Dagmar Halasová Ordre des livres

Bohuslav Reynek a bible. Dagmar Halasová ve své studii o básnickém díle Bohuslava Reynka osvětluje hlubiny básníkovy inspirace na základě jeho slovníku a dokládá, že jde o slovník bible a obrazy převzaté z Písma. Poukazuje na tituly jednotlivých skladeb, na vzájemně se prostupující vidinyv jednotlivých básních a konečně na biblický slovník-lexikum, který Reynek natolik integroval, že si čtenář už neuvědomuje, že určitá báseň má souvislost s Písmem. Halasová si všímá jednotlivých svazků Reynkova díla, které tak či onak stojí pod egidou té či oné biblické knihy. Poukazuje rovněž na neustále se navracející motivy a na jejich návaznost na běh liturgického roku. Své postuláty opírá o delší či kratší citáty z Písma nebo odkazuje k tomu či onomu verši. Ke studii je připojena tabulka, kde jsou jednotlivé krátké úseky či verše jednotlivých skladeb uváděny v souvislost s jednotlivými knihami, kapitolami a verši Písma svatého.

Český překlad Jeruzalémské bible. Kniha v kožená vazbě se slepotiskem, ručním patinováním, zlatou ražbou, ozdobným kováním a 2 koženými sponami

Knížka Až přijde ten Mág navazuje na vzpomínky Dagmar Halasové na šťastnou dobu jejího dětství. Jde o volné pokračování autorčiných pamětí v knize Snová existence aneb Nazývám kočku kočkou, do níž jako úvod k popisu let, jež se svým manželem strávila v Římě, zařadila vzpomínky z dětských let.

Malá Jeruzalémská bible - písmo svaté vydané Jeruzalémskou biblickou školou s úsporným kritickým aparátem. Imitace hnědé kůže s plastickou ražbou, měkká vazba, 1952 stran formátu 120 x 180 mm.

Výbor z listů "Setkání s duchovní hloubkou, noblesou a elegancí, to vše blízké životu." P. Aleš Opatrný v anketě Katolického týdeníku Dobrá kniha 2003. (KT 6/2004)

Jeruzalémská bible je světově rozšířený a uznávaný moderní katolický překlad Písma. Jejím originálním jazykem je francouzština, z níž se převádí do jiných jazykových mutací s přihlédnutím k původním jazykům Písma. Jeruzalémská bible shrnuje výsledky mnoha desetiletí vědeckého bádání Jeruzalémské biblické školy na poli historie, archeologie, geografie, antropologie, filologie, religionistiky a dalších oborů. Formou i obsahem se snaží přiblížit původním biblickým textům: zásadou je neubírat, ale ani nepřidávat na literárních kvalitách originálu. Jeruzalémská bible je určena ke studiu a samostudiu Písma. Obsahuje úvody k jednotlivým knihám, komentáře k textu a vzájemné odkazy. Jako každý katolický překlad zahrnuje i deuterokanonické knihy. Česká verze Jeruzalémské bible je plodem třicetileté práce patnáctičlenného týmu biblistů a redaktorů pod vedením Františka X. a Dagmar Halasových. Jeruzalémská bible vychází v koedici nakladatelství Krystal OP a Karmelitánského nakladatelství. Zde jde o zmenšenou verzi Jeruzalémské Bible („do kufříku“). Velikost knižního bloku je 120 x 155 mm. Bible má vykrojené záložky biblických knih podobně jako ve výpravném provedení.

Písmo Svaté, vydané jeruzalémskou biblickou školou.

Autorka Dagmar Halasová strávila v devadesátých letech téměř devět let ve věčném městě Římě, po boku manžela, velvyslance u Svatého stolce. Ve své knize nesdílí jen okouzlení působivým světem soustředěným kolem legendárního papeže Jana Pavla II. Neb „nazývá kočku kočkou“, píše též sugestivně, věcně, s jemnou ironií a odstupem o událostech, které ji ve Vatikánu potkaly. Sdílí tak poznání a zkušenosti, jež jí jako „neviditelné“ manželce přinesla společensky a pracovně náročná účast ve světě diplomacie. Vatikánem, Římem, Itálií prostupují v knize „vzpomínky nejen římské...“: autorka vzdálená od domova se vrací do let dětství, do Petrovic, k letům studijním, ke svému zaměstnání, k obtížím, jimž byla její rodina vystavena z politických příčin, a k významným osobnostem, jež patřily k tradičnímu kulturnímu prostředí Pojerovy a Halasovy rodiny.

Vzpomínková kniha na Bohuslava Reynka a na Petrkov. Dagmar Halasová byla jednou z mála osobností, jenž jezdila pravidelně do Petrkova, a to i po smrti Bohuslava Reynka a snažila se rodině Reynkových pomáhat i v době normalizace, kdy bylo dílo Bohuslava Reynka v nemilosti tuzemských nakladatelů.

Au village des Bastides Blanches, on hait ceux de Crespin. C'est pourquoi lorsque Jean Cadoret, le Bossu, s'installe à la ferme des Romarins, on ne lui parle pas de la source cachée. Ce qui facilite les manœuvres des Soubevran, le Papet et son neveu Ugolin. qui veulent lui racheter son domaine à bas prix... Jean de Florette (1962), premier volume de L'Eau des collines, marque, trente ans après Pirouettes, le retour de Pagnol au roman. C'est l'épopée de l'eau nourricière sans laquelle rien n'est possible. Marcel Pagnol y développe l'histoire du père de Manon, évoquée sous forme de flash-back dans le filin Manon des sources (1952). Les dialogues sont savoureux, et la prose aussi limpide que dans les Souvenirs d'enfance. Quant au Papet et à Ugolin, à la fois drôles et terrifiants, ils sont parmi les créations les plus complexes de Pagnol. " Tri comprends, s'ils avaient bu l'eau de la citerne, c'est sûr qu'ils seraient morts tous les trois, et moi ça m'aurait embêté. D'avoir bouché la source, c'est pas criminel : c'est pour les œillets. Mais si, à cause de ça, il y avait des morts, eh bien peut-être qu'après nous n'en parlerions pas, mais nous y penserions.