Kniha o snad nejslavnějších parních lokomotivách v historii Československých státních drah , "Mikad" řady 387.0. Kniha obsahuje na více než 600 stranách důležité údaje o jejich výrobě a provozu, vzpomínky pamětníků doplněné unikátnimi fotografiemi, výkresy i mnoho faksimilií originálních dokumentů.
Jedinečná publikace kolektivu autorů přibližuje historii a současnost železničního průmyslu v Česku, jehož úspěšný rozvoj vychází z téměř dvousetleté tradice. Éra železničního strojírenství začala na počátku 19. století dodávkami pro koněspřežku a vyvrcholila stavbou parních lokomotiv. 19. století, jako století páry, přineslo významné inovace, přičemž Křižíkova lokomotiva z roku 1906 nasměrovala průmysl k elektrifikaci. Mezi přední výrobce patřily Ringhofferova vagonka, Vagonka v Kopřivnici, První Českomoravská strojírna (ČKD) a Škodovy závody, které excelovaly ve svém oboru a jejichž výrobky byly vyváženy do všech světadílů kromě Austrálie. Salónní, lůžkové a jídelní vozy Ringhofferovy vagonky a parní lokomotivy z ČKD a Plzně jsou světově uznávané. Mezi světovými válkami patřilo Československo mezi deset nejvýznamnějších strojírenských zemí. Po druhé světové válce došlo k prudkému rozvoji, který byl ovlivněn mezinárodní a vnitrostátní situací. Strojírenství se stalo klíčovým odvětvím pro průmyslový rozvoj méně rozvinutých oblastí. Současní představitelé českého železničního průmyslu navazují na tuto tradici investováním do nových produktů, technologií a obnovy výrobních areálů, což je nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti v dynamicky se rozvíjejícím průmyslu.
C.k. priv. Ústecko-teplická dráha patřila mezi nejvýnosnější a nejlépe organizované dráhy bývalé rakouské monarchie. Kniha ve dvou samostatných částech připomíná všechny důležité momenty jejího vývoje a podrobně pojednává o jednotlivých sériích používaných lokomotiv a dalších zajímavostech. Rozsáhlý soubor výkresů tyto části doplňuje.
Publikace rozdělená na dvě části mapuje nejen kompletní historii boje o znovuzrození a zachování stávající úzkorozchodné železnice, ale podává i přehled o historii černohronských železnic od Rakousko-Uherska až po dnešek. Samostatnou část tvoří historie lokomotiv a ostatních vozidel. Autoři nezapomněli ani na velké množství všech obyčejných lidiček a nadšenců, kteří tomuto kousku země a této železnici věnovali svůj čas, peníze a nezištně pomohli železnici opět budovat.
Publikace pojednává o vývoji technických systémů a jejich zásadním vlivu na vzestup naší civilizace. Časově zahrnuje období od úsvitu dějin lidstva do konce 19. století. Je určena zejména studentům technických univerzit i všem ostatním zájemcům o vývoj technických systémů.
