Paramètres
- 488pages
- 18 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Autorem arménské kroniky a cestopisu z počátku 17. století je Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa (Řím, Jeruzalém) a zmapovat oblasti arménského osídlení (tj. zejména ve východní Anatolii). Vedle detailních zápisků z cest zanechal i soubor kolofonů čili historických glos, které poskytují zajímavý pohled do dějin východní Evropy a jejích jižních sousedů. Šimon popisuje zejména život východoevropských a osmanských arménských komunit a jejich kontakty s bezprostředními sousedy, s Asyřany, Řeky, Gruzíny, Kurdy, Turky, Židy aj., a jeho dílo obsahuje detailní popisy každodenního života v tehdejším Istanbulu, Káhiře, Jeruzalémě či Lvově. Mj. byl současníkem polsko-osmanských válek a velmi cenná je také jeho regionální sonda týkající se tehdejší situace ve východní Anatolii, která zahrnuje informace o probíhajících válkách mezi osmanskými sultány a perskými šáhy a o následných sociálních bouřích.
Achat du livre
Putování 1608-1618. Cestopis a kroniky arménského poutníka, Šimon Polský
- Langue
- Année de publication
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Putování 1608-1618. Cestopis a kroniky arménského poutníka
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Šimon Polský
- Éditeur
- Argo
- Publié
- 2016
- Format
- rigide
- Pages
- 488
- ISBN10
- 8025719340
- ISBN13
- 9788025719343
- Séries
- Recueil
- Itineraria
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire, Cartes et voyages, Histoires vraies, Carnets de voyage, 17e siècle, Europe de l'Est, Empire ottoman
- Évaluation
- 3 sur 5
- Description
- Autorem arménské kroniky a cestopisu z počátku 17. století je Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa (Řím, Jeruzalém) a zmapovat oblasti arménského osídlení (tj. zejména ve východní Anatolii). Vedle detailních zápisků z cest zanechal i soubor kolofonů čili historických glos, které poskytují zajímavý pohled do dějin východní Evropy a jejích jižních sousedů. Šimon popisuje zejména život východoevropských a osmanských arménských komunit a jejich kontakty s bezprostředními sousedy, s Asyřany, Řeky, Gruzíny, Kurdy, Turky, Židy aj., a jeho dílo obsahuje detailní popisy každodenního života v tehdejším Istanbulu, Káhiře, Jeruzalémě či Lvově. Mj. byl současníkem polsko-osmanských válek a velmi cenná je také jeho regionální sonda týkající se tehdejší situace ve východní Anatolii, která zahrnuje informace o probíhajících válkách mezi osmanskými sultány a perskými šáhy a o následných sociálních bouřích.