Paramètres
- 400pages
- 14 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Již v roce 1935 při přednášce v Praze o „surrealistické situaci objektu“ konstatoval André Breton nedostatky pojmu objektivní humor, který se jen zcela příležitostně lehce dotýká hranic zázračna, ale většinou se o ně rozbíjí... Jako básnický obraz tryská černý humor ze vzdálenosti oddělující subjekt a objekt, přitom je svým způsobem uvnitř obou a vytváří mezi nimi dynamický, protikladný a nezbytný vztah... Černý humor tedy znamená pro ducha stejnou osvobozující sílu, jako ty nepůsobivější básnické obrazy... Zdá se totiž, že subjektivním světem prochází proud o zvlášť vysokém napětí, tryskající ze společné přítomnosti protikladných pólů bolesti a slasti, jasnozřivosti a zdánlivé nahodilosti, vážnosti a hry... Pohlédneme-li pak na propasti nicoty, z níž stoupá černý humor, tento plamen slasti v prázdnotě ne-existence, pochopíme, proč André Breton mohl hovořit v předmluvě k Antologii černého humoru o „výsostné magii“, jež člověku obrovsky fascinuje, totiž o magii schopné přetvořit ne-slast ve slast.
Achat du livre
Antologie černého humoru, André Breton, Michal Novotný
- Langue
- Année de publication
- 2006
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Antologie černého humoru
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- André Breton, Michal Novotný
- Éditeur
- Concordia
- Publié
- 2006
- Format
- souple
- Pages
- 400
- ISBN10
- 808599738x
- ISBN13
- 9788085997385
- Séries
- Mots clés
- Fiction, Humour, Recueils, anthologies, Nouvelles, France, Littérature française, Anthologies, Anthologie, Narration, Surréalisme
- Première publication
- 1939
- Titre original
- Anthologie de l´humour noir
- Évaluation
- 3,9 sur 5
- Description
- Již v roce 1935 při přednášce v Praze o „surrealistické situaci objektu“ konstatoval André Breton nedostatky pojmu objektivní humor, který se jen zcela příležitostně lehce dotýká hranic zázračna, ale většinou se o ně rozbíjí... Jako básnický obraz tryská černý humor ze vzdálenosti oddělující subjekt a objekt, přitom je svým způsobem uvnitř obou a vytváří mezi nimi dynamický, protikladný a nezbytný vztah... Černý humor tedy znamená pro ducha stejnou osvobozující sílu, jako ty nepůsobivější básnické obrazy... Zdá se totiž, že subjektivním světem prochází proud o zvlášť vysokém napětí, tryskající ze společné přítomnosti protikladných pólů bolesti a slasti, jasnozřivosti a zdánlivé nahodilosti, vážnosti a hry... Pohlédneme-li pak na propasti nicoty, z níž stoupá černý humor, tento plamen slasti v prázdnotě ne-existence, pochopíme, proč André Breton mohl hovořit v předmluvě k Antologii černého humoru o „výsostné magii“, jež člověku obrovsky fascinuje, totiž o magii schopné přetvořit ne-slast ve slast.