En savoir plus sur le livre
Román Zvonokosy je považován za klasiku satirické prózy. Děj skandální kroniky malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais se točí kolem zdánlivě okrajové záležitosti – vybudování obecního pisoáru. Jaro bylo toho roku neobyčejně vlahé a plné květů. Zdravý pot začal brzy vlhčit košile a muži začali pít letním tempem. Tyto skvělé výkony měly za následek čilou činnost ledvin, což vedlo k častému vyprazdňování močového měchýře. Záchodek se pro svou příhodnou polohu v blízkosti hospody těšil veliké oblibě. Potřeby pijáků by ovšem byly došly ukojení také ve dvorku za hostincem, ale byl to dvorek tmavý, zapáchající a nečistý. Člověk tam byl jako za trest, musil se tam pohybovat tápavě a vždycky si tam zaneřádil boty. Rychleji a pohodlněji se člověk dostal na druhou stranu ulice, kde měl příjemný pocit novosti a také příležitost omrknout si cestou Juditu Čuprovou, jejíž bezvadné tvary příjemně zaměstnávaly obraznost.
Achat du livre
Clochemerle, Gabriel Chevallier
- Langue
- Année de publication
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Clochemerle
- Langue
- Espagnol
- Auteurs
- Gabriel Chevallier
- Éditeur
- Plaza & Janes
- Format
- rigide
- Séries
- Rhapsodie des Cloches
- Mots clés
- Fiction, Thème historique, Thèmes religieux, Humour, Classiques, Politique, France, 20e siècle, Littérature française, Adapté au cinéma, Satire
- Première publication
- 1934
- Titre original
- Clochemerle
- Évaluation
- 3,8 sur 5
- Description
- Román Zvonokosy je považován za klasiku satirické prózy. Děj skandální kroniky malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais se točí kolem zdánlivě okrajové záležitosti – vybudování obecního pisoáru. Jaro bylo toho roku neobyčejně vlahé a plné květů. Zdravý pot začal brzy vlhčit košile a muži začali pít letním tempem. Tyto skvělé výkony měly za následek čilou činnost ledvin, což vedlo k častému vyprazdňování močového měchýře. Záchodek se pro svou příhodnou polohu v blízkosti hospody těšil veliké oblibě. Potřeby pijáků by ovšem byly došly ukojení také ve dvorku za hostincem, ale byl to dvorek tmavý, zapáchající a nečistý. Člověk tam byl jako za trest, musil se tam pohybovat tápavě a vždycky si tam zaneřádil boty. Rychleji a pohodlněji se člověk dostal na druhou stranu ulice, kde měl příjemný pocit novosti a také příležitost omrknout si cestou Juditu Čuprovou, jejíž bezvadné tvary příjemně zaměstnávaly obraznost.
