Jaroslav Zaorálek Livres

Ústřední postavou románu Dobrý člověk ještě žije je Colas Breugnon, který si vždy dokáže uchovat svůj nezdolný optimismus a humor. Ti mu pak pomáhají zdolat těžké okamžiky jeho života. Děj se odehrává v Burgundsku za vlády Ludvíka XIII. Colas měl ženu, čtyři syny, dceru Martinu a mnoho vnoučat. Nebál se práce, byl společenský, chodil na procházky a měl velmi rád víno, prostě si užíval života. Špatné věci zaháněl svým smyslem pro humor. Dokázal tak přežít i obtížná období, například když město obléhali vojáci nebo když bylo nakaženo morem a jeho manželka na něj později zemřela, ačkoli on sám se vyléčil. Navíc mu pak vypálili dům a tak bydlel nějakou dobu u své dcery. Jenže chtěl bydlet ve vlastním a osamotě, neměl však dost peněz. Stavěl tedy sám, ale při nešťastném pádu z lešení si zlomil kotník a byl tak připoután k lůžku. To vše se stalo v průběhu jediného roku – ztratil ženu, dům i peníze. I tak si ale dokázal uchovat dobrou náladu a cítil se i dost bohatý, protože pěkné vzpomínky a jeho osobitý humor mu zůstaly. Petr a Lucie je milostnou novelou. Jemně kresleným příběhem tragické lásky mladých milenců zahaleným stínem válečného utrpení a hrůzy první světové války. Oba mladí lidé žili svou bezmeznou láskou a svými romantickými sny a ve velikonočním týdnu se měli zcela oddat jeden druhému...

Na pozadí životních příběhů dvou velkých indických zasvěcenců, Rámakrišny a Vivékánandy, představuje autor nádherný, velkolepý svět moudrosti a poznání, který je přes svou vzdálenost nesmírně blízký člověku naší doby. V této velkolepé studii se Romain Rolland pokusil ukázat souvislosti mezi různými formami ducha, charakteristickými pro východní a západní způsob myšlení. Kniha, která u nás více než šedesát let nevyšla, přináší čtenáři zasvěcený pohled do mystického a činného života Indie.... celý text

Třetí vydání Lidových rčení vyšlo v roce 100. výročí narození Jaroslava Zaorálka a jedná se o reprint prvního vydání z roku 1947.

Un roman foisonnant où Céline raconte son enfance et sa jeunesse : 'C'est sur ce quai-là, au 18, que mes bons parents firent de bien tristes affaires pendant l'hiver 92, ça nous remet loin. C'était un magasin de "Modes, fleurs et plumes". Y avait en tout comme modèles que trois chapeaux, dans une seule vitrine, on me l'a souvent raconté. La Seine a gelé cette année-là. Je suis né en mai. C'est moi le printemps.'

«Voyage au bout de la nuit» est un récit à la première personne dans lequel Bardamu raconte son expérience de la première guerre, du colonialisme en Afrique et de l’Amérique de l’entre-deux guerres. Bardamu a vu la Grande Guerre et l’ineptie meurtrière de ses supérieurs dans les tranchées. C’est la fin de son innocence. C’est le point de départ de sa descente sans retour. Ce long récit est une dénonciation des horreurs de la guerre mais aussi le point de départ du pessimisme qui traverse tout le récit. Bardamu part ensuite pour l’Afrique où le colonialisme est le purgatoire des Européens sans destinée. Pour Bardamu, c’est même l’Enfer et il s’enfuit vers l’Amérique de Ford, du dieu Dollar et des bordels. Bardamu n’aime pas les États-Unis, mais c’est peut-être le seul lieu où il fit la rencontre d’un être, Molly, qu’il aima jusqu’au bout de son voyage sans fond. Mais la vocation de Bardamu, ce n’est pas de travailler avec les machines des usines de Détroit, mais de côtoyer la misère humaine, quotidienne et éternelle. Il retourne donc en France pour terminer ses études en médecine et devenir médecin des pauvres. Il devient alors médecin dans la banlieue parisienne et côtoie la misère humaine tout comme en Afrique ou dans les tranchées de la Première Guerre mondiale.

Okouzlená duše je velká románová skladba spisovatele, který se zapsal již svým Janem Kryštofem mezi velké slovesné umělce dvacátého století. V Okouzlené duši, tomto velkém protějšku Jana Kryštofa, spisovatel se znamenitou účinností hledá a nalézá cestu k nové orientaci pokrokového listva po první světové válce. Je to román o ženě, která je v opravdovosti svého vášnivého srdce a lidského svědomí hnána ke vzpouře proti amorální a v konvencích ustrnulé společnosti, a která nalézá, radostně přijímajíc život, smysl svého bytí v lásce, v chápající, účastné, činorodé a bojující lásce k člověku. Vede k ní a vychovává v ní i svého syna, který si umínil sloužit společné akci mas a sdílet jejich oběti úsilí o sociální spravedlnost. Postaví se proto na stranu socialismu a Sovětského svazu. A proti brutálnímu fašismu, jemuž však nakonec padne za oběť.

Životopisný román, ve kterém se německý spisovatel zabývá z pozic humanismu rozporuplnou legendární osobností a demaskuje její mořeplavecké objevitelské úsilí jako historii paradoxů, v níž velkou úlohu hraje zlato. Obsahuje příl. k čes. vyd.: List Kryštofa Kolumba panu Gabrielu Sánchezovi, který z lat. prvotisku Christophori Colombi Epistola de insulis nuper inventis přel. Jana Nechutová. Výběr a úprava obr. materiálu: Václav Kabát.

Skandální kronika malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais nepotřebuje doporučení. Stavba obecního záchodku, která rozeštvala celé Zvonokosy na dva nesmiřitelné tábory - Záchodobijce a Záchodomilce - se stala autorovi záminkou k nepřekonatelně šťavnaté groteskní karikatuře, v nížse s vtipem a šarmem vypořádává s francouzskými veřejnými poměry po první světové válce. Košilaté a rozpustilé Zvonokosy u nás zdomácněly díky mistrnému překladu Jaroslava Zaorálka, jehož lehkost a rozverná hravost vytvářejí dojem, že mezi čtenáři a autorem originálu není prostředníka.

Životopis významného italského renesančního spisovatele, politika a filozofa. Prezzolini líčí svěže a úsměvně příběh slavného muže, jenž zemřel odstrčen a v bídě. Máme možnost nahlédnout do Machiavelliho klukovského dětství, všimnout si jeho svědomitosti v úřadu Signorie, uvidět, že byl své Mariettě jednou věrný, ale mnohokrát spíš záletný, byl dobrým kumpánem a přítelem krásných hereček. Miluje nadevše svou rodinu, své děti, svou Itálii. Má smysl pro humor a je skvělý vypravěč. V příběhu se setkáváme s celou řadou známých osobností, jako byli papež Alexandr VI., nelegitimní otec Césara a Lukrecie Borgiů, Savonarola, florentský kardinál a později papež Kliment VII., objevuje se tu i vynálezce a malíř Leonardo da Vinci aj.

Dějovou linku románu řazeného mezi vrcholná Gionova díla, tvoří únos dívky a následná msta nepřátelského klanu. Nemenší roli však zde hraje příroda a krajina v Provence a mytická řeka (jíž je bezpochyby Gionova milovaná Durance). Sám Giono chtěl tímto senzuálním a syrovým hymnem odkazujícím na Walta Whitmana umožnit čtenářům naslouchat "zpěvu světa a dechu jeho obyvatel". Autor dosáhl světového věhlasu titulem Muž, který sázel stromy.