Petr Bezruč Livres
15 septembre 1867 – 17 février 1958
L'œuvre de cette auteure explore la psyché humaine et les relations interpersonnelles complexes. Son style se caractérise par une introspection pénétrante et un langage raffiné qui entraîne les lecteurs dans les profondeurs de l'âme humaine. À travers ses œuvres, elle révèle des vérités universelles sur l'amour, la perte et la quête de sens de la vie. Son écriture est souvent décrite comme à la fois lyrique et provocante.
Korespondence Petra Bezruče a Vojtěcha Martínka.
Maryčka Magdonova
- 80pages
- 3 heures de lecture
Tragický příběh z černé Ostravy trochu jinak… Po Wolkerových Baladách a Kalinově Kšaftu se Lubomír Lichý rozhodl vzkřísit Maryčku Magdonovu a přiblížit tak básnickou tvorbu Petra Bezruče současníkům. Opět se rozhodl pro originální řešení a připravil alternativní komiks či výtvarný doprovod. Volba básníka opět nebyla náhodná. Lubomír Lichý má rád černý humor a Bezručovy pochmurné texty mu musí vyhovovat už proto, že se dokáže vnořit do jejich podstaty a pak doplnit slova básníka jímavým obrázkem. Kniha obsahuje i další Bezručovy balady: Ondráš, Idyla ve mlýně, Ostrava, Bernard Žar.
Třetí svazek Kritické hybridní edice — Slezské písně Petra Bezruče — přináší v knižním čtenářském vydání nově revidovaný text této jediné Bezručovy sbírky a v elektronické vědecké edici veškeré varianty textu básní. Knižní čtenářské vydání se opírá o znění Slezských písní z prosince roku 1928, tedy o nejširší podobu sbírky z období před tím, než autor podrobil text svých básní plošným úpravám, které vedly k jejich výraznému uměleckému znehodnocení. Básně ze Slezských písní, které nejsou součástí zvoleného základního vydání, nalezne čtenář v komentáři. — Elektronické vědecké vydání (na přiloženém DVD) obsahuje obrazovou podobu a přepis všech relevantních zjištěných rukopisů, jež byly dosud reprodukovány jen výběrově a nedostatečně, dále znění časopiseckých otisků, předcházejících zařazení básně do knižního celku, a znění básní v knižních vydáních Slezských písní od prvního souboru s titulem Slezské číslo (1903) do posledního vydání, na němž se autor ještě podílel (1958). Proměny kompozice sbírky, která v prvním knižním vydání obsahovala méně než tři desítky básní a ve své konečné podobě se rozrostla takřka trojnásobně, zachycuje samostatný přehled. Součástí edice je i shrnutí životních osudů a vydavatelské historie Slezských písní, přinášející množství dokumentárního obrazového materiálu. Edici doplňuje ediční komentář soustřeďující se primárně k historii textu. Po bezmála padesáti letech se tak dostává čtenářům do rukou nově pořízené čtenářské i vědecké kritické vydání sbírky.
Sociální básně o poměrech v Slezsku koncem 19. a začátkem 20. století. 15. vydání
