Kořeny zla

Táborový lékař Erich Wagner, zachycený na staré fotografii, se usmíval a působil inteligentně, ale po válce byl zajat Američany a v roce 1948 uprchl do Bavorska, kde žil pod falešným jménem až do své sebevraždy v roce 1962. Důvody jeho činu zůstávají nejasné. Na stejné fotografii se však nachází i vězeň, který lékaře pozoruje s naléhavostí a nápadně připomíná autora anotace. I přes vyhublost a propadlé tváře je podobnost s jeho otcem ohromující. Autor, jehož otec se narodil v roce 1942, se zamýšlí nad tím, jak je možné, že by mohl mít příbuzného v koncentračním táboře. Během školního výletu do Německa navštíví s studenty památník v Buchenwaldu a v muzeu objeví fotografii vězně, který se neuvěřitelně podobá jeho otci. Tato podobnost ho po návratu domů pronásleduje, a tak se pustí do pátrání. Zjistí, že vězeň se jmenoval David Wagner a byl jeho dědečkem. Objevuje se příběh zakázané lásky a vášnivého vztahu, který zaplatil vysokou cenu, a hrůzy válečné doby, kdy osobní život jednotlivce nemá žádnou hodnotu.