Čestmír Pelikán Livres

Dva soubory kubisticko-expresionistických povídek.

"Le projet le plus général de Nietzsche consiste en ceci : introduire en philosophie les concepts de sens et de valeur. Nietzsche n'a jamais caché que la philosophie du sens et des valeurs dut être une critique. Que Kant n'ait pas mené la vraie critique, parce qu'il n'a pas su en poser le problème en termes de valeurs, tel est même un des mobiles principaux de l'oeuvre de Nietzsche". Cette analyse rigoureuse et critique de la philosophie de Nietzsche est une lumineuse introduction à l'oeuvre d'un philosophe trop souvent réduit au nihilisme, à la volonté de puissance et l'image du surhomme. Gilles Deleuze remarque que "la philosophie moderne présente des amalgames, qui témoignent de sa vigueur et de sa vivacité, mais qui comportent aussi des dangers pour l'esprit" et que la force du projet philosophique de Nietzsche dans le "dépassement" de la métaphysique est "de dénoncer toutes les mystifications qui trouvent dans la dialectique un dernier refuge. La philosophie de Nietzsche a une grande portée polémique".

Francouzský filosof navazuje na své dílo Psychoanalýza ohně, kde se zabýval analýzou podvědomého vnímání fenoménu ohně, a pokračuje ve výkladu své teorie o fascinaci člověka-básníka ohněm, jehož plameny podněcují básnické snění a rozvíjejí obrazotvornost. Původně Bachelard zamýšlel napsat rozsáhlou studii Poetiku ohně, ke které by Plamen svíce představoval jakýsi úvod, nakonec však zůstalo pouze u tohoto náčrtu o obnově snění a imaginace nad osamělým plamenem.

Za jakých podmínek by mohla ekologie organizovat celkovou politiku a stát se více než jen okrajovým protestním hnutím? Může se postavit vedle liberalismu, socialismu, neoliberalismu a vzrůstajících neliberálních či neofašistických stran? Bruno Latour a Nikolaj Schultz ve svém textu, složeném ze sedmdesáti šesti bodů, argumentují, že environmentální hnutí musí získat ideologickou konzistenci a autonomii tím, že nabídne politický narativ, který uznává a efektivně představuje jeho projekt v kontextu sociálního konfliktu. Politická ekologie se musí smířit s nevyhnutelným rozdělením a poskytnout přesvědčivou kartografii konfliktů, které vytváří, aby definovala společný horizont kolektivního jednání. Latour a Schultz navrhují znovu použít termíny „třída“ a „třídní boj“, přičemž jim dávají nový význam v souladu s ekologickými zájmy současného klimatického režimu. Prosazují myšlenku nové ekologické třídy, která se sjednocuje na základě kolektivních zájmů v boji proti produktivismu a za ochranu obyvatelných podmínek planety. Kladou otázku, jak může vzniknout hrdá a sebevědomá ekologická třída, která podnikne účinné kroky k utváření naší společné budoucnosti?

Analyse des ruptures historiographiques qui définissent l'histoire des sciences, considérées ici comme domaines de la connaissance. A partir de la notion d'actes et de seuils épistémologiques définie par G. Bachelard, et de celle de déplacement et de transformation des concepts de G. Canguilhem, le philosophe examine les enchaînements et les hiérarchies qui façonnent l'actualité du savoir.

Předložený výbor z textů a rozhovorů Michela Foucaulta vznikl jako nezamýšlený produkt foucaultovského semináře, jehož se účastnili Čestmír Pelikán, Miroslav Petříček jr., Stanislav Polášek, Petr Soukup a Karel Thein. Výběr předložených statí odráží individuální preference účastníků tohoto semináře; není tedy „objektivní", třebaže podává průřez několika základními tématy Foucaultova myšlení a dokládá i charakteristické posuny v jeho díle jako celku. Všechny práce byly přeloženy z čtyřsvazkových Dits et écrits 1954-1988 par Michel Foucault, éd. établie sous la direction de Daniel Defert et François Ewald, Gallimard 1994. Obsah: Předmluva k transgresi, Myšlení vnějšku, O jiných prostorech, Theatrum philosophicum, Život lidí zlopověstných, „Omnes et singulatim", Subjekt a moc, Co je to Osvícenství?, Politika a etika, Polemika, politika a problematizace. 0 genealogii etiky

Who Rules the World is the essential account of geopolitics right now - including an afterword on President Donald Trump Noam Chomsky: philosopher, political writer, fearless activist. No one has done more to question the hidden actors who govern our lives, calling the powers that be to account. Here he presents Who Rules the World?, his definitive account of those powers, how they work, and why we should be questioning them. From the dark history of the US and Cuba to China's global rise, from torture memos to sanctions on Iran, this book investigates the defining issues of our times and exposes the hypocrisy at the heart of America's policies and actions. The world's political and financial elite are now operating almost totally unconstrained by the so-called democratic structure. With climate change and nuclear proliferation threatening our very survival, dissenting voices have never been more necessary. Fiercely outspoken and rigorously argued, Who Rules the World? is an indispensable guide to how things really are.

Die Geschichte, in der versehentlich ein Ehepaar ermordet wird, das etwas ungewöhnliche sexuelle Praktiken ausübt, ist eine Parodie auf den perversen Thriller.

The present ecological mutation has organized the whole political landscape for the last thirty years. This could explain the deadly cocktail of exploding inequalities, massive deregulation, and conversion of the dream of globalization into a nightmare for most people. What holds these three phenomena together is the conviction, shared by some powerful people, that the ecological threat is real and that the only way for them to survive is to abandon any pretense at sharing a common future with the rest of the world. Hence their flight offshore and their massive investment in climate change denial. The Left has been slow to turn its attention to this new situation. It is still organized along an axis that goes from investment in local values to the hope of globalization and just at the time when, everywhere, people dissatisfied with the ideal of modernity are turning back to the protection of national or even ethnic borders. This is why it is urgent to shift sideways and to define politics as what leads toward the Earth and not toward the global or the national. Belonging to a territory is the phenomenon most in need of rethinking and careful redescription; learning new ways to inhabit the Earth is our biggest challenge. Bringing us down to earth is the task of politics today.