Ferdinand Stiebitz Livres

Nejstarší řecká lyrika předkládá čtenáři Antické knihovny reprezentativní výbor poezie (s výjimkou eposu a sborové lyriky) vzniklé v archaickém a klasickém období straé řecké společnosti. Tehdy lyrika zahrnovala širší paletu námětů, než jak je tomu dnes. Čtenář se tu setká s vlastními lyrickými projevy, ale také s projevy útočnými, kritickými, s básněmi k vínu, epigramy aj. Svazek obsahuje nejen poezii básníků, kteří se stali součástí světové kultury – za všechny jmenujme Sapfu a Anakreonta –, ale i těch, kteří měli ohlas jen v antice; z veršů poznáváme jejich dobu, společenské a kulturní prostředí, v němž tvořili. Tak např. první "prokletý" básník Hippónax nám ukazuje pestrou a rozmařilou společnost řecko-lýdskou z Malé Asie, Xenofanés nám odráží zajímavý myšlenkový posun od mytického myšlení k racionálnímu. Do souboru byly pojaty i projevy anonymních autorů, ať už lidové poezie či veršovaných nápisů, které ukazují na široký proud, z něhož vyústil výkvět starořecké poezie. Na tento svazek navazují Obrázky z řeckého života (Antická knihovna č. 48).

Soubor básní, písní a zlomků, které se zachovaly z díla básnířky z ostrova Lesbos

Tento svazek Antické knihovny, uvadějící překlady tragédií Alkéstis, Trójanky, Ífigeneia v Aulidě, Élektra, Orestés, k nimž je přiřazena Médeia, je reprezentační ukázkou hodnot, jimiž Eurípidés už v době svého života fascinoval diváky, provokoval jejich myšlenky, pobuřoval konzervativní zastánce starých tradic a navíc – aniž si toho byl vědom – psal kroniku myšlenkových svárů své doby.

Reedice jednoho z nejúspěšnějších a nejžádanějších titulů Antické knihovny přináší úplný soubor milostné poezie proslulého starořímského "pěvce lásky". V básnických sbírkách Lásky, Listy milostné, Umění milovat a Jak léčit lásku probírá básník rozmanité podoby lásky. Pro toto vydání byl soubor doplněn prvním českým překladem dochovaného zlomku Ovidiovy básně Prostředky k pěstění ženské tváře, která se tradičně řadí k autorově milostné poezii, a také moderní předmluvou.... celý text

Apuleinův román – jediný v celistvosti uchovaný z celého římského písemnictví – o proměně lehkomyslného římského mladíka Lucia v tvrdohlavého ušatce a jeho strastiplné celoroční úsilí o dosažení lidské podoby stal se bestsellerem starověku a pro svou úspěšnost byl již tehdy nazván Zlatým oslem (původní titul je Proměny). Není divu. Je tu mnoho přitažlivého i pro dnešního čtenáře: mladý, urozený hrdina prožívá četná a rozmanitá dobrodružství, trpí, strádá, ale nakonec se přece dočká šťastného konce. K hlavní linii vyprávění se cestou přidává mnoho dalších. Před čtenářem vystupují čarodějnice, nebožtíci, duchové, nevěrné ženy, ukrutní páni, záhadný drak, lupiči, únosy, vraždy, ale nechybí ani pohádka – jedna z nejkrásnějších ve světové literatuře – magie, zasvěcování do božských mystérií. Apuleinův vynikající román inspiroval starověké i novodobé básníky a umělce, Boccaccio, Morlini a jiní novověcí spisovatelé se zhlédli v některých motivech, stejně jako La Fontaine, Molière, Corneille nebo náš Vrchlický.

Ulysse, héros grec de la guerre de Troie, celui dont la ruse a permis de mettre fin à un siège de dix ans, voudrait regagner son île d'Ithaque, où l'attendent sa femme Pénélope et son fils Télémaque. Mais les dieux ne l'entendent pas ainsi.Sur le chemin du retour, il doit affronter le Cyclope, la magicienne Circé, les Sirènes au chant mortel, les monstres Charybde et Scylla, et bien d'autres encore...Aidé de la déesse Athéna, Ulysse parviendra-t-il à retrouver son palais et à se débarrasser des prétendants qui convoitent sa femme et ses biens ? Toutes les clés pour comprendre l'œuvre et le thème associéAvant de lire l'œuvre• L'essentiel sur l'auteur• Le contexte d'écriture de l'œuvreAu fil de l'œuvre• Des questionnaires sur les passages clés : compréhension et étude de la langue• L'enregistrement audio de ces extraits lus par un comédienLe dossier BIBLIOCOLLÈGE• L'essentiel sur l'œuvre• La structure de l'œuvre• Les personnages de l'œuvre• Le genre de l'œuvre• L'œuvre dans l'histoire des arts• Des films, des documents et des livres associés à l'œuvreLe GROUPEMENT DE TEXTES. Thème : Les monstres - Monstres effrayants et fascinants.

World premiere of a new version of Euripides' classic Medea. Plays in London as part of the Almeida's Greek Season. Medea's marriage is breaking up. And so is everything else. Testing the limits of revenge and liberty, Euripides' seminal play cuts to the heart of gender politics and asks what it means to be a woman and a wife. One of world drama's most infamous characters is brought to controversial new life by Almeida Artistic Director Rupert Goold (The Merchant of Venice, King Charles III, American Psycho) and award-winning writer Rachel Cusk (Outline, Aftermath).

A king's decision to sacrifice his daughter and turn the tide of war inflicts lasting damage on his family, culminating in a terrible act of retribution.

Výběr z řeckých originálů v Anthologia lyrica a Poetae lyrici Graeci zahrnuje zlomky básní (v té době se ovšem básně zpívaly za doprovodu strunných nástrojů – proto Písně z Lesbu), které se zachovaly z díla „desáté múzy“, jak byla Sapfó nazývána – a které překladatel sestavil do kompozičních celků. Sapfó svůj nepříliš rozsáhlý tématický rejstřík nahradila silou básnického procítění a tak ze všech dochovalých antických básníků nejvíce promlouvá k dnešnímu čtenáři. Jak sama říká: „Mne však vpravdě blaženou učinily zlaté Múzy a záviděníhodnou; a až zemru, nezničí zapomnění památku na mne –“ – a nemýlila se.

Dvě antické tragédie s ústředními ženskými hrdinkami z pera starořeckého dramatika o pomstě, spravedlnosti i zodpovědnosti člověka k člověku, vychází v překladu Ferdinanda Stiebitze jako 62. svazek.

Antigone est la tragédie grecque la plus célèbre, la plus achevée, et c'est la pièce qui représente le tragique de la condition humaine de la façon la plus saisissante. Du siècle de Périclès à celui de Néron, de Robert Garnier (1580) à Jean Anouilh (1944) et à Bertolt Brecht (1948), Antigone est restée vivante, actuelle, à travers les reprises et les adaptations. Cette édition commentée de la pièce originale tente de faire comprendre un succès si extraordinaire et de l'élargir au public contemporain. L'introduction analyse la nature de la tragédie grecque classique et situe la pièce de Sophocle dans cet ensemble de chefs-d'œuvre fondateurs. Le texte, dans la traduction du grand helléniste Paul Mazon, reçoit une présentation et une annotation nouvelles destinées à faire sentir la construction et les harmoniques de l'œuvre. Le commentaire est ensuite consacré à l'étude d'Antigone et de sa réception dans la littérature et la pensée occidentales.

La ville de Thèbes est ravagée par la peste. Son souverain, Oedipe, mène l'enquête. Il découvre que l'homme qu'il a tué jadis, Laïos, était son père, et qu'il a épousé sa propre mère, Jocaste, dont il a eu quatre enfants. Elle se suicide, il se crève les yeux et s'exile. Une des plus belles tragédies de l'Histoire, modèle de l'enquête policière et de son suspens, de la peinture de la destruction de soi, et des relations troubles qui tissent les liens familiaux, grande interrogation jetée au destin, cette pièce est à l'origine de nombreuses imitations (jusqu'à Gide et Cocteau) et de nombreux commentaires (jusqu'à Freud ou Jean-Pierre Vernant). «O lumière c'est la dernière fois que je te vois, je suis né de qui je ne devais pas, je suis uni à qui je ne dois pas, j'ai tué qui je n'aurais pas dû.» Oedipe roi, IIIe épisode.

Kniha pojednává o životě a díle antické básnířky Sapfó, jejíž dílo se zachovalo pouze ve zlomcích.

Proměny (Metamorfózy), většinou známé pod názvem „Zlatý osel“, jsou jediným zcela zachovaným latinským románem starověku. Satirický román je líčením neuvěřitelných příhod zámožného vzdělaného mladíka Lucia, který se v touze po dobrodružství a kvůli vlastní nerozvážností proměnil v osla. Než však stačí proti tomu cokoli udělat, je ukraden a donucen v oslí podobě putovat s různými majiteli, kteří ho kupují či kradou.

Bibliofilie. Kniha nabízí ochutnávku klasické antické literatury v podobě kratochvilných krátkých próz šestnácti řeckých i římských autorů. V povídkách převažují milostné příběhy, s přesahem do hrdinských historií a bájí i s pro antiku typicky přirozeným permanentním propojenímsvěta bohů a lidí.

Výbor z antického humoru poskytuje zábavné čtení a poví leccos zajímavého o životě a zvycích starých Řeků a Římanů. Ukazuje i, že základní lidské charaktery se v průběhu staletí nijak zvlášť nemění a že humor a vtip je v podstatě napájen ze stále stejných zdrojů, takže leckterý dnešní domněle aktualní vtip má předobraz v pradávné minulosti.

Příručka pro studium římské literatury na školách.

Výbor řecké lyriky je rozdělen na čtyři části. I. Elegie a Iamby, II. Lidové písně, III. Monodie, IV. Sborová píseň.

Dvě Aristofanovy komedie. "Jezdci" jsou dílem jeho mládí, neboť je napsal básník, kterému bylo v té době přes dvacet let. "Žáby" jsou komedie, která vznikla o dvacet let později, tedy v Aristovanově zralém věku. [...] Uvedení obou komedií do české literatury překladové a na českou scénu dokazuje dokazuje pak znovu jejich životnost a působivost. Patrně se ani lidé nezměnili, působí-li Aristofanovy šlehy ještě dnes a je-li ještě dnes Aristofanes tak živ mezi námi. (z textu na vnitřní straně přebalu)