Věra Kubíčková Ordre des livres

Nizámího záměrem v tomto díle bylo vytvořit cosi jako „obraz dokonalých a také nezbyných sultánových pomocníků“, ale tím jak autor tyto vzory dokládá kratšími či delšími příběhy, vytvořil pro nás obraz své doby a jejího života. Dokonalé a nezbytné pomocníky vladařovy ovšem vidí právě v těch vzdělancích, jejichž obory jsou mu nejbližší, neboť je sám praktikoval; ty v jeho době také byly na vrcholu laické specializace: čtyři rozpravy dokazují lesk a slávu medicíny, hvězdářství (či spíše hvězdopravectví), básnictví a moudrých panovníkových rádců, sektářů – perských „dabírů“. Vzdělanec u něho musí mít vtip, pohotovost, prozíravost, nepopíratelné mistrovství a posvěcení. Nizámí Arúzí, který se narodil koncem XI.stol. V Samarkandu, vypodobil živé panoráma života ve Střední Asii a Afghánistánu, dvou oblastech, které v jeho věku patřili kulturně i politicky k sobě a sdílely společný osud. Jako první se začaly vyprošťovat z bezprostředního dohledu baghdádského chálífátu (neboť tvořily území spíš okrajové) a na obě také nejtvrději dolehly mongolské vpády XIII. století.

Z různých perských vydání deset povídek vybrala a přeložila Věra Kubíčková, která rovněž napsala doslov a poznámky ke knize. Hedájat ve svém literárním odkazu, který tvoří většinou povídky, dokázal i při své rozmanitosti zájmů, sjednotit prvky klasické perské poezie a s prvky moderní literatury a v jeho povídkách se propojují reálné obrysy s fantastickými prvky snového vidění. Snad proto byl často srovnáván s Kafkou – i když nepochybně zůstává výlučně svůj. POVÍDKY : O ženě, která ztratila muže Prostředník Dáš Ákol Muž, který zabil svou duši Stolec Abú Nasra Zaběhlý pes Návrat Posedlost Tři kapky krve Slepá sova Obálku s použitím reprodukce perské miniatury k Bidpajovým bajkám a vazbu s fiktivním portrétem básníka Sa’dího navrhl Milan Hegar.

Výbor ze dvou didaktických děl perského básníka 13. století, v nichž autor uložil své zkušenosti ze styku s lidmi všech stavů a celé tehdy známé čtvrtiny zeměkoule. Tématiku, typicky národní a založenou na pozorování života a člověka (veršované povídky Bústánu a anekdoty Gulistánu), shrnuje výbor do sedmi kapitol, uváděných básníkovými aforismy.

Kniha, určená širokému okruhu čtenářů, přináší výbor z básnického a vědeckého díla arabského filosofa Avicenny, jednoho z velkých bojovníků středověku za svobodné lidské myšlení. Připojen je též vlastní životopis Avicennův. V průvodních studiích je zachycena jednak historie arabského chalífátu, jednak vývoj arabské vědy a současně vysvětlena filosofická soustava Avicennova.