Nedokončená vychází jako tichá vzpomínka u příležitosti 200. výročí narození skladatele Franze Schuberta (31. ledna 1797), umělce, jehož dílo se stalo významnou součástí světové hudební kultury. Čtenáři se odvíjí detailně vrstvený životní příběh skladatele Franze Schuberta, autora osmi symfonií ( kniha nese název sedmé symfonie), 600 písní a mnoha dalších opusů.
Sedm bylo divů světa, na sedmi pahorcích se rozkládal Řím, sedm svobodných umění vyznávali antičtí vzdělanci, o existenci sedmi nebes jsou přesvědčeni uctívači islámu, s e d m Notýsků má na svém kontě nestárnoucí Ilja Hurník. V rozpětí sedmi let vydal v Akropolisu sedm notýsků (Zelený, Modrý, Růžový, Fialový, Infračervený, Tyrkysový a nyní Sivý), jejichž čtenářům nedal ani jednou příležitost zapochybovat o svém literárním mistrovství, neuvěřitelném ovládnutí kouzel a tajů prozaických miniatur. Ať již někdy inklinují více či méně k arabesce, apokryfu, sloupku, bajce, fejetonu, eseji či střídmě fabulované povídce, vždy mají nezaměnitelný rukopis s osobitou poetikou. Jen zřídka se lze v domácí literatuře setkávat s tak ojedinělým smyslem pro překvapivou zkratku, gradaci příběhu a jeho pointování, s nevšední prací s jazykem, jeho rytmem i zvukovou stránkou (své o tom ví např. Otakar Brousek, věrný interpret Hurníkových miniatur na večerech pražského PEN klubu). -
Kniha prof. Ilji Hurníka a jeho hudebních přátel obsahuje vzpomínky jedenácti hudebníků na život a hudbu druhé poloviny 20. století. Knížka Pondělníci však zároveň jedenácti hlasy vypráví i podivuhodný příběh mužů, kteří se od 40. let 20. století pravidelně setkávají „bez předsedy, bez stanov, bez pokladníka“, jen pro své přátelství.
Ve vzájemné korespondenci vyslovují autoři – herec, muzikant a sochař – své názory na umění, postřehy o lidech a věcech.
Pátá kniha textů známého hudebního skladatele a spisovatele opět formou lyrických fejetonů, esejů a krátkých povídek citlivě komentuje různé jevy života v minulosti i současnosti. Autor opět předkládá čtenáři parafráze na biblické příběhy, krátké, dokonale vypointované povídky, svérázné reakce na nejrůznější události, úvahy o lidském životě - to vše s laskavostí i humorem člověka, který dovede pochopit a porozumět.
Ve svých knihách se hudební skladatel Ilja Hurník přidržuje povětšinou žánru fejetonu, eseje, apokryfů či střídmě fabulovaných povídek. Činí tak i ve své nejnovější práci – dvacáté knize, k jejímuž názvu autor Trubačů z Jericha, Kapitolských hus či Muzikálního Sherlocka (máme-li jmenovat alespoň ty nejznámější) podotkl: „Notýsek se nosí v kapse, aby byl po ruce, když člověka něco napadne. Zvlášť, když mu zas toho tak moc nenapadá. Když zažije příběh, nebo si vymyslil, že ho zažil. Nebo zvážní, protože na to a ono si udělal vlastní názor. Teprve až to napíše, doví se, jaký to názor vlastně má. Někdo si píše deník, budiž, ale do deníku se leccos nevejde, na příklad detektivka, či jak to bylo s Vilémem Tellem. Do notýsku se vejde všechno. Deník se před čtenářem skrývá. Notýsku čtenář nevadí.“ – Ilustrace na obálce Adolf Born.
Další ze série Hurníkových "notýsků" (po Zeleném, Modrém a Růžovém jde již o čtvrtý), přinášející žeň z autorových nejnovějších fejetonů, esejů, apokryfů a střídmě fabulovaných povídek. Nestárnoucí Ilja Hurník si v nich se svým laskavým humorem bere na paškál věci, které nás lidi doprovázejí na naší životní pouti, jako jsou šaty, okna, loutky, šle, zvířata či jídlo, ale zamýšlí se i nad některými našimi vášněmi, jako jsou houbaření, smysl pro sbližování či pro omyl.
Soubor vtipných rozmarných pohádek o hudbě, hudebnících, hudební výchově a hudební problematice přináší dětem řadu výchovných momentů, osvětluje vztah mezi hudbou a citem a rozvíjí fantazii. 2. vydání
Vydáno u příležitosti 1. výročí úmrtí známého pražského grafika.
