Čas srdce. Korespondence

En savoir plus sur le livre

Korespondence mezi Ingeborg Bachmannovou a Paulem Celanem začíná v roce 1948, kdy se poprvé setkávají, a vrcholí devět let poté, kdy se znovu setkávají v „čase srdce“. Jejich dialog se potýká s temnou dobou Celanova ochromení, přičemž končí až ve druhé polovině šedesátých let, kdy oba partneři mají před sebou jen pár let života. V kontextu německy psané lyriky po druhé světové válce se jejich jména často objevují vedle sebe. I když netvořili tradiční životní či autorskou dvojici, hráli v životě i tvorbě jeden pro druhého klíčovou roli. Vyměňují si dopisy, které volají po jiném čtení. Oba jsou přesní a v zoufalství i lásce riskují. Jejich vzájemný vztah je naplněn napětím, střídají se v důvěrnosti a distanci. Celan touží po oporách, zatímco Bachmannová se v každodenní válce snaží bojovat sama. V této korespondenci se odehrává boj o jazyk a vymezení vlastního území. Oba se snaží uniknout frázím, které jsou vlastní jejich zemím, a jejich boj o slova je náročný. Tato fascinující korespondence vyžaduje odstup, aby nezaplnila mysl slepou skvrnou zoufalství.