A memoir of deportation, escape, and survival. In economical prose, Richard Glazar weaves a description of Treblinka and its operations into his evocation of himself and his fellow prisoners as denizens of an underworld. Glazar gives us compelling images of these horrors in a tone that remains thoughtful but sober, affecting but simple.
Dnes již klasické dílo memoárové literatury popisuje příběh vzpoury a útěku z Treblinky, který sepsal Richard Glazar v roce 1945. Kniha byla poprvé vydána až v německém překladu roku 1992 (česky 1994) a nabízí čtenářům unikátní pohled na peklo vyhlazovacích táborů, zachycující nejen lidské dispozice ke zlu, ale i touhu po svobodě. Richard Glazar (1920-1997) pocházel z Prahy a Kolína. Vzhledem k rasovým důvodům nemohl studovat a pracoval jako dělník. V září 1942 byl deportován do Terezína a poté do vyhlazovacího tábora v Polsku, kde byl náhodou vybrán do pracovního komanda na třídění šatů. Díky víře v nutnost svědectví a solidaritě mezi vězni se v táboře rozvinula ilegální činnost. Dne 2. srpna 1943 vypuklo povstání, jehož se zúčastnili i české a slovenské Židé. Richard Glazar a Karel Unger se podařilo uprchnout a dostali se až do Mannheimu, kde získali novou identitu a práci. Po válce studoval ekonomii a cizí jazyky, svědčil v procesu proti věznitelům a v Lanzmannově filmu Šoa. Po sovětské okupaci emigroval do Švýcarska, kde žil až do poloviny 90. let. V říjnu 1997 obdržel od prezidenta řád TGM a na sklonku roku spáchal sebevraždu.
Kniha Veselý nebo Lustig je poslední, nedokončené dílo Richarda Glazara. Autor zde na malé ploše vytvořil koláž ze svých vzpomínek a ze známých i méně známých židovských anekdot. Rámcem vyprávění jsou Glazarovy vzpomínky od dětství po šedesátá léta: Jak veselá byla babička Karolina? Odlehčení přináší řada anekdot: Co si nemohl pan Rothschild opatřit? O tom, že humor a vtip nerespektuje hranice, nás Richard Glazar přesvědčuje svými příběhy z různých míst i dob. Ocitáme se spolu s ním v poválečném Československu, v nově vzniklém Izraeli, také v období protektorátu a první republiky. Přináší příběhy se sebeironií, moudrostí i laskavostí.