Paměti carevny Kateřiny II.

Mezi Berlínem a Lipskem leží malé městečko Zerbst, kde se 2. května 1729 narodila princezna Sofie Frederika, pozdější ruská carevna Kateřina II. Veliká. Pocházela z chudého rodu, ale carevna Alžběta I. ji vybrala jako manželku pro svého synovce Petra, budoucího cara. V roce 1744 přijela na ruský dvůr, přijala pravoslaví a jméno Kateřina Alexejevna, a brzy se stala manželkou Petra. Paměti zachycují období od jejího příjezdu do Ruska až do roku 1758. Na konci je přiložen dopis, v němž se snaží distancovat od převratu v roce 1762, avšak Milan Švankmajer odhaluje, že Kateřina svého manžela odstranila, aby mohla převzít moc. V dopise tvrdí, že Petr III. zemřel na mrtvici a trpěl hemeroidní kolikou, což potvrdila pitva. Kateřina byla oblíbená a měla podporu gardových pluků. O svém manželství píše otevřeně a Petra popisuje jako dětinského. Švankmajer naznačuje, že Pavel I. nebyl jeho synem, ale pravděpodobně hrabětem Saltykovem. Paměti nejsou autentickým svědectvím, ale spíše kulisou pro Kateřinino vyprávění o jejím nešťastném období u dvora. Po její smrti byly Paměti zapečetěny a zveřejněny až po více než padesáti letech. První vydání se objevilo v Londýně v roce 1858.