Zdeněk Vojtíšek Livres

Cílem této knihy je nabídnout pochopení nových náboženských hnutí a reakcí společnosti na ně. Tato hnutí vyvolávají často ostré a rozporné reakce, přičemž jejich chování není určeno pouze náboženskými nebo osobními kvalitami, ale spíše objektivními duševními a společenskými mechanismy. Kniha se snaží tyto mechanismy popsat a pomoci čtenáři překonat předsudky, aby lépe porozuměl dynamice, v níž nová náboženská hnutí hrají klíčovou roli. Zaměřuje se na vznik náboženských myšlenek a společenství, která je sdílejí, a na konflikty, které vznikají s většinovým náboženským životem, což má zajímavé důsledky a vývoj. Kniha se věnuje okolnostem a charakteristickým rysům nových náboženských hnutí a poskytuje přehled jejich rozmanitosti. Snaží se také odhadnout budoucí situaci na poli vznikajících náboženských skupin. Není to přísně vědecké pojednání, ale přehledný nárys, který informuje a podněcuje k samostatnému přemýšlení. Čtenář se seznámí se základními výsledky praktických výzkumů a teoretických diskusí významných religionistů, sociologů a psychologů. Kniha se tedy zaměřuje na živý a proměnlivý vztah mezi většinovou společností a vznikajícími náboženskými menšinami.

Náboženský život v české společnosti prochází řadou dynamických proměn, jež probíhají uvnitř tradičních církví a duchovních hnutí, ale jsou rovněž spojeny se vznikem nebo příchodem skupin a proudů nových. Renomovaný autor podává encyklopedický obraz současné náboženské scény v České republice s důrazem na co nejúplnější zachycení všech významnějších náboženských a duchovních skupin (s důrazem na ty, které jsou v obecném povědomí méně známé). O každé z nich poskytuje základní informace (historie ve světě a u nás, učení, podoba života daného společenství případně jeho představitelé u nás a ve světě, ukázku z textů, literaturu, kontaktní adresy) a stručnou charakteristiku kritické diskuse o dané skupině, pokud aktuálně probíhá. Pokryty jsou směry vycházející z křesťanství, judaismu, islámu, směry ezoterické, indické a čínské.

O spiritualitě se sice v posledních letech hodně hovoří, ale to bohužel neznamená, že se v otázkách spirituality více vyznáme. Kniha také neodpovídá zdaleka na všechny otázky a možná spíše provokuje k přemýšlení, než aby dávala jednoznačné odpovědi, může ovšem sloužit jako pevný bod, od něhož je možné „spirituální terén“ poznávat a mapovat. Ke spiritualitě přistupuje nezaujatě z hlediska religionistiky a psychologie náboženství. Je praktickou příručkou pro všechny, kdo se setkávají se záležitostmi náboženství (ať už rádi, nebo neradi) ve své profesi: pro terapeuty, psychology, pedagogy, sociální pracovníky, poradce, pastorační pracovníky i duchovní. Kniha je výsledkem týmové práce. Doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek, Th. D. je religionista a psychoterapeut, Pavel Dušek se věnuje teologii, religionistice a historické etnologii, Jiří Motl religionistice a psychologii náboženství.

Současná česká religiozita prochází dynamickým vývojem a náboženská scéna je natolik diverzifikovaná, že je obtížné vyznat se v ní. Encyklopedie menších křesťanských církví v ČR přitom přibližuje jeden z jejích nejrychleji rostoucích a současně nejméně známých segmentů. Kniha podává encyklopedický přehled 27 státem registrovaných křesťanských nebo z křesťanství vycházejících církví a náboženských společností; s výjimkou římskokatolické, českobratrské evangelické, československé husitské a slezské evangelické církve jde o všechny registrované křesťanské církve. Odborníkům a zainteresované veřejnosti poskytuje informace o jejich vzniku a historickém vývoji včetně zahraničních zdrojů a paralel, o religionistickém profilu, statistické, geografické i základní historické údaje o jednotlivých sborech či náboženských obcích a dalších církevních složkách. Součástí díla jsou úvodní kapitoly věnované typologii křesťanských církví se zvláštním zřetelem k fenoménu tzv. evangelikalismu, vývoji menších křesťanských společenství na českém území a jejich církevní architektuře v posledních téměř dvou staletích. Užitečnou pomůckou jsou rovněž kompletní údaje o náboženském vyznání ve sčítáních lidu 1880–2011 a podrobné rejstříky

Kniha pojednává o případech hromadných vražd, sebevražd, ozbrojeného povstání, teroristického útoku, masového útlaku ze strany státních úřadů a o dalších násilných událostech i o hrozbách takových událostí, které se v posledních třiceti letech staly v souvislosti s novými náboženskými hnutími.

Kolektivní monografie nazvaná Konec tohoto světa. Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu vznikla v rámci řešení grantového projektu GAČR Milenialismus v monoteistických náboženství: Jeho původ, současné podoby a společenská relevance. Autoři se v ní pokusili (v české religionistice poprvé) systematicky zmapovat problematiku milenialismu. Milenialismem se přitom rozumí očekávání zásadního dějinného zlomu, po němž nastane ideální společenská situace.

Mileniální koncepce v minulosti i současnosti. Publikace českých religionistů, teologů, filozofů a dalších odborníků přibližuje koncept milenialismu (očekávání apokalyptického dějinného zlomu) ve třech abrahamovských náboženstvích, ale také v moderním sekulárním západním myšlení apod.

Kniha o kvalifikované duchovenské a poradenské pomoci těm, kteří se ve svém životě či v životě svých blízkých setkali se sektářskými formami religiozity.

Publikace uvádí tradiční náboženská hnutí a rozebírá (vznik, vývoj a současnost, představitelé, struktura, emblém a ukázka z tiskovin) duchovní hnutí, která se ČR začala prosazovat po roce 1989.

Nová náboženská hnutí jsou hnutí protestu. Vznikají často z nespokojenosti s převládajícím společenským kodexem a jejich vznik je obvykle inspirován charismatickým vůdcem. Mohou také vyjadřovat nesouhlas se stávající ideologií některého ze zavedených náboženství. V současnosti jich ve světě existují tisíce. Velká část z nich brzy zaniká, jelikož nenachází dostatek následovníků. Záleží především na většinové společnosti, za jak dlouho pro ni nová náboženská skupina přestane být „nová“ a začne být vnímána jako „zavedená“. Tato publikace se věnuje násilným konfliktům, které vznikají mezi novými náboženskými hnutími a okolní společností. Pochopit zákonitosti zrodu těchto hnutí, jejich vývoje, vnitřní dynamiky i interakce s okolím umožňuje čtyřiadvacet příkladů, které kniha přináší. Ty poskytují souhrnný obraz různých způsobů, jak příslušníci nových náboženských hnutí násilím trpí i jak ho páchají. Pochopení těchto zákonitostí nemá význam jen pro religionistiku, ale poskytuje čtenářům z řad širší veřejnosti hlubší vhled do fungování nových náboženství i většinové společnosti.

Kniha přináší srozumitelný výklad základů víry a osvětlení více než dvou set nových náboženstvích - přehled hlavních náboženských tradic a kořenů z nichž vznikly: křesťanství, judaismus, islám, indické víry, náboženství ve Východní Asii, domorodé a pohanské tradice, západní esoterismus a tradice New Age a moderní západní náboženská hnutí. Zachycuje také klíčová témata spojená s novými náboženskými hnutími a příslušnou vírou a praktikami populárními v současném náboženství.

Přednášky, studie a texty Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů.

Pavel Hošek – Wilfred Cantwell Smith – vědec a humanista// Ivan Štampach – Mezináboženské vztahy v pojetí Wilfreda Cantwella Smithe ve srovnání s jinými koncepcemi// Karel Floss – Víra a náboženské vyznání u Wilfreda Cantwella Smithe// Zdeněk Vojtíšek – Výzvy, specifika a možnosti dialogu se stoupenci nových náboženských hnutí ve světle díla W. C. Smithe// Summary

Publika je složena ze 3 studií, které vyšly v časopise Theologická revue: Abdrušin a Posevství sv.Grálu, Hnutí Grálu: vznik a předválečný vývoj, Hnutí Grálu: poválečný vývoj a náboženský život.

K náboženství se vyjadřuje nebo na ně má vlastní názor skoro každý, aniž by věnoval pozornost, čas a energii hlubšímu studiu. Tím dochází k neporozumění, chybám a jejich opakování prostřednictvím médií. Dokonce i akademičtí pracovníci a veřejní intelektuálové si někdy pletou jednotlivé církve a náboženské směry, špatně zařazují osobnosti k nim se hlásící a podobně. Posláním tohoto slovníku je proto alespoň dílčí náprava: nelze smysluplně diskutovat o náboženství, aniž bychom znali jeho protagonisty a současně rovněž účastníky těchto diskusí. Předkládaný slovník se časově omezuje na poslední století s akcentem na období od první světové války po současnost. Pro výběr osobností zařazených do slovníku byly důležité dvě skutečnosti, v ideálním případě jejich kombinace: (1.) veřejná, ideálně celospolečenská činnost, známost či význam a (2.) aktivní náboženské působení alespoň na úrovni malého či lokálního (církevního) společenství. Celkem je do slovníku zařazeno 594 hesel.

Sborník z konference v Praze 25.-26. 10. 2007. Tématem konference byl přínos významného teologa a religionisty W. C. Smithe pro teorii a praxi dialogu monoteistických náboženství. Součástí sborníku jsou studie filosofa Karla Flossa, teologa a religionisty Ivana O. Štampacha, teologa a religionisty Pavla Hoška, religionisty Zdeňka Vojtíška, teologa, filosofa a sociologa Tomáše Halíka, a religionistů Víta Machálka, Miloše Mrázka, Martina Klepetka a Martina Dojčára. Konferenci a publikaci připravila Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů.

Kniha sleduje vznik, vývoj a současný stav jednoho z relativně úspěšných nových náboženství 20. století: byť příslušníků tohoto hnutí asi není o mnoho více než 50 tisíc, nalezneme je téměř po celém světě, jak tvoří okrajovou, ale originální a životaschopnou náboženskou menšinu. Hnutí Grálu poskytuje nejen podrobný popis nauky hnutí a jeho náboženské praxe, ale sleduje i vývoj společenství těch, kdo hnutí tvoří. Zasazuje formaci i působení zakladatele a vznik jeho základního spisu do literárního, kulturního a náboženského kontextu německé společnosti na přelomu 19. a 20. století. Sleduje také konflikty, které nové náboženské hnutí v německé meziválečné a poválečné společnosti prožívalo. Pojednána je i misie hnutí, která vedla k jeho rozšíření do mnoha různých zemí. Z nich je zvláštní pozornost věnována Československu (a Česku) jako oblasti, kde tato misie byla mimořádně úspěšná.