En savoir plus sur le livre
Publikace Martina Krummholze nastiňuje problematiku buquoyského mecenátu druhé poloviny 18. a 19. století, jehož hlavními protagonisty byli Terezie Buquoyová-Paarová (1746–1818) a její prasynovec Jiří Jan Buquoy (1814–1882). Významná buquoyská fundace krajinného parku Tereziina údolí je analyzována a zasazena do širšího geografického ikulturně-sociálního rámce. V kontextu rezidenční sítě jsou pak přiblížena i další buquoyská sídla - kromě Nových Hradů především severočeský Červený Hrádek, pražský letohrádek v Bubenči a vídeňský palác. Buqouyské fundace a sběratelské či mecenášské aktivity získávají díky četným novým poznatkům a odkrytým souvislostem evropský rozměr. Kniha je bohatě ilustrována reprodukcemi předloh ze sbírek ÚDU AV ČR, NPÚ, ú. o. p. v Českých Budějovicích a SOA v Třeboni. Jedná se vesměs o dosud neznámý ikonografický a archivní materiálů. Titul je doprovodnou publikací výstavy Buquoyská krajina v Nových Hradech.
Achat du livre
Buquoyské Nové Hrady. Počátky krajinných parků v Čechách, Martin Krummholz
- Langue
- Année de publication
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Buquoyské Nové Hrady. Počátky krajinných parků v Čechách
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Martin Krummholz
- Éditeur
- Artefactum
- Publié
- 2012
- Format
- souple
- Pages
- 151
- ISBN10
- 8086890449
- ISBN13
- 9788086890449
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Art / Culture, Thème historique, Histoire, Architecture, Architecture et urbanisme, Histoire tchèque & slovaque, Châteaux-forts, châteaux et architecture des églises, Jardins, parcs
- Évaluation
- 5 sur 5
- Description
- Publikace Martina Krummholze nastiňuje problematiku buquoyského mecenátu druhé poloviny 18. a 19. století, jehož hlavními protagonisty byli Terezie Buquoyová-Paarová (1746–1818) a její prasynovec Jiří Jan Buquoy (1814–1882). Významná buquoyská fundace krajinného parku Tereziina údolí je analyzována a zasazena do širšího geografického ikulturně-sociálního rámce. V kontextu rezidenční sítě jsou pak přiblížena i další buquoyská sídla - kromě Nových Hradů především severočeský Červený Hrádek, pražský letohrádek v Bubenči a vídeňský palác. Buqouyské fundace a sběratelské či mecenášské aktivity získávají díky četným novým poznatkům a odkrytým souvislostem evropský rozměr. Kniha je bohatě ilustrována reprodukcemi předloh ze sbírek ÚDU AV ČR, NPÚ, ú. o. p. v Českých Budějovicích a SOA v Třeboni. Jedná se vesměs o dosud neznámý ikonografický a archivní materiálů. Titul je doprovodnou publikací výstavy Buquoyská krajina v Nových Hradech.