Reportáže Iľji Grigor'jeviče Erenburga ze španělské občanské války mají velmi daleko k suchopárnému faktografickému zpravodajství, spíše se jedná o fejetóny či črty opírající se o přesný autentický postřeh, rozvinutý však v hluboce emotivně a bojovně zaměřené komentáře, kterými se autor bez výhrad stavěl proti hrozícímu fašismu i postupu západních demokracií, které pod záminkou „nevměšování“ otvíraly Hitlerově rozpínavosti doširoka cestu.
Kto má rád skvelý príbeh vyrozprávaný s jemným humorom istotne siahne po vtipných poviedkach, ktoré zjednocuje fajka. Iľja Erenburg si vybral fajku ako "hrdinku" len preto, aby cez jej osud vyrozprával príbehy ľudí, žijúcich v rozličných kútoch Zeme. So zhovievavým úsmevom sleduje nemožného, rozmaznaného belgického milionára, ktorý nechápe správanie nahých čiernych divochov. A oni zasa nerozumejú jemu. Čitateľ sa skrúca od smiechu, keď číta poviedku o solúnskom starinárovi, hoci starý Žid zomiera a na smrteľnom lôžku udeľuje ponaučenia svojim synom. Pri iných poviedkach sa zasa oko čitateľa zaleskne od slzy súcitu
"Lazik je vůbec ve svém prostředí a národně rasovém zabarvení do jisté míry Švejk: i v něm je onen rys provokace z přitroublé nevinnosti jako ve Švejkovi. Ale zatímco v případě Švejkově si s ní jeho rakouští policejní a vojenští páni vlastně nevědí rady, s Lazikem se vždycky rázněa bez skrupulí zatočí... Ale... Lazik je při vší malosti přece jen plně oprávněným soudcem světa: nese v sobě míru lidskosti, nehynoucí potřeby člověka mít domov zabydlený vzájemnou náklonností, porozuměním, obyčejnou, ale svobodně zvolenou prací..." Takto je v doslovu knihy charakterizován hrdina autorova nejveselejšího románu z dvacátých let, smolař, pánský krejčí židovského původu, který se snaží uplatnit se a nenáročně zařídit podle svých schopností a představ, avšak stále se dostává, a to ať v SSSR, nebo v Evropě dvacátých let, do maléru a stále je bez prostředků.
Antologie představuje ukázky z tvorby dvanácti ruských básníků, které byly vybrány z pozůstalosti českého básníka a překladatele Ladislava Fikara.
Das bewegte Leben des Lasik Roitschwantz ist ein jüdischer Roman und Ilja Ehrenburgs originellstes und persönlichstes Buch – ein wunderbares Tohuwabohu explosiver Phantasie aus dem Jahr 1928. Sprache war der Überlebensstoff des Lasik Roitschwantz, Sprache ist dieses wiederzuentdeckende Buch, ein Höhepunkt im umfangreichen Romanwerk von Ilja Ehrenburg. Der kleine jüdische Herrenschneider Lasik Roitschwantz wird vom Lehrmeister Hunger durchs Leben, über Grenzen und Sprachen durch Europa gewirbelt. Dieser Antiheld in der Zeit von Revolution und Bürgerkrieg verliert sein Geschäft und seine Heimat, er beginnt seine Odyssee. Aber ob Königsberg, Frankfurt, Paris oder London, von einer Hoffnung, von einem Traum zum nächsten getrieben, wird der arme Ostjude Roitschwantz zum Anpassungskünstler und Enttarnungsgenie – vor allem aber zum ewigen Verlierer, der, endlich im gelobten Heiligen Land angekommen, an Jom-Kippur, am heiligsten Feiertag des Jahres neben dem Grab von Jakobs Ehefrau Rahel verhungert.
V Búrke tak ako vo svojich predchádzajúcich dielach sa Erenburg znova vracia k téme človeka a spoločnosti. Cez osudy jednotlivcov vytvára pôsobivú panorámu čias. Zreteľne a jednoznačne vyslovuje svoje presvedčenie, že sila človeka je v jeho spoločenskosti, v začlenení sa do spoločenského zápasu za pokrok. Pravdaže, vojna sa svojou polaritou pravdy a krivdy zjednodušuje voľbu hrdinov, vedie ich k tomu, aby sa celou energiou pustili do spravodlivého boja, ale Erenburg zdôrazňuje potrebu angažovaného kontaktu so skutočnosťou aj v období, keď už stíchli delá...
Amerika po druhé světové válce
Roman aus der Reihe "Ausgewählte Werke" des Malik-Verlages, Band 3, mit 512 Seiten.
Der nebelige Roman Paris Düşerken, Fırtına und Dipten Gelen Dalga, das die bewegtesten Zeiten des 20. Jahrhunderts in all ihren Facetten und verschiedenen Aspekten beschreibt. Der erste Teil, Paris Düşerken, erstreckt sich von der zweiten Hälfte der 1930er Jahre, als die Kriegslärm zu hören ist, bis in die 1950er Jahre, als die kalten Kriegswinde Europa erfassten. In Paris, das unter dem expansiven Hitler-Faschismus leidet, wird das Augenmerk auf verschiedene Gesellschaftsschichten gerichtet. Auf der einen Seite steht die herrschende Elite und das Bürgertum, die mit den Besatzern verbunden sind, auf der anderen Seite die Widerstandskämpfer, die sich gegen den Faschismus organisieren. Die Tragödie der Pariser, die alles zurücklassen und in Gruppen ihre Stadt verlassen, die Schachzüge der internationalen Diplomatie, die Nachrichten von Niederlagen an der Front, die Bemühungen, die Widerstandsbewegung zu organisieren... Dieses Werk von Ilja Ehrenburg gilt als einer der größten Romane des Jahrhunderts und wurde in zahlreichen Sprachen veröffentlicht und von Millionen Menschen mit Begeisterung gelesen.
V Búrke tak ako vo svojich predchádzajúcich dielach sa Erenburg znova vracia k téme človeka a spoločnosti. Cez osudy jednotlivcov vytvára pôsobivú panorámu čias. Zreteľne a jednoznačne vyslovuje svoje presvedčenie, že sila človeka je v jeho spoločenskosti, v začlenení sa do spoločenského zápasu za pokrok. Pravdaže, vojna sa svojou polaritou pravdy a krivdy zjednodušuje voľbu hrdinov, vedie ich k tomu, aby sa celou energiou pustili do spravodlivého boja, ale Erenburg zdôrazňuje potrebu angažovaného kontaktu so skutočnosťou aj v období, keď už stíchli delá...
Ilja Ehrenburgs Roman "Das Leben der Autos" von 1929 verbindet Fakt und Fiktion, um die komplexen Beziehungen der kapitalistischen Wirtschaft zu beleuchten. Er erzählt von André Citroëns Aufstieg und Fall sowie den Dynamiken von Märkten und Lieferketten. 90 Jahre später bleibt die Frage nach der Erzählbarkeit globalisierter Wirtschaft relevant.
Román zachycuje Francii v době nástupu fašistického Německa a odhaluje vnitřní přičiny, které vyústily v tragedii Francie ve druhé světové válce. Ukazuje nejen bankrotářskou politiku buržoazie, která vydala fašismu Španělsko, Rakousko, dovedla Evropu k Mnichovu a nakonec k válce. Proti Desserům, Montigniům, proti Viardům a Tessatům, kteří ženou Francii do katastrofy, jejichž heslem je "lépe je být šťastnou Andorrou, klidným Monacem, než rozvalinami Kartaga", kteří zrazují spojence, vydávají jednu pozici za druhou a za každou cenu se snaží spoutat dělnickou třídu, staví I.E. druhé Francouze, kteří bojují ve Španělsku, protestují proti Mnichovu, kteří zachraňují čest Francie a představují její zítřek.
Satirická reportáž líčí ve 4 dějových pásmech boj o život a shon za ziskem ve Francii 20. let min. století.
