Jaroslav Rokoský Ordre des livres

Kniha je první ucelenou biografií, která objektivně zkoumá mimořádný životní příběh armádního generála Jana Syrového. Uceleně je zdokumentována jeho cesta 1. světovou válkou v řadách československých legií v Rusku. V roce 1926 se stal prvním československým náčelníkem Hlavního štábu. V letech 1933‒1939 působil jako generální inspektor branné moci. Byl též členem několika vlád a ministerským předsedou. Cílem této knihy je podstatně přispět k celospolečenské a morální rehabilitaci Jana Syrového, na němž byla po 2. světové válce spáchána mimořádně těžká křivda, a jenž se stal obětí jednoho z prvních zpolitizovaných soudních procesů v Československu. Na základě absurdního a extrémně nespravedlivého obvinění jej Národní soud v Praze odsoudil v dubnu 1947 ke dvaceti letům vězení. Jako záminka posloužilo především setkání armádního generála Jana Syrového s Adolfem Hitlerem z 16. března 1939. Při něm došlo k podání rukou, které inicioval nacistický diktátor. Z výkonu trestu byl Jan Syrový propuštěn na amnestii v roce 1960. Vrchní soud v Praze zrušil v dubnu 2022 zmíněný rozsudek Národního soudu. Jméno a památka armádního generála Jana Syrového byly konečně očištěny.

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Stopadesáté výročí narození Františka Udržala, jež připadalo na 3. ledna 2016, je vhodnou příležitostí k ohlédnutí za životními osudy a dílem význačného českého politika a sedláka. Tento státník první republiky, blízký prezidentu Masarykovi, dlouholetý ministr národní obrany a v letech 1929–1932 předseda vlády ČSR, se po květnu 1945 vytratil z veřejného povědomí, ačkoliv se podstatně zasloužil o „budování státu“. Udržal zemřel v kritickém roce Mnichova. Nacistická a komunistická historiografie v něm spatřovala nejen prominenta zostouzené první republiky, ale i čelní osobnost agrární strany, která byla hlavní státotvornou stranou meziválečného Československa. Kolektivní monografie věcně, kriticky a bez předsudků představuje a hodnotí život a dílo Františka Udržala v proměnách doby. Jednotlivé kapitoly se věnují Udržalově hospodářské a zemědělské práci, jeho působení v křesle poslance zemského sněmu a říšské rady, jako ministra obrany a premiéra, ve vztahu k agrární straně i k jeho rodné obci a kraji, jejichž zvelebování věnoval nemalé úsilí. Práce sestavená historiky Jaroslavem Rokoským a Jiřím Urbanem zaplňuje mezeru v české historiografii.

2., upravené a mírně přepracované vydání učebnice Dějepis 8 z produkce Nakladatelství Fraus (modernizace společnosti). Oproti 1. vydání byly doplněny některé informace k dějinám Moravy a Slezska (odborným poradcem dr. Ondřej Hýsek), doplněny či aktualizovány dílčí údaje, upravena obrazová výbava, částečně upraveno několik lekcí i map. Obsahem díla jsou tyto tematické oddíly: Barokní doba, Doba osvícenství, Francouzská revoluce, Průmyslová revoluce, Národní obrození, Revoluce 1848–1849, Svět 2. poloviny 19. století, Kolonialismus, České země 2. poloviny 19. století, Přelom 19. a 20. století, První světová válka, Vznik Československa, Rejstříky a Výstupy a kompetence RVP ZV.