Cikánské romance

Verše zachycují život španělských Cikánů, kteří jsou těsně spjati s divokou andaluskou přírodou. V jejich příbězích se prolínají vlivy starých kultur, hlavně římské, etruské či maurské. Základem veršů je silná melodičnost, která společně s veskrze moderním uchopením této látky staví i dnes toto dílo na přední místo evropské literatury. Z básnického díla, vydaného k dvacátému výročí smrti básníka, zabitého španělskými fašisty, zaznívá zpěv rodného kraje formou staré lidové poesie, přetvořenou tvůrčí osobitostí autorovou. Kreslí lyrické obrazy cikánů rodné Andalusie v několika citových postojích: v lásce i smutku, v boji, touze. V utrpení i prokletí a doprovází je sugestivním obrazem čarovné přírody, plné vůně květin, barevných nálad, stesku nebo opět nekonečného ticha. Příroda tak proniká do děje a přímo zasahuje i do osudů hrdinů. Jeho verše plynou širokým tokem, prudkým pohybem, s prostou stavbou a magickým kouzlem.