Georges Simenon Livres

Dobrácký bručoun komisař Maigret, mohutný muž se svižnou myslí a břitkým úsudkem, řeší poslední případy před vytouženým odchodem do důchodu. Ještě v Paříži překvapivě odhalí vůdce bandy polských zabijáků a poslední den své služby pak málem sedne na lep falešné prostitutce. Jenže i když se pak chce poprvé v životě oddat odpočinku a nicnedělání na Azurovém pobřeží, zločin ho dostihne v luxusním hotelu; jindy se zase cestou do Anglie připlete k vraždě na opačném konci Francie a v opačném klimatu, když nad kanálem La Manche běsní bouře. A v posledních dvou povídkách si pro něho „zákazníci“ dokonce neomaleně dojdou až na venkov k Loiře, kde by rád poklidně trávil penzi zahradničením a rybařením.

Le vieil Auguste est mort, et ses trois fils, en cherchant un testament ou des papiers ne trouvent "qu'une clé, celle d'un coffre bancaire du quartier. Il faut attendre, puisque la banque n'ouvre que lundi."--Cover.

Dans "Buddenbrooks" de Georges Simenon, la famille Donadieu à La Rochelle consacre tout à son entreprise, où le sacrifice personnel est essentiel au succès. Cependant, l'équilibre est menacé lorsqu'un membre de la famille met tout en péril.

La sonnerie triviale d'un réveille-matin éclata derrière la cloison, et Dominique sursauta, comme si c'était elle que cette sonnerie - mais n'allait-on donc pas l'arrêter ! - était chargée de réveiller, à trois heures de l'après-midi. Un sentiment de honte. Pourquoi ? Ce bruit vulgaire ne lui rappelait que des souvenirs pénibles, vilains, des maladies, des soins au milieu de la nuit ou au petit jour, mais elle ne dormait pas, elle ne s'était même pas assoupie.

Die Bretagne! Eine Gegend, die jeden in Ferienstimmung versetzt – außer den aus Paris angereisten Kommissar, der in Concarneau einen Mordversuch aufklären soll. Mürrisch setzt er sich ins Café de l’Amiral, um sich bei einem Glas Pernod ein Bild von dem Opfer und den Verdächtigen zu machen. Doch der Pernod ist mit Strychnin versetzt, und ein herrenloser gelber Hund verbreitet Angst und Schrecken. Düster lässt sich auch Maigrets zweiter bretonischer Fall an, obwohl sich eine hübsche Mordzeugin dem Kommissar als Assistentin anbietet.

À la gare de Poitiers, où elle avait changé de train, elle n’avait pu résister. Dix fois, traînant à bout de bras sa valise, que les gens accrochaient au passage, elle était passée devant la buvette. Le malaise, dans sa poitrine, était vraiment angoissant et, plus elle approchait du but, plus souvent cela la reprenait. C’était comme une grosse boule d’air – certainement aussi grosse qu’un de ses seins – qui montait vers sa gorge en comprimant les organes et cherchait une issue, cependant qu’elle attendait, anxieuse, immobile, le regard fixe, avec, à certain moment, la certitude qu’elle allait mourir.

Dvojjazyčné, česko-francouzské vydání tří povídek. Komisař Maigret proniká do různorodých prostředí a vždy je důsledně prostuduje i důkladně procítí. Tentokrát se v první, titulní povídce dostane do popředí jako významná svědkyně i Maigretova manželka; v další se přeneseme do města Meung známého ze Tří mušketýrů či z Villonova života a na závěr se s komisařem vrátíme zpět do Paříže. Belgičan Georges Simenon (1903–1989) byl nejslavnějším a také nejplodnějším evropským autorem detektivek. Proslul zejména postavou komisaře Maigreta, kterého stvořil v roce 1931. Pod vlastním jménem vydal přes 200 románů, 155 povídek a 25 autobiografických textů. Jeho příběhy mají skvělou kompozici a přísnou soudržnost psychologických, sociologických a vypravěčských prvků.

Qui a volé la pipe de Maigret ? En partant à la recherche de son accessoire favori, le plus célèbre commissaire de la Police judiciaire va résoudre une curieuse affaire, avec un vol apparemment sans butin et une disparition dans une pièce close. L'enquête qui se dessine est-elle aussi banale qu'elle en avait l'air ? Elle pourrait bien réserver quelques surprises à Jules Maigret... Un court récit mené avec brio par l'un des maîtres du roman à énigme.