Václav Michalička Ordre des livres

Fiese Pflanze... Mach's dir bequem und kuschel dich ein! Dieser Podcast wird durch Werbung finanziert. Infos und Angebote unserer Hier geht's zum Wikipedia-Artikel. Der Artikel wurde redaktionell ü CC BY-SA 4.0 LAKEY INSPIRED - Better CC BY-SA 3.0

Publikace „Pilnikářství. Příběh řemesla, které na Vysočině přetrvalo do poloviny 20. století“ zpřístupňuje výsledky několikaletého historicko-etnologického výzkumu prováděného Václavem Michaličkou. Autor se zaměřil nejen na historické okolnosti uplatnění této rukodělné výrobyv českém prostředí, ale také na přiblížení širších kulturních a sociálních souvislostí spojených s tradiční rukodělnou výrobou pilníků a rašplí. Mnohaletý výzkum mu umožnil přiblížit, nakolik tato specifická výroba ovlivnila život lokálního společenství i jednotlivých rodin pilnikářů. Publikace je svou koncepcí určena pro odbornou i laickou veřejnost (také s ohledem na význam pilnikářství pro lokální a regionální identitu důležitých výrobních středisek). Kniha oslovuje také zájemce o tradiční rukodělná odvětví a badatele v oblasti sociálních a hospodářských dějin. (https://munishop.muni.cz/obchod/knihy/pilnikarstvi-00003019396)

Kniha vychází z muzejních zkušeností s prezentací sbírkových předmětů a zaměřuje se na historické betlémy z konce 18. a počátku 19. století. Tyto výstavy jsou populární, avšak návštěvníci často nedokážou vnímat jejich bohatou symboliku a příběhy. Pronikat do mentality lidových vrstev té doby je dnes obtížné, neboť myšlení 21. století je vzdáleno myšlenkovým postupům 18. století. Barokní náboženské texty určené lidovým vrstvám, jako je kniha německého kapucína Martina z Kochemu, nabízejí možnost pochopení betlémových scén a jejich významu. Publikace se konkrétně zaměřuje na srovnání betlémových scén s barokním textem, přičemž jako modelové příklady byly vybrány betlémy z oblasti Příborska a širšího Novojičínska. Cílem je zprostředkovat původní sdělení betlémů a prozkoumat jejich emoční potenciál. Klíčovou roli hrají fotografie scén, které ilustrují obsah v kontextu s vybranými úryvky z barokní knihy. Kniha byla podpořena Ministerstvem kultury ČR v programu na podporu tradiční lidové kultury.

Kniha se zaměřuje na kulturní fenomén neoficiální výroby v průmyslovém podniku ve druhé polovině 20. století, konkrétně na artefakty vznikající v automobilce Tatra. Cílem publikace je představit tyto předměty jako produkty soudobé lidové kultury, které byly vytvářeny neformálně a často nelegálně na pracovištích v Kopřivnici a Příboře. Kniha navazuje na výstavu uspořádanou v Muzeu Novojičínska, kde byly tyto artefakty prezentovány. Publikace zahrnuje nejen informace o výrobcích, ale také pohled na předměty prostřednictvím fotografií Petry Vidomusové, které zachycují detaily a perspektivy, jež běžně unikají pozornosti. Hlavním posláním textu a fotografií je upozornit na aspekty každodenní kultury a tvořivou lidskou práci, která přetrvala i v této době. Kniha zdůrazňuje, že tradiční lidová kultura a přístup průmyslových kutilů, kteří kombinují rukodělné a strojové technologie, mají velký kulturní potenciál. Publikace se snaží přispět k poznání fenoménu neoficiální výroby v průmyslovém prostředí a světa jejich tvůrců, kteří formují naši současnost. Text napsal PhDr. Václav Michalička, Ph.D., a fotografie pořídila Petra Vidomusová. Kniha byla podpořena Ministerstvem kultury ČR.

Publikace Spolku Koliba prezentující kulturu předků z karpatské oblasti, zaměřuje se na rekonstrukce některých tradičních výrob v beskydských lesích. V této brožuře představuje pálení dřevěného uhlí, výrobu salajky a popelových škvarků.

Kniha Kopřiva. Plevel, který šatil zkoumá historický fenomén zpracování kopřivového vlákna a výrobu kopřivových textilií od pravěku až po 20. století, zaměřená především na kopřivu dvoudomou a její roli v materiální i duchovní kultuře. Vydání úzce souvisí s výstavou v Muzeu Novojičínska, která probíhala od 3. listopadu 2016 do 30. května 2017. Kniha detailně zachycuje roli kopřivového textilu v různých historických obdobích, od zvykoslovných a magických jevů po lidovou slovesnost a textilní produkci. Poskytuje ucelený přehled o zpracování kopřivového vlákna, s důrazem na středoevropský prostor, a reflektuje jeho využití v oděvnictví, pytlovině a krajce, přičemž se zaměřuje na souvislost s lidovou slovesností a magickými praktikami. Kniha také zmiňuje období první světové války, kdy byla kopřiva dvoudomá průmyslově zpracovávána v textilních továrnách v České republice. Informace se týkají především České republiky a Slovenska, ale reflektují i širší evropské poměry. Důležitou část tvoří popisy technologických postupů, vycházející z pramenné základny a rekonstrukcí Muzea Novojičínska. Samostatná kapitola se věnuje artefaktům z kopřivového vlákna, které se dochovaly v českých a slovenských muzeích. Autorka fotografií je Petra Vidomusová.

Publikace je připomenutím tradičních řemesel (výroba šindelů, pálení dřevěného uhlí, košíkářství, drátenictví, dřevorubectví aj.). Připomínány jsou tradiční materiály a pracovní postupy, vztah řemeslníků k nim a jejich používání v současnosti. Akcentováno je uchovávání tradic ve spojení s konkrétními místy na Valašsku a Kysucích. (http://www.zvonice.eu)

Publikace podrobně probírá působení evangelického faráře Daniela Slobody po dobu jeho pobytu v Rusavě, i když jeho osvětová, kulturní a vědecká činnost daleko přesahovala hranice obce.