En savoir plus sur le livre
Sedmdesát osm nihilistických, vášnivě odmítajících a sardonických paragrafů tvoří soubor, který v roce 1918 o několik měsíců předstihl a zřejmě inspiroval slavný dadaistický manifest Tristana Tzary. Walter Serner, enfant terrible i mezi samotnými dadaisty, tu podrobuje až žlučovité kritice neupřímnost a povrchnost společenských konvencí i zažitých hodnot, veškerá umělecká vyjádření usvědčuje z nedostatečnosti a nepravdivosti a označuje je za produkty nudy, podvodu či hochštaplerství. Na rozdíl od řady dalších nihilisticky orientovaných manifestů, které po 1. světové válce vycházely z avantgardních uměleckých kruhů, Serner neformuluje žádnou estetiku, nedefinuje směr, naopak své výpady staví záměrně kontradiktoricky, vyvrací a ironizuje i sám sebe. Manifest dává nahlédnout do hluboké deziluze a frustrace, která se skrývá pod dadaistickou hravostí a vychází z rezignující zkušenosti, že ideje můžeme mít jen tehdy, můžeme-li je ve světě uskutečnit. Doplněno poznámkami, doslovem, životopisem i bibliografií autora z pera překladatele Radovana Charváta.
Achat du livre
Manifest Da-Da: Poslední uvolnění, Walter Serner
- Langue
- Année de publication
- 2014
- Reliure
- (rigide),
- État du livre
- Bon
- Prix
- 9,49 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Manifest Da-Da: Poslední uvolnění
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Walter Serner
- Éditeur
- P.R.a.g.
- Publié
- 2014
- Format
- rigide
- Pages
- 125
- ISBN10
- 8026071379
- ISBN13
- 9788026071372
- Séries
- Première publication
- 1918
- Titre original
- Letzte Lockerun
- Évaluation
- 4,15 sur 5
- Description
- Sedmdesát osm nihilistických, vášnivě odmítajících a sardonických paragrafů tvoří soubor, který v roce 1918 o několik měsíců předstihl a zřejmě inspiroval slavný dadaistický manifest Tristana Tzary. Walter Serner, enfant terrible i mezi samotnými dadaisty, tu podrobuje až žlučovité kritice neupřímnost a povrchnost společenských konvencí i zažitých hodnot, veškerá umělecká vyjádření usvědčuje z nedostatečnosti a nepravdivosti a označuje je za produkty nudy, podvodu či hochštaplerství. Na rozdíl od řady dalších nihilisticky orientovaných manifestů, které po 1. světové válce vycházely z avantgardních uměleckých kruhů, Serner neformuluje žádnou estetiku, nedefinuje směr, naopak své výpady staví záměrně kontradiktoricky, vyvrací a ironizuje i sám sebe. Manifest dává nahlédnout do hluboké deziluze a frustrace, která se skrývá pod dadaistickou hravostí a vychází z rezignující zkušenosti, že ideje můžeme mít jen tehdy, můžeme-li je ve světě uskutečnit. Doplněno poznámkami, doslovem, životopisem i bibliografií autora z pera překladatele Radovana Charváta.