Z berlínského diáře

Max Frisch (1911–1991), významný švýcarský dramatik a prozaik, si v určitých obdobích psal deníky. Mezi nejzajímavější patří druhý deník (Deník 1966-1971) a nedávno zveřejněné zápisky z let 1973–1974, které zachycují jeho berlínský pobyt. Tyto zápisky obsahují nejen každodenní úvahy, ale také esejistické myšlenky, náčrty povídek a charakteristiky mnoha spisovatelů z obou stran Berlínské zdi. Frisch se zaměřuje na hledání identity svých literárních postav, což se prolíná s jeho vlastním hledáním identity a zkoumáním vlivu místa na člověka. Zvláštní pozornost věnuje východnímu Berlínu, kde s vnímavostí popisuje vztahy v intelektuálních kruzích i každodenní život, snaží se proniknout do politických aspektů neznámého světa. Berlínský diář, který byl rozpečetěn až 20 let po autorově smrti, se dnes považuje za jedno z nejdůležitějších děl Frische. Jeho pohled na východní Berlín je osvobozen od naivní romantiky západních levičáků a jako Švýcar měl výhodu nestrannosti. Frischův postoj je založen na kladení otázek a naslouchání, jeho pohled je neúplatný a zájem pravý. V jeho zápiscích se odráží nejen osobní reflexe, ale i literárně politická historie doby.