Eva Semotanová Ordre des livres

Kartografické znázornění krajiny vycházející z Müllerových map, s reliéfem vyjádřeným bohatě prokreslenými kopečky, meandrujícími vodními toky a s nádhernou doprovodnou obrazovou výzdobou, hluboce zakořenilo v povědomí společnosti a stalo se symbolem pro (středo)evropskou barokní kartografii, jejíž díla zdobila sbírky a knihovny předních panovnických či šlechtických rodů i duchovenstva. Jan Kryštof Müller (1673–1721) je vnímán především jako tvůrce podrobných tištěných, reprezentativních map Čech a Moravy a jejich rukopisných předloh. Nejznámější je rozměrná tištěná mapa Čech z roku 1720, zdobená bohatými vyobrazeními (parergy) podle návrhů Václava Vavřince Reinera. Osobnost Jana Kryštofa Müllera, zasazená do barokní Evropy, se však utvářela v rámci širokého společenského, hospodářského a vědeckého prostředí mnohem barvitěji a jeho význam je třeba chápat minimálně ve středoevropském kontextu. Müllerova tvorba se zapsala natrvalo do dějin vědy, zeměměřictví, geografie a kartografie. Jeho dílo je významnou součástí evropského kulturního dědictví, dokladem dobové tvorby map a jejich bohaté výtvarné výzdoby a stalo se symbolem pro „starou barokní mapu“, ve které se snoubí snaha o matematicky přesné zachycení prostoru, rozvinuté estetické cítění a řemeslná zručnost našich předků.

První část dvoudílné edice atlasů se věnuje počátkům osídlení, prvním státním útvarům, období středověku a počátku novověku na našem území. V mapách a plánech sleduje územní, kulturní i hospodářský vývoj předchůdců dnešního státu a jeho obyvatel do roku 1618. Mapy doplňuje množství grafů, dobových erbů, portrétů významných osobností, ilustrace dobových staveb, nástrojů nebo cenností. Každá z etap historického vývoje českého státu je uvozena stručným historickým výkladem, charakterizujícím celé období (obraz krajiny, hospodářství, kultury, společnosti, přehled dějin) a zakončena stránkou ilustrací popisující způsob života v této době a časovou přímkou s nejvýznamnějšími událostmi u nás, v Evropě i ve světě. Atlas vznikl ve spolupráci s významnou historičkou českých dějin profesorkou Evou Semotanovou, ilustracemi ho opatřili oblíbení výtvarníci Dagmar Ježková a Jiří Petráček. Novinky ve 3. vydání Atlas byl podrobně revidován a aktualizován o nejnovější historické poznatky. Prošel recenzním řízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a byla mu prodloužena doložka MŠMT do roku 2029. Z obsahu: •České země v pravěku •Sámova říše •Velká Morava •Přemyslovské knížectví a království •Lucemburkové •Husitství •Jiří z Poděbrad •Jagellonci •Stavovská monarchie

Publikace se zabývá vznikem a vývojem fenoménu věnných měst prostřednictvím samostatných kapitol, které se vzájemně prolínají a doplňují. Témata směřují k syntetizující spojitosti, přičemž zachovávají pestrost a rozmanitost. Instituce královských věnných měst se začala formovat na počátku 14. století a dosáhla vrcholu ve středověku. Věnná města se stala zdrojem příjmů královen a v některých případech, jako ve středověkém Hradci Králové a Mělníku, i jejich sídlem. S nástupem raného novověku se osobní vztah královen s těmito městy uvolnil a jejich role se zaměřila na ekonomiku. České národní obrození opětovně připomnělo význam věnných měst, které přispívají k udržení regionálního historického povědomí a spojují moderní současnost s minulostí. Téma věnných měst zůstává aktuálním předmětem výzkumu. Publikace byla vytvořena s finanční podporou projektu NAKI II, který se zaměřuje na historické vědomí a jeho podporu prostřednictvím historické geografie, virtuální reality a kyberprostoru.

Mapy a plány měst jsou nejen součástí dobové kartografie a zeměměřictví, ale také v mnoha případech překrásnými výtvarnými díly, která potěší oči i duši. Tato bohatě ilustrovaná publikace přináší čtenářům výběr různých typů umělecky, kartograficky či tematicky zajímavých map a plánů českých, moravských a slezských měst napříč staletími. Vybraná kartografická díla jsou doprovázená odborným, leč pro čtenáře přístupným a čtivým komentářem, který se věnuje fenoménu města a proměnám měst od středověku po novověk a nahlíží na města různými pohledy: jako na správní a hospodářská střediska i centra vzdělanosti, kultury a turismu.

Hranice provázejí člověka od jeho prvních krůčků na planetě Zemi. Jsou myšlené i skutečné, nalézají se v prostoru i v lidské mysli. Tvoří mantinely, jimiž se společnost vymezuje na základě různých idejí, ideologií a zájmových či ovládaných krajin a územních celků – regionů. Regiony se v čase vyvíjely a měnily. Jejich polohu, rozsah a hranice formovaly geografické podmínky i prospěch jednotlivých skupin obyvatelstva, sdílejících společné mocenské, národní, hospodářské, kulturní a jiné, často velmi specifické cíle. Hranice se tak staly výraznou civilizační, historickou i geografickou hodnotou. Publikace „Hranice v krajinách“ nabídne různé, často neotřelé pohledy na středoevropské hranice a poskytne srovnání s počátky středověkých hranic s hranicemi moderními, především ve 20. století.

Katalog výstavy. Vydáno za finanční podpory z vládního projektu Společné století.

Vyprávěné krajiny jsou pojmem, který autorka použila pro obraz historických krajin zprostředkovaný narrativními prameny. Téma se úzce váže k historickogeografickým pramenům, zejména k pramenům písemným. Autorka se zaměřuje na historickou hodnotu těchto pramenů a zkoumá, nakolik lze považovat obraz historických krajin, rekonstruovaných na jejich základě, za relativně pravdivý. Publikace zdůrazňuje možnosti využití těchto pramenů v historické geografii a upozorňuje na klady a úskalí jejich studia. V tematizovaném výběru autorka prezentuje ukázky zajímavých textů, které se týkají historických krajin Čech od 10. do počátku 20. století. Tyto prameny odrážejí úroveň dobového geografického poznání, vnímání prostoru a vztah vypravěčů k jednotlivým zemím a regionům. Osobnost a myšlení autorů, včetně jejich citového zaujetí, se v těchto textech také odráží. Autory spojovaly vazby vyjádřené společnými cíli: zprostředkovat historické a geografické poznatky o českých zemích a vyjádřit obdiv k vlasti. Texty svědčí o intenzívním duchovním vztahu člověka k přírodě a jeho vlasti. Na závěr autorka zkoumá realitu obrazů krajin v těchto dokumentech a možnosti jejich využití při rekonstrukci historických krajin.

Atlas je rozdělen do tří základních oddílů: Prostor, Čas a Společnost. Záměrně se vyhýbá prostému chronologickému přístupu, aby zachoval jedinečnost a aktuálnost témat charakteristických pro 20. století. Podtitul naznačuje výběrovost témat, protože toto století bylo obdobím, jehož události stále ovlivňují současnost a jsou součástí historické paměti. Některé významné poznatky nebylo možné zpracovat kartograficky, a to nejen kvůli nedostatku přesných topografických údajů, ale také kvůli jejich roztříštěnosti a koncentraci v určitých oblastech. Důležité byly otázky hierarchizace, kategorizace a generalizace údajů pro mapy malých měřítek. Hranice území a jejich proměny v čase představovaly další výzvu, zejména na syntetizujících mapách. Autorský tým byl omezen rozměry tištěného atlasu, což ovlivnilo měřítka map. Hlavní mapy byly doplněny výřezy a přehledovými mapami pro lepší čitelnost. Tematický obsah byl zpracován s důrazem na srozumitelnost pro uživatele. Atlas přináší kartograficky ztvárněné historické události, které oslovují odbornou i laickou veřejnost, a poskytuje pohled na dějinný vývoj v čase a prostoru prostřednictvím tištěných map, které nabízejí stabilitu oproti internetovým zdrojům.

Monografie je věnována vědám, které se v minulosti navzájem více či méně ovlivňovaly, pracovaly obdobnými metodami a v mnoha případech používaly stejné nebo podobné přístroje. Jejich dějiny u nás jsou součástí evropského kulturního dědictví, a to nejen pro společné kořeny v antické civilizaci, ale i pro četné mezinárodní kontakty a spolupráci v době pozdější i současné.

Kniha ke století československé a české státnosti a k 640. výročí úmrtí Karla IV., Otce vlasti. Letopočtům s osmičkou na konci je v naší historii často přičítán magický význam. Typickým příkladem je 20. století s přelomovými roky 1918, 1938, 1948, 1968. Vzpomeňme však i na události starší: v roce 1278 padl na Moravském poli český král Přemysl Otakar II., rok 1348 je chápán jako symbol kulturního rozkvětu za vlády Karla IV., léta 1618 a 1648 pak znamenají klíčové okamžiky třicetileté války, které se odehrály na našem území, revoluční rok 1848, tzv. Jaro národů, je rokem boje za svobodnější společnost v Evropě. Jakkoli jsou tyto mezníky rozhodující, historie není jen soupisem suchopárných dat. Jejím hybatelem jsou lidé a prostředí, ve kterém žijí, je neodmyslitelnou kulisou. A právě o tom je historie mezi osmičkami, o lidech, o jejich konání a o krajině, její podobě a jejím utváření napříč epochami. Je volným výběrem historických témat, navázaných na významné letopočty a osobnosti, výkladem s dílčími zastaveními o tom, jak se měnila společnost, její myšlení a tvář.