stýblová přesný povahopis českého maloměšťáka. Leč ani tohoto člověka Stýblová nezatratila, dala mu v závěru dar příbuzenské zakotvenosti a možnost vykročit k povahové obrodě. V románu upoutávají i další postavy a postavičky, jejich starosti i radosti. Kniha Na konci aleje dokázala z prostředí zdánlivě pramálo atraktivního vytěžit dílo čtivé, potřebné a myšlenkově závažné.