Jaroslav Zaorálek Ordre des livres (chronologique)

" Comme il serait louable chez un prince de tenir sa parole et de vivre avec droiture et non avec ruse... " Même si son amour de la patrie ne fait aucun doute, Machiavel brosse le portrait d'une Italie en proie aux complots de toutes sortes. La politique est d'ailleurs, selon lui, un jeu où s'affrontent les passions et les intérêts. Œuvre d'exil, Le Prince est écrit en 1513. Machiavel le dédie à Laurent de Médicis, l'engageant à chercher le chemin de la vérité, à s'appuyer sur les Grands, à se concilier le peuple, bref, à songer à la prospérité et au salut de tous. Mais par quels moyens ? Les lois ou la force ? Peu importe puisque " la fin justifie les moyens ". Il faut savoir être " simulateur et dissimulateur. Les hommes sont si simples que celui qui trompe trouvera toujours qui se laissera tromper "...

Dějovou linku románu řazeného mezi vrcholná Gionova díla, tvoří únos dívky a následná msta nepřátelského klanu. Nemenší roli roli však zde hraje příroda a krajina v Provence a mytická řeka (jíž je bezpochyby Gionova milovaná Durance). Sám Giono chtěl tímto senzuálním a syrovým hymnem odkazujícím na Walta Whitmana umožnit čtenářům naslouchat "zpěvu světa a dechu jeho obvatel".

Po všech stránkách je Zoloe jen slabý odvar toho, co Markýz de Sade ztvárnil ve dvou svých nejlepších dílech – 120 dnech sodomy a Juliettě. Použitý literární styl i stavba děje hovoří s největší pravděpodobností o podvrhu, ale autorství Zoloe se již asi "nezbaví"… Ať je již autorem kdokoliv, vyvolala po svém vydání v červenci 1800 množství skandálů, což bylo asi i jediným smyslem, proč bylo dílko sepsáno.

Ústřední postavou románu Dobrý člověk ještě žije je Colas Breugnon, který si vždy dokáže uchovat svůj nezdolný optimismus a humor. Ti mu pak pomáhají zdolat těžké okamžiky jeho života. Děj se odehrává v Burgundsku za vlády Ludvíka XIII. Colas měl ženu, čtyři syny, dceru Martinu a mnoho vnoučat. Nebál se práce, byl společenský, chodil na procházky a měl velmi rád víno, prostě si užíval života. Špatné věci zaháněl svým smyslem pro humor. Dokázal tak přežít i obtížná období, například když město obléhali vojáci nebo když bylo nakaženo morem a jeho manželka na něj později zemřela, ačkoli on sám se vyléčil. Navíc mu pak vypálili dům a tak bydlel nějakou dobu u své dcery. Jenže chtěl bydlet ve vlastním a osamotě, neměl však dost peněz. Stavěl tedy sám, ale při nešťastném pádu z lešení si zlomil kotník a byl tak připoután k lůžku. To vše se stalo v průběhu jediného roku – ztratil ženu, dům i peníze. I tak si ale dokázal uchovat dobrou náladu a cítil se i dost bohatý, protože pěkné vzpomínky a jeho osobitý humor mu zůstaly. Petr a Lucie je milostnou novelou. Jemně kresleným příběhem tragické lásky mladých milenců zahaleným stínem válečného utrpení a hrůzy první světové války. Oba mladí lidé žili svou bezmeznou láskou a svými romantickými sny a ve velikonočním týdnu se měli zcela oddat jeden druhému...

Un roman foisonnant où Céline raconte son enfance et sa jeunesse : 'C'est sur ce quai-là, au 18, que mes bons parents firent de bien tristes affaires pendant l'hiver 92, ça nous remet loin. C'était un magasin de "Modes, fleurs et plumes". Y avait en tout comme modèles que trois chapeaux, dans une seule vitrine, on me l'a souvent raconté. La Seine a gelé cette année-là. Je suis né en mai. C'est moi le printemps.'

Životopis významného italského renesančního spisovatele, politika a filozofa. Prezzolini líčí svěže a úsměvně příběh slavného muže, jenž zemřel odstrčen a v bídě. Máme možnost nahlédnout do Machiavelliho klukovského dětství, všimnout si jeho svědomitosti v úřadu Signorie, uvidět, že byl své Mariettě jednou věrný, ale mnohokrát spíš záletný, byl dobrým kumpánem a přítelem krásných hereček. Miluje nadevše svou rodinu, své děti, svou Itálii. Má smysl pro humor a je skvělý vypravěč. V příběhu se setkáváme s celou řadou známých osobností, jako byli papež Alexandr VI., nelegitimní otec Césara a Lukrecie Borgiů, Savonarola, florentský kardinál a později papež Kliment VII., objevuje se tu i vynálezce a malíř Leonardo da Vinci aj.

Na pozadí životních příběhů dvou velkých indických zasvěcenců, Rámakrišny a Vivékánandy, představuje autor nádherný, velkolepý svět moudrosti a poznání, který je přes svou vzdálenost nesmírně blízký člověku naší doby. V této velkolepé studii se Romain Rolland pokusil ukázat souvislosti mezi různými formami ducha, charakteristickými pro východní a západní způsob myšlení. Kniha, která u nás více než šedesát let nevyšla, přináší čtenáři zasvěcený pohled do mystického a činného života Indie.... celý text

Dans Folioplus classiques, le texte intégral, enrichi d'une lecture d'image, écho pictural de l'œuvre, est suivi de sa mise en perspective organisée en six points : 1-Courant littéraire : Céline dans le paysage littéraire de l'entre-deux-guerres ; 2-Genre et registre : Apprentissage et autobiographie ; 3-L'écrivain à sa table de travail : Du théâtre au roman ; 4-Groupement de textes : La nuit ; 5-Chronologie : Céline et son temps ; 6-Fiche : Des pistes pour rendre compte de sa lecture.

Svazek, vycházející ke 100. výročí umrtí belgického spisovatele, obsahuje Flanderské legendy, v nichž vytvořil obraz, jak žili, mluvili a uvažovali Vlámové za starých časů, a román Svatební cesta, jehož děj se odehrává v autorově současnosti a v němž vystupuje proti silám a předsudkům, jež bránily svobodnému rozvoji přirozených lidských citů.

Beletristické podání života slavné osobnosti německého středověkého malířství - Matthiase Grünewalda. Autor oživuje malířův lidský úděl na základě nemnoha zachovaných obrazů a jediného písemného dokumentu. Zaměřuje se na prvek, který byl v Grünewaldově životě i tvorbě nejrozsáhlejší - na jeho vtah k církvi a náboženství, ale hlavně na malířovo sepětí s německou reformací. Román, třebaže je částečně fikcí a nemůže tedy ani pro laiky být vodítkem, je mistrovským dílem, jehož kvality ještě zdůrazňuje překlad J. Zaorálka.

Skandální kronika malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais nepotřebuje doporučení. Stavba obecního záchodku, která rozeštvala celé Zvonokosy na dva nesmiřitelné tábory - Záchodobijce a Záchodomilce - se stala autorovi záminkou k nepřekonatelně šťavnaté groteskní karikatuře, v nížse s vtipem a šarmem vypořádává s francouzskými veřejnými poměry po první světové válce. Košilaté a rozpustilé Zvonokosy u nás zdomácněly díky mistrnému překladu Jaroslava Zaorálka, jehož lehkost a rozverná hravost vytvářejí dojem, že mezi čtenáři a autorem originálu není prostředníka.

Životopisný román z pera holandského popularizátora umění zachycuje na pozadí holandské společnosti 17. století dramatické životní osudy jednoho z největších malířů všech dob, člověka, který okusil opojnost slávy, bohatství aštěstí i hořkost neporozumění, bídy a zoufalství. Románje doplněn řadou reprodukcí obrazů, leptů a kreseb, k nimž se vztahují příběhy románu.

Proslulý román jednoho z předních francouzských spisovatelů 18. století, blížící se provedením již realistickému románu a pokračující v tradici románů pikareskních, je sytým obrazem francouzské společnosti, přeneseným v ději do Španělska. Jeho hrdinou je syn podkoního a komorné. Tenzažívá bezpočetná pestrá dobrodružství na své cestě životem, než dík své inteligenci a obratnosti pronikne do vyšší společnosti. Tam se stane ministrovým oblíbencem, a když jeho ochránce padne, Gil Blas, již zmoudřelý a ovládající svůj egoismus a ctižádost, odchází na venkov, po druhé se žení a v klidu končí svůj život. Nejrůznější prostředí, od zlodějského a vězeňského až po místa nejvyšší, soukromí, venkov, život dvorský, doba vlády regenta - to vše je zachyceno v barvitém románě neseném snahou po pravdivém vystižení mravního úpadku společnosti.

Okouzlená duše je velká románová skladba spisovatele, který se zapsal již svým Janem Kryštofem mezi velké slovesné umělce dvacátého století. V Okouzlené duši , tomto velkém protějšku Jana Kryštofa, spisovatel se znamenitou účinností hledá a nalézá cestu k nové orientaci pokrokovéholistva po první světové válce. Je to román o ženě, která je v opravdovosti svého vášnivého srdce a lidského svědomí hnána ke vzpouře proti amorální a v konvencích ustrnulé společnosti, a která nalézá , radostně přijímajíc život, smysl svého bytí v lásce, v chápající, účastné, činorodé a bojující lásce k člověku. Vede k ní a vychovává v ní i svého syna , který si umínil sloužit společné akci mas a sdílet jejich oběti úsilí o sociální spravedlnost. Postaví se proto na stranu socialismu a Sovětského svazu. A proti brutálnímu fašismu, jemuž však nakonec padne za oběť.

Okouzlená duše je velká románová skladba spisovatele, který se zapsal již svým Janem Kryštofem mezi velké slovesné umělce dvacátého století. V Okouzlené duši, tomto velkém protějšku Jana Kryštofa, spisovatel se znamenitou účinností hledá a nalézá cestu k nové orientaci pokrokového listva po první světové válce. Je to román o ženě, která je v opravdovosti svého vášnivého srdce a lidského svědomí hnána ke vzpouře proti amorální a v konvencích ustrnulé společnosti, a která nalézá , radostně přijímajíc život, smysl svého bytí v lásce, v chápající, účastné, činorodé a bojující lásce k člověku. Vede k ní a vychovává v ní i svého syna , který si umínil sloužit společné akci mas a sdílet jejich oběti úsilí o sociální spravedlnost. Postaví se proto na stranu socialismu a Sovětského svazu. A proti brutálnímu fašismu, jemuž však nakonec padne za oběť.

Ústřed. osou Matky a syna je odpor proti válce. A tento odpor je ještě dnes základem všech mých sociálních myšlenek, právě tak jako je základem všech myšlenek našich sociálních přátel." Tento díl, mající podtitul Matka a syn, líčí osudy Aťčiny a Markovy za 1. svět. války.

Marin expérimenté, le capitaine Ledoux est le maître à bord de l'Espérance, long navire destiné au commerce triangulaire.ŒTamango, fameux guerrier sénégalais, est son pourvoyeur en esclaves noirs. Mais le marché qu'ils passent ensemble est un marché de dupes, et Tamango lui-même pourrait bien devenir la plus belle prise du capitaine ... ŒŒNouvelle publiée en octobre 1829, Tamango aborde sans détours un sujet d'autant plus brûlant à l'époque que la traite se poursuivait, malgré son interdiction en 1815. Mérimée donne à cette page sombre de l'histoire humaine la figure forte et cruelle de Tamango, et le visage plus ordinaire d'un Ledoux, habile et froid.ŒŒ Le TEXTE INTÉGRAL annoté. Des questionnaires au fil du texte. Des documents iconographiques exploités. Une présentation de Prosper Mérimée. Une présentation du commerce triangulaire.ŒUn aperçu du genre de la nouvelle. Un GROUPEMENT DE TEXTES : " L'abolition ... et après? "

aneb Běs sviňavý ženský. Mistrovské vyprávění o historii odsouzení krásné saracénské dívky má sociálně historické pozadí a skvěle charakterizuje paradigma středověku. Strašidelná historie napsaná k příkladné výstraze proti hříšným tělesným choutkám o bujné mouřenínce, která byla v patnácti letech pokřtěna, dána do kláštera, odkud uprchla po čase v mnišském převlečení. Její zachránce ji štědře zasvětil do tajů a blažeností Kupidových...

Zaorálkova Lidová rčení byla poprvé vydána těsně před autorovou smrtí v roce 1947. Jaroslav Zaorálek (1896-1947) byl do té doby znám především jako překladatel, jehož rozsáhlá činnost nemá v české literatuře obdoby. Přivedl k nám moderní francouzskou literaturu, včetně autorů jako Balzak, Flaubert, Proust a Apollinaire, a překládal také z italštiny, němčiny a španělštiny. Jeho překlady, například Chevallierovy Zvonokosy, se staly populárními. Zaorálek se při překládání řídil zásadou, že překlad musí vyvolat stejné dojmy jako originál, což se mu díky jeho mistrovství v češtině podařilo. Kromě překladatelské činnosti vytvořil unikátní sbírku Lidových rčení, která obohatila českou literární tradici. Lidová rčení byla dosud vydána třikrát – poprvé v roce 1947, podruhé v roce 1963 a potřetí v roce 1996, kdy se oslavovalo 100. výročí Zaorálkova narození. Čtvrté vydání, které je rovněž reprintem prvního vydání, opět přináší jeho cenný příspěvek české kultuře.

Kniha obsahuje čtyři flanderské legendy, které jsou oslavou starého vlámského života.

S uměleckou i lidskou opravdovostí vyslovuje zde autor své nejhlubší osobní přesvědčení o účelu a smyslu každé tvůčí práce, o odpovědnosti umělce, o nezbytnosti bolesti při vzniku uměleckého díla a o umělcově tvůrčí radosti. Hlavní postavou je hudební skladatel Eduard Bruckmeier a jeho tichá obětavá žena Anna.

Legendární román, podle kterého bylo pojmenováno záškodnické hnutí nacistů. Děj románu se odehrává na německém venkově v dobách třicetileté války a popisuje vpád a drancování krajiny putujícími vojsky, převážně švédskými. Hlavní postavou je zde sedlák Harm Wulf z Luneborských vřesovišt, který pod tíhou dějinných událostí organizuje vesnickou domobranu, která se postaví těmto elementům na odpor a pomocí záškodnické taktiky se úspěšně dokáže sama bránit početně silnějšímu nepříteli.

V Čechách vyšla v tomto překladu J. Zaorálka poprvé 1938 (v nakladatelství Družstevní práce). Pokračování "Basilejských zvonů" a součást cyklu Skutečný svět. Autor v něm zachycuje prostředí jihofrancouzského městečka i Paříže rok před 1. svět. válkou. Staví v něm do protikladuosud dvou bratrů z buržoasní rodiny - Edmunda a Armanda Barbentana. Edmund chladný počtář, moderní hrdina dává přednost kariéře a mravně upadá, kdežto druhý bratr Armand s duší vnímavou a filozofickou se se svou třídou rozchází. Román představuje i mnoho jiných postav např. starostu Barbentana a jeho styky s předními politiky, pařížskou hernu a její podsvětí, ale i dělnické zástupy manifestující proti první světové válce, kterou chystají kosmopolitní bankéři a kšeftaři s kanóny.

Román je čtvrtým oddílem velkého protiválečného cyklu, přestavovaného knihami "Mladá žena z r. 1914", "Výchova před Verdunem", "Spor o seržanta Gríšu", v němž autor podal obraz německé společnosti a armády v průběhu I. svět. války. V tomto svazku autor zachycuje poslední období světové války na východní frontě-zejména průběh r. 1918, kdy německá vojska využila zeslabeného revolučního Ruska a obsadila Ukrajinu, Bílou Rus a pobaltské země, kde všude nastolila své vlády. Do této doby a tohoto prostředí je zasazen příběh mladého, statečného a přímého německého důstojníka hejtmana Winfrieda. Svým příchodem do Vrchního velitelství východní fronty se dostal přímo do ohniska intrik a sporů saských a bavorských princů o litevský trůn. Zásluhou snoubenky Barbary a její přítelkyně Žofie, ošetřovatelka vojenského lazaretu, které se ho snaží přimět, aby službu pruskému dvoru zaměnil za službu německému národu, konečně také po útrapách, které zažil, když byl omylem zatčen a zařazen do pracovního tábora, poznával pomalu nezákonitosti a násilí, skryté pod zevním zdáním práva.

Tout a commencé quand Barthélemy Piéchut, maire de Clochemerle-en-Beaujolais, dévoila à Ernest Tafardel, l'instituteur, son projet :« Je veux faire construire un urinoir, Tafardel. Un urinoir ! s'écria l'instituteur, tout saisi, tant la chose aussitôt lui parut d'importance. Le maire se méprit sur le sens de l'exclamation : Enfin, dit-il, une pissotière ! »Cette vespasienne, destinée, bien plus peut-être, à confondre Mme la baronne Alphonsine de Courtebiche, le curé Ponosse, le notaire Girodot et les suppôts de la réaction, qu'à procurer un grand soulagement à la gent virile de Clochemerle, sera édifiée tout près de l'église où Justine Putet, aride demoiselle, exerce une surveillance étroite. Dès sa publication en 1934, Clochemerle, chronique rabelaisienne, a connu un énorme succès qui ne s'est jamais démenti. C'est maintenant un classique de la littérature comique.

Sur le rude plateau provençal de Grémone, quelques hommes peinent tristement sur leurs terres, chacun de leur côté. Ils comprendront le message de joie et d'espérance que leur apporte le sage Bobi, vagabond au coeur généreux, et, malgré les difficultés de l'existence, la joie renaîtra sur le plateau. Que ma joie demeure est un hymne à la vie, un chant merveilleux en l'honneur de la nature, des hommes et des animaux.

Nadsamec, zde je prostřednictvím hlavního hrdiny parodicky nahlíženo na uctívání kultu síly a „nadlidství“. Jarry v Nadsamci předběhl svou dobu o desítky let. Vytvořil předobraz všech supermanů dnešních dnů, a navíc dokázal tento moderní mýtus hloubkou svého pohledu jasnozřivě perziflovat. Messalina, manželka římského císaře Claudia, zde zosobňuje ženskou prostopášnost a sexuální nenasytnost

Životopisný román, ve kterém se německý spisovatel zabývá z pozic humanismu rozporuplnou legendární osobností a demaskuje její mořeplavecké objevitelské úsilí jako historii paradoxů, v níž velkou úlohu hraje zlato. Obsahuje příl. k čes. vyd.: List Kryštofa Kolumba panu Gabrielu Sánchezovi, který z lat. prvotisku Christophori Colombi Epistola de insulis nuper inventis přel. Jana Nechutová. Výběr a úprava obr. materiálu: Václav Kabát.

Meditace španělského filozofa na téma smyslu lidského života, umění a náboženství.

Esej, překlad Marie Kalašová, titulní kresbu do linolea vyryl Josef Čapek.