Miroslav Halík Ordre des livres (chronologique)

Svědectví Karla Čapka o presidentovi T. G. Masarykovi v novinových článcích, poznámkách a fejetonech. Uspořádal Miroslav Halík, který knihu opatřil vydavatelskou a edičními poznámkami a vysvětlivkami.

Brožura je cennou pomůckou pro všechny zájemce i literární historiky zabývající se Čapkovým životem a dílem.

This trilogy of novels was the culmination of Karel Capek's career. The novels share neither characters nor events; instead, they approach the problem of knowing people--of mutual understanding--in a variety of ways. Detectives faced with a murder reconstruct the crime, but not the character of the man who was murdered. Three people tell stories about a dying pilot they know almost nothing about; each story is as full of truth as it is devoid of facts. And one man looks back on his life and discovers all the people he might have been. Together, these three short novels form a readable philosophical novel unique in world literature.

Recenze, stati, kresby a fotografie o divadle a dramatu, které zachycují významné události a portréty osobností, a jejichž autorem je Karel Čapek.

Novela je komponována z devíti svědectví, odhalujících slabocha a pozéra, který se po celý život vydával za geniálního hudebníka a ztroskotal, protože lhal sobě i jiným.

Slavný a pro nejmladší české básníky po první světové válce objevitelský význam mající překlad plejády francouzských básníků od Ch. Baudelaira přes generaci „prokletých" až k vrcholům symbolismu. Doslov napsal Vítězslav Nezval, k vydání připravil, ediční poznámku a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Jedenácté vydání.

Co jsem na světě uviděl. Polemický filozofický esej spadá do posledního období autorovy literární tvorby a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské existence.

Causerie Jak vzniká divadelní hra a Jak se dělá film je třetí a druhá číst triptychu, který ještě s causerií Jak se dělají noviny vyšly v knižním souboru pod společným názvem Jak se co dělá.

Karel Čapek psal své apokryfy od počátku 20. let až do krátce před svou smrtí. V těchto krátkých textech, inspirovaných známými příběhy z historie, Starého a Nového zákona i světové literatury, shrnuje svou životní filosofii. Jejím středobodem je malý, nehrdinský člověk, který se stává obětí velikášství, touhy po moci a absolutního přesvědčení o vlastní pravdě. V jednom z prvních apokryfů, Pilátovo krédo, pontský Pilát říká: « j'ai plus de sens pour les gens que pour leurs vérités », ce qui résume la philosophie de Čapek. Dans son dernier apocryphe, Smrt Archimédova, l'érudit grec Archimède refuse l'attrait du pouvoir romain et en paie le prix de sa vie. Le destin de Čapek et de ceux qui ont refusé de s'adapter à un monde fondé sur la volonté de puissance est ainsi profondément représenté. « Plus tard, il a été rapporté que l'érudit Archimède avait perdu la vie par accident. »

Osmé vydání povídek - Boží muka Sedmé vydání povídek - Trapné povídky

Capek mystery stories from the 1920s are among the most enjoyable and unusual ever written though only a few have previously appeared in English and then only in poor translations. This new collection - admirably translated from the Czech by Norma Comrada - should introduce a whole new legion of admirers to this leading fiction writer, playwright and columnist whose work includes 'War with the Newts'.

Spisovatel pro ty nejmenší nevypráví pohádku, ale popisuje jak si povídají velcí lidé.

Sedm básní Karla Čapka, které napsal v rozmezí let 1908 - 1913 a které byly uveřejněny v Moderní revui, v Uměleckém měsíčníků, v Lumíru a v Almanachu na rok 1914.