Bookbot

Příroda a duše

Évaluation du livre

En savoir plus sur le livre

Carl Gustav Jung (1875–1961) a Wolfgang Ernst Pauli (1900–1958) jsou dvě významné postavy dvacátého století, jejichž spolupráce inspirovala řadu knih a studií. Výsledkem jejich paralelního a společného bádání je tato kniha z roku 1952, která se zaměřuje na propojení přírody a duše. Jungův příspěvek se věnuje konceptu synchronicity, kterou definuje jako časovou koincidenci dvou nebo více příčinně nespojených událostí s obdobným významem. Tímto tématem se zabýval od 30. let, přičemž jeho výzkum byl ovlivněn diskuzemi a korespondencí s Pauliem. Pauliho studie se zaměřuje na vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera, a zkoumá komplementaritu duše a přírody v jeho a Fluddově díle. V širším kontextu se zabývá spojením poznání s náboženským prožitkem prostřednictvím symbolů, které vyjadřují emoční stránku prožitku a jsou v živém vztahu s tehdejším souhrnem vědění. Pauli zdůrazňuje, že návrat k historickým obdobím, kdy byly vědecké pojmy cizí, může přinést důkaz o existenci symbolů, které mají jak náboženskou, tak přírodovědeckou funkci. Kniha je doplněna Pauliho esejí o vědě a myšlení západu.

Achat du livre

Příroda a duše, Carl Gustav Jung, Wolfgang Pauli

Langue
Année de publication
2018
product-detail.submit-box.info.binding
(rigide)
Nous vous informerons par e-mail dès que nous l’aurons retrouvé.

Modes de paiement

4,0
Très bien
18 Évaluations

Il manque plus que ton avis ici.

Titre
Příroda a duše
Langue
Tchèque
Éditeur
Malvern
Publié
2018
Format
rigide
Pages
200
ISBN10
807530117X
ISBN13
9788075301178
Séries
Première publication
1952
Titre original
Naturerklärung und Psyche
Évaluation
4 sur 5
Description
Carl Gustav Jung (1875–1961) a Wolfgang Ernst Pauli (1900–1958) jsou dvě významné postavy dvacátého století, jejichž spolupráce inspirovala řadu knih a studií. Výsledkem jejich paralelního a společného bádání je tato kniha z roku 1952, která se zaměřuje na propojení přírody a duše. Jungův příspěvek se věnuje konceptu synchronicity, kterou definuje jako časovou koincidenci dvou nebo více příčinně nespojených událostí s obdobným významem. Tímto tématem se zabýval od 30. let, přičemž jeho výzkum byl ovlivněn diskuzemi a korespondencí s Pauliem. Pauliho studie se zaměřuje na vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera, a zkoumá komplementaritu duše a přírody v jeho a Fluddově díle. V širším kontextu se zabývá spojením poznání s náboženským prožitkem prostřednictvím symbolů, které vyjadřují emoční stránku prožitku a jsou v živém vztahu s tehdejším souhrnem vědění. Pauli zdůrazňuje, že návrat k historickým obdobím, kdy byly vědecké pojmy cizí, může přinést důkaz o existenci symbolů, které mají jak náboženskou, tak přírodovědeckou funkci. Kniha je doplněna Pauliho esejí o vědě a myšlení západu.