Jindřich Hořejší Ordre des livres (chronologique)

Der Abschluss der 'Sigmar'-Trilogie – für alle Warhammer-Fans ein absolutes Muss! Sigmar, der Imperator, ist ein Gott unter den Menschen. Er befiehlt über Zehntausende Krieger, hat die Orks am Schwarzfeuerpass bezwungen und zuletzt in Middenheim die Chaosinvasion zurückgeschlagen. Doch in der kargen Wüste Nehekhara erhebt sich nun ein zweites Imperium. Nagash, der gefürchtete Nekromant, will die Herrschaft über die Alte Welt an sich reißen. Legionen von untoten Kreaturen stehen hinter ihm und bedrohen das Reich. Um zu verhindern, dass Nagash wie eine Seuche über das Imperium kommt, muss Sigmar seine Anhänger in die alles entscheidende Schlacht führen …

Romance pro křídlovku představuje lyrickoepický vrchol Hrubínovy básnické tvorby. Příběh z autorova mládí, kde vzpomíná na svou první lásku.

Výbor z díla francouzského básníka z konce 19. a začátku 20. století, který proslul vášnivou obžalobou kapitalistického kořistnictví a drsnými zpěvy o osudu zdeptaných a vyvržených. Básně psané v nářečí pařížského proletariátu mistrovsky přeložil ve třicátých letech básník J.Hořejší. Úvodem úryvek z dopisu Jehana Rictuse Léonu Bloyovi.

Svazek zahrnuje všechnu knižně vydanou básníkovu tvorbu, tj. sbírku Hudba na náměstí, jejímž námětem je poezie sociálně revoluční, sbírku Korálový náhrdelník, obracející pozornost k ženě jako mužově společnici a spolutrpitelce v práci, a sbírku Den a noc s poezií proletářskou; připojena je též nedokončená skladba Návrat ztraceného syna, vydaná posmrtně v bibliofilské edici.

Výbor z autorovy básnické tvorby obsahuje oddíly Hudba na náměstí, Korálový náhrdelník, Den a noc a Návrat ztraceného syna. Celoplátěná vazba 22-158-66. Celokožená vazba 22-159-66.

Hra o dvou aktech a dvou meziaktích pracuje se známým mytologickým motivem Élektry, která s pomocí bratra Oresta, navrátivšího se z exilu, touží pomstít otce, krále Agamemóna, zavražděného královnou Klytaimnéstrou a jejím milencem Aigisthem. Látka, kterou si autor částečně vypůjčuje z Iliady a z her Aischyla, Sofokla a Eurípida, však u Giraudouxe získává nový rozměr a hloubku. Élektra jedná ve jménu spravedlnosti přísnější, než je ta božská, a předmětem její pomsty se stávají lidé s uvěřitelnými, snad poněkud povědomými chybami. Jméno titulní hrdinky je jménem mluvícím, znamenajícím světlo. Tak Élektra osvěcuje zločin své matky a strýce-otčíma. Hra úmyslně pracuje s anachronismy (např. veterinářova ordinace), aby ukázala nadčasovou podstatu tragické látky.

Výbor z překladů vynikajícího básníka obsahuje jeho mistrovské překlady děl četných básníků, z nichž nejednoho českému čtenáři první představil nebo nově osvětlil (Verhaeren, Rictus, Corbière, Apollinaire, Cros, Jarry, Vildrac, Duhamel, Romains, Cocteau, Eluard, Breton, Aragon, Desnos, Morgenstern aj.) a dramatiků (Picard-Carco, Racine, Calderón, Giraudoux, Lope de Vega). Připojena je studie o charakteru a významu Hořejšího překladatelského díla a obsáhlý komentář. Výbor uspořádal, text k vydání připravil a poznámkami, vysvětlivkami a doslovem opatřil Milan Blahynka.

Básnická sbírka, jež poprvé vyšla r. 1923. Verše v ní zařazené vznikly z rozmanitých inspiračních zdrojů: nového vztahu k ženě, která už není jen podněcovatelkou rozeplání smyslů, ale i dělnicí života; živým cítěním sociálním; upřímným zaujetím o rodícího se nového člověka v Rusku.

Obsahuje dvě sbírky básní význačného českého lyrika, Hudbu na náměstí a Korálový náhrdelník. První vyznačuje revoluční odpor proti zlořádům kapitalismu, ve druhé převládá poezie milostná, básně o lásce chudých milenců.

První obsáhlý výbor z díla velkého ruského básníka zahrnuje přes sto lyrických básní (zastoupeny jsou jednotlivé cykly všech čtyř Knih lyriky), poemy "Dvanáct", "Skythové", "Oplata", lyrické drama "Panoptikum" a šest publicistických statí ("Lid a inteligence", "Živel a kultura", "Ironie" "Inteligence a revoluce", "Ruský dandysmus", "Katastrofa humanismu"). Úvodní studie sovětského historika V. Orlova, nastiňující básníkův literární a myšlenkový vývoj, ukazuje, jak Blokova básnická tvorba postupovala od individualismu k stále hlubšímu chápání objektivní skutečnosti, jak Blok, který vstoupil do literatury jako účastník hnutí symbolistů, nikdy však nesdílel úzce estétský názor buržoasní dekadence, promluvil nakonec ve Skythech a v Dvanácti jako "národní básník, jako hlasatel pravdy zrozené Velkou říjnovou revolucí". Z díla : Výbor / Alexander Blok ; Uspoř. Jaroslav Teichmann ; Z rus. orig. Sočinenija v odnom tome a Sobranije sočinenij, tom 1-12 přel. Jaroslav Teichmann, Bohumil Mathesius a Luděk Kubišta ; Předml. Vladimíra Orlova "Alexander Blok (Myšlenkový a literární vývoj)" přel. Ervína Moisejenková ; Jindřich Hořejší: In memoriam Alexandra Bloka, [úv. báseň] ; Pozn. sest. Jaroslav Teichmann a Helena Kubová

Výbor z díla francouzského básníka z konce 19. a začátku 20. století, který proslul vášnivou obžalobou kapitalistického kořistnictví a drsnými zpěvy o osudu zdeptaných a vyvržených. Básně psané v nářečí pařížského proletariátu mistrovsky přeložil ve třicátých letech básník J.Hořejší. Třetí vydání

Gidův románový triptych se skládá z knih Škola žen (1929) — Robert (1930) — Jenovefa (1936).

Bohatý sedlák má vše, co je ke štěstí potřeba. Výnosné pozemky, zdraví, rodinu, hromadu peněz a oblibu všech kolem. Proto se, navzdory skromné povaze, rád kasá tím, že je na svém kousku půdy králem, a pravého krále proto vidět nepotřebuje a nechce. A když jednou pravý král jede okolo atohle vše zjistí, zatouží poznat blíž sedláka a zjistit, co se za tím prohlášením skrývá. V přestrojení se u něj nechá ubytovat, a další okolnosti na sebe nenechají dlouho čekat...

Kniha o genialitě. Resumé přeložil do jazyka francouzského spisovatel Jindřich Hořejší, do jazyka anglického PhDr. Karel Tříska.

„Každý, kdo bude chtít po desetiletích vědět, jak myslili, jak cítili mladí lidé čeští, intelektuálové čeští krátce po světové válce, jak trpěli jistými divadly sociálních křivd a útisků, obrátí se na takovéhle básně a nalezne odpověď na svou otázku.“ (F.X. Šalda) Obsahuje: Hudba na náměstí – Korálový náhrdelník – Den a noc – Návrat ztraceného syna – Drobné básně

Georges Duroy, dit Bel-Ami, rêve d'ascension sociale. Prêt à tout pour quitter sa mansarde et entrer dans la bonne société parisienne, il use de son charme et multiplie les conquêtes pour se faire un nom. Mais cette ambition débordante le fera-t-elle courir à sa perte ? OEuvre incontournable de Guy de Maupassant, Bel-Ami dresse un portrait saisissant de la société parisienne du XIXe siècle où se mêlent journalisme, politique et capitalisme.