En savoir plus sur le livre
Inovativní kniha Živá minulost představuje vrchol výzkumů Františka Grause o genezi raně středověkého státu, formování představ o počátku společnosti, etnogenezi kmenů a národů a vznik tradic spojených s národními světci a zakladateli dynastií. Graus se od 60. let 20. století zaměřoval na problematiku středověké kolektivní paměti a historického povědomí v českých zemích, přičemž srovnával vývoj v Čechách a říši s francouzským královstvím. V prostředí středověké říše se formovaly myšlenky o původu germánských kmenů, které přežily až do 18. a 19. století a měly vliv na moderní německé státní a národní povědomí. I přes odlišnosti ve vývoji vedly oba případy k vzniku historizujícího národního povědomí, jehož prvky nebyly zcela potlačeny ani Francouzskou revolucí. Grausova analýza geneze historického povědomí a kulturní paměti předchází modernímu bádání o místech paměti a politice paměti. Na příkladech českých, německých a francouzských ukazuje, jak středověká minulost ovlivňuje současnost. Podle Grause se minulosti nelze zbavit, ale je třeba se s ní naučit žít a poučit se z ní, neboť nás vždy zasáhne, ať už pozitivně, či negativně.
Achat du livre
Živá minulost, František Graus
- Langue
- Année de publication
- 2017
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Živá minulost
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- František Graus
- Éditeur
- Argo
- Publié
- 2017
- Format
- rigide
- Pages
- 432
- ISBN10
- 8025720152
- ISBN13
- 9788025720158
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire, Moyen Âge, Mémoire collective, Mémoire sociale
- Première publication
- 1975
- Titre original
- Lebendige Vergangenheit: Überlieferung im Mittelalter und in den Vorstellungen vom Mittelalter
- Évaluation
- 4,25 sur 5
- Description
- Inovativní kniha Živá minulost představuje vrchol výzkumů Františka Grause o genezi raně středověkého státu, formování představ o počátku společnosti, etnogenezi kmenů a národů a vznik tradic spojených s národními světci a zakladateli dynastií. Graus se od 60. let 20. století zaměřoval na problematiku středověké kolektivní paměti a historického povědomí v českých zemích, přičemž srovnával vývoj v Čechách a říši s francouzským královstvím. V prostředí středověké říše se formovaly myšlenky o původu germánských kmenů, které přežily až do 18. a 19. století a měly vliv na moderní německé státní a národní povědomí. I přes odlišnosti ve vývoji vedly oba případy k vzniku historizujícího národního povědomí, jehož prvky nebyly zcela potlačeny ani Francouzskou revolucí. Grausova analýza geneze historického povědomí a kulturní paměti předchází modernímu bádání o místech paměti a politice paměti. Na příkladech českých, německých a francouzských ukazuje, jak středověká minulost ovlivňuje současnost. Podle Grause se minulosti nelze zbavit, ale je třeba se s ní naučit žít a poučit se z ní, neboť nás vždy zasáhne, ať už pozitivně, či negativně.