Ivan Olbracht Livres

Set in a region south of the Carpathian mountains, this novel tells the story of Nikola Suhaj who lives a Robin Hood-like existence. He and his accomplices rob - and often kill - travellers and rich Jewish merchants and share their spoils between the poor, fellow Ruthenians and poor Jews. schovat popis

Historický román o španělském dobyvateli Hernandu Cortésovi. který r. 1519 ve službách španělského krále Karla V. připlouvá s 11 loďmi ke břehům Mexika a postupně ho dobývá: zmocňuje se pobřeží, proniká do vnitrozemí, podrobuje si domorodé kmeny, zajímá mexického císaře, kolonizujezemi, je jmenován místodržitelem Mexika, později však zbaven úřadu i jmění. Autor zde v době války a okupace těží námět z Dějin dobytí Mexika, díla amarického historika Williama Prescotta.

Příběhy Jákobovy (1933), Mladý Josef (1934). První a druhá část slavné tetralogie o Josefu Egyptském, kterého jeho závistiví bratři prodali do Egypta. Tato část vypráví příběh Jákoba, syna Izákova, a jeho lásky ke krásné Ráchel. Inspirací byla I. kniha Mojžíšova – Genesis. Zpracované motivy jsou jen zlomkem dějů, o nichž biblická předloha hovoří a od ostatních podobných děl se liší hluboce lidským a zároveň nadčasovým pojetím osudů svých hrdinů.

Kniha představuje žánrově a tematicky rozmanité práce otiskované převážně jen v časopisech od r. 1906 do r. 1915. Zahrnuje povídky, reportáže, satirické postřehy z vojenského života (Rezervistovy dopisy), jednoaktové drama (Pátýakt), verše, črty, humoresky a fejetony.

Golet v údolí je sbírka tří povídek, jejichž děj probíhá v židovské vesničce Polana, v níž Olbracht důvěrně zachycuje mentalitu i zvyky podkarpatské židovské komunity.

Třetí svazek nového vydání Spisů přináší psychologický román, který vyšel poprvé r. 1916. Jeho hlavní postavou je strohý, lidsky osamocený rakouský uředník, jenž postupně oslepne a pro něhož však žalářem nejtemnějším není slepota, nýbrž láska k vlastní ženě, již podezříváz nevěry, pro niž prožívá muka žárlivosti a od jejíž lásky se snaží nakonec osvobodit.

Novela ze života na Zakarpatské Ukrajině za první republiky, ze života takřka středověkých mythů, legend a náboženského fanatismu. Příběh židovského děvčete uchvátí silným dramatickým konfliktem, mistrovským vystižením tajuplného světa tisíciletých tradic. Bezplatná prémie edice KLÍČ za rok 1970.

Tento svazek obsahuje dvě knihy Ivana Olbrachta – román Nikola Šuhaj loupežník (1933) a povídkový soubor Golet v údolí (1937) –, ve kterých umělecky zpracoval své poznání lidí a země na Podkarpatské Rusi.

Deset poetických záběrů, psaných v l. 1932-34, o životě lidu v bývalé Podkarpatské Rusi, kde se udržovaly staré patriarchální společenské formy.

Reportáž z autorovy ilegální cesty do SSSR r. 1920, kde strávil více než půl roku a kde prožil závěrečnou fázi intervence a počátky Nepu. Jsou to rozšířené a stylisticky upravené Obrazy ze soudobého Ruska, který kdysi pro českéhočtenáře znamenaly první ucelený soubor autentických a pravdivých zpráv o zemi Sovětů. Kniha byla zařazena do souboru knih Čtenářského odznaku SSM.

Golet v údolí je povídkový soubor českého spisovatele Ivana Olbrachta z roku 1937. Sestává ze tří povídek (Zázrak s Julčou, Událost v mikve a O smutných očích Hany Karadžičové), které se odehrávají v malé židovské vesnici Polana na Podkarpatské Rusi.

Osud tuláků, potulného rasíka a sourozeneckého kolektivu komediantů vyjadřuje v autorově realistickém podání obtížný a tvrdý zápas osamělých hrdinů s tragickým údělem ponížené samoty.

Přepis starozákonních legend z Českobratrské bible.

"Bidpajovy bajky byla jedna z nejmilejších knih mého chlapectví. Znám ji z tehdejších dob jen z překladu, či ze zpracování Eduarda Valečky, jehož kniha, určená čtenářům dospělým, vyšla r. 1893 ... Bidpajovy bajky byly před Valečkou vydány v Praze r. 1528 a 1600 v překladu Konáčově a vHustopeči r. 1889 v překladu dra Kováře. Jsou to slavné staroindické bajky sbírky Pančatántra. Mé zpracování vzniklo v jihočeské vesnici Stříbrci při čekání, ne zcela nečinném, na konec války a nechce arci být ničím jiným, než jak je nazváno: knížkou pro dospělejší českou mládež." - Těmito slovy doprovází Olbracht svou knihu, již napsal v těžkých dobách okupace a v níž staré indické příběhy a prastarou lidovou moudrost nejen zčeštil krásným, čistým a mistrně ovládaným jazykem, ale také zpřítomnil a tím přiblížil našemu chápání.

První tři povídky parodují rakousko-uherské mocnářství: "Táta"-chalupník, který prožil prázdninové milostné dobrodružství s nudící se kněžnou, se po dvaceti letech pod vousy směje svému nafoukanému synu, který se ovšem domnívá, že v jeho žilách koluje jen krev "vznešená" (zfilmováno s názvem "Prstýnek"), "O lásce k monarchii" - švejkovský příběh z kasáren, ilustrující tupost c.k. oficírů, "Stařeček vavříny vídeňské slávy ověnčený" je satira na hloupost sentimentálních Vídeňáků, kteří se dají ochotně napálit starým pražským syčákem. Další povídky jsou z počátku I. republiky a jejich ústředním motivem je pocit desiluse, jež vyvěrá z nesplněných socialistických nadějí a neodčiněných zlořádů; v nich zhořkl autorův úsměv a smích do sarkasticky řízné, pádné satiry. Olbracht zde jednak demaskuje pokrytectví oficiální humanity ("Kariéra Eduarda Žáka", "Neznámý vojín", "Dobrý soudce") , jednak ("Hráz na Jizeře") rozmarně karikuje horečku rychlého zbohatnutí, která se maskovala vlasteneckými frázemi. (Část. podle A.M. Píši.)

Román ze života potulných komediantů, charakterizovaný jako román komediantského osudu, lásky a zrady. Rodinný kruh potulných komediantů touží po dokonalosti své umělecké činnosti a dovede se povznést nad opovrženíspolečnosti; poopadnutí této vůle nastává rozpad rodiny a rozklad kolektiva. Hlavním motivem románu je drama citové výchovy cirkusového chlapce a na něm symbolizovaného mládí.

Provides the theoretical basis of political systems in Russia, China, Cuba and Eastern Europe, affecting the lives of millions. This book continues to influence and provoke debate on capitalism and class.

Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život.

V knize vypravuje Ivan Olbracht básnickou formou klasické staré české pověsti, které si naši předkové vyprávěli již před mnoha staletími.

Autorovy zážitky z vězení z roku 1926 ve Slezské Ostravě.

Baladicky ladený román o poslednom zakarpatskom lúpežníkovi vznikol na pozadí skutočného príbehu z rokov 1920-1921.

Příběhy ze Starého zákona; autor vynechal vysloveně náboženské pasáže, bohoslužebné poučky a didakticko- náboženské části. Zaměřil se na kapitoly, které vyprávějí o historii, o společenských a politických poměrech, o politickém zřízení a o způsobu myšlení jednoho ze starověkých národů. Dílo zobrazuje utrpení a pronásledování starožidovského národa. V době okupace Československa nacisty má být výzvou k odporu a ke statečnosti.... celý text

Tímto románem vstoupil do české literatury nový typ hrdiny - dělník. Dělník, který bojuje za uskutečnění socialistických ideálů. Příběh vývoje venkovské služtičky, která se pod vlivem svého muže dělníka a politických událostí v Praze 1920 mění v uvědomělou proletářskou ženu, toužící po převratu doby, společnosti.

Třetí díl Mannovy tetralogie Josef a bratří jeho.

Olbrachtovy prvotiny, vybrané z českých dělnických časopisů z let 1906 až 1915. Feuilletony, reportážní studie a povídky jsou rozděleny do tří oddílů: v prvním jsou shrnuty prózy převážně feuilletonového rázu,vnichžOlbrachtsleduje zhoubné vlivy kapitalistické výrobní anarchie na život českých pohorských krajů, ukazuje násilné odnárodňování, zesměšňuje buržoasní nacionalismus, pranýřuje příživnictví maloměšťáků a odhalujehazardníhruimperialisticképolitiky: v druhé části jsou feuilletony, těžící ze zkušenosti a znalosti vojenského života za Rakouska (tento cyklus, nazvaný "Dopisy reservistovy", hodlal sám autor vydat knižně). V třetím oddílejsouotištěnypovídky, z nichžněkteré jsou rázu autobiografického (Loupežník můj přítel z mládí), jiné vysvětlují mládeži podstatu vykořisťování lidské práce za kapitalismu (Historie čepice), další podávají záběry ze životamaloměšťáků(Břemeno,Nejkrásnější denživota).

Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život.

První tři povídky parodují rakousko-uherské mocnářství: "Táta"-chalupník, který prožil prázdninové milostné dobrodružství s nudící se kněžnou, se po dvaceti letech pod vousy směje svému nafoukanému synu, který se ovšem domnívá, že v jeho žilách koluje jen krev "vznešená" (zfilmováno s názvem "Prstýnek"), "O lásce k monarchii" - švejkovský příběh z kasáren, ilustrující tupost c.k. oficírů, "Stařeček vavříny vídeňské slávy ověnčený" je satira na hloupost sentimentálních Vídeňáků, kteří se dají ochotně napálit starým pražským syčákem. Další povídky jsou z počátku I. republiky a jejich ústředním motivem je pocit desiluse, jež vyvěrá z nesplněných socialistických nadějí a neodčiněných zlořádů; v nich zhořkl autorův úsměv a smích do sarkasticky řízné, pádné satiry. Olbracht zde jednak demaskuje pokrytectví oficiální humanity ("Kariéra Eduarda Žáka", "Neznámý vojín", "Dobrý soudce") , jednak ("Hráz na Jizeře") rozmarně karikuje horečku rychlého zbohatnutí, která se maskovala vlasteneckými frázemi. (Část. podle A.M. Píši.)

V raném povídkovém triptychu Jozka, Forko a Pavlína — Žak — Rasík a pes, vydaném poprvé knižně v roce 1913 pod souhrnným názvem O zlých samotářích, uvedl Ivan Olbracht do české literatury různé variety postav novodobých tuláků, navazující na Uhrovy bosáky, Gellnerovy bohémy či Šrámkovy nešťastné jinaké. Zápletky příběhů ustupují do pozadí ve prospěch vykreslení „samotářských“ charakterů, deklasovaných, přezíraných, ukřivděných a ponižovaných, jež spojuje zloba na celý svět, na aroganci a pokrytectví maloměšťácké společnosti, která nerespektuje jejich individualitu a upírá jim právo na osobní svobodu a lidskou důstojnost. Odlišný projev „zlého samotářství“ zachytil Olbracht v psychoanalytickém románu Žalář nejtemnější (1915), v němž hrdinovu frustraci a sociální distanci vyvolává patologická žárlivost umocněná náhodnou ztrátou zraku.

Výbor shrnuje Olbrachtovy kritické projevy v celém jejich tematickém rozsahu i časovém rozpětí. Jsou zde otištěny kritické glosy z počátku století, divadelní referáty, monografické medailóny i programové stati, reportážní studie a kulturně politické polemiky z nedávných let. Práce, z nichž většina nebyla dosud knižně publikována (mnohé byly uveřejněny anonymně na stránkách dělnických deníků), podávají zajímavý a poučný průhled do minulých zápasů o pokrokový světový názor a socialistické umění.

Obrazy ze soudobého Ruska – kniha reportáží - chápe a přijímá VŘSR jako nutnost - objevuje se zde první charakteristika Lenina Edice Června ; svazek XVI-XVII.

Výber próz predstaviteľa českej sociálno-psychologickej tvorby. Vo svojich poviedkach preniká do zvláštneho sveta tulákov, dobrodruhov, slúžok, pochybných podnikateľov, väzňov, vydedencov spoločnosti. Odhaľuje ich vnútro, citový život, nepokojnú dušu....

Golet v údolí je sbírka tří povídek, jejichž děj probíhá v židovské vesničce Polana, v níž Olbracht důvěrně zachycuje mentalitu i zvyky podkarpatské židovské komunity.

Nikola Šuhaj loupežník : Golet v údolí : Hory a staletí Text připravil Rudolf Havel

Ein Fuhrmann, der nicht mehr ein noch aus weiß und der sich und seine Mähre Julca am Ende an zwei Gojim verdingen muß; ein Schneider, der sich seinen ehelichen Pflichten zu entziehen sucht, weil er sich insgeheim für einen der 36 Gerechten hält; und schließlich Hanas wunderschöne Mandelaugen, Abgründe für Männerseelen, die ihr aber auch nicht dabei helfen, ihren Geliebten als Ehemann durchzusetzen. Die Novellen Ivan Olbrachts sind Glanzstücke tschechischen Erzählens und geben Zeugnis einer Welt, die es längst nicht mehr gibt.

Románový, třídně pojatý obraz českého života na vsi a v Praze před první světovou válkou až po prosincové události r. 1920. Hrdinka románu, jedna ze tří dcer despotického venkovského mlynáře, se nechce spokojit s neradostným a nedůstojným údělem venkovské ženy - služky a prchá ve chvíli vzniku první světové války z domova. Vedena spolužákem, socialistickým redaktorem, dochází k socialistickému uvědomění, stává se přesvědčenou komunistkou, organizuje vesnickou zemědělskou chudinu a posléze se v prosincových bouřích r. 1920 účastní boje za nejkrásnější svět, za svět socialistických idejí.

Biblické příběhy -- Ze starých letopisů -- O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách Svazek přináší souborné vydání literárních adaptací starých textů, jež čerpají ze staré paměti lidstva a národního společenství, tj. příběhů ze Starého zákona, z Kosmovy, Hájkovy a Křišťanovykroniky a ze staroindických bajek.

Příběhy, téměř anekdoty z Haškova života, zapsané jeho přítelem A. Boučkem. Jsou zde anekdoty, které se o spisovateli vyprávěli i které on sám zažil a které dokumentují jeho povahu a činnost v redakci Světa zvířat i v Rusku.

Pět sociálních povídek z prostředí moravské vesnice, ve kterých se zrcadlí třídní rozvrstvení venkova před první světovou válkou.

Z Kosmovy Kroniky české Z Kroniky české Václava Hájka z Libočan Legenda Křišťanova

Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život.

Krize v meziválečném Německu, mladý pár s malým synkem se protlouká nejprve na maloměstě, později v Berlíně.

Příběhy ze Starého zákona; autor vynechal vysloveně náboženské pasáže, bohoslužebné poučky a didakticko- náboženské části. Zaměřil se na kapitoly, které vyprávějí o historii, o společenských a politických poměrech, o politickém zřízení a o způsobu myšlení jednoho ze starověkých národů. Dílo zobrazuje utrpení a pronásledování starožidovského národa. V době okupace Československa nacisty má být výzvou k odporu a ke statečnosti.

Kniha povídek z Rakouska-Uherska a počátků Československa. V pozdějších vydáních vydáváno pod názvem Bejvávalo

Reportáž z autorovy ilegální cesty do SSSR r. 1920, kde strávil více než půl roku a kde prožil závěrečnou fázi intervence a počátky Nepu. Jsou to rozšířené a stylisticky upravené Obrazy ze soudobého Ruska, který kdysi pro českéhočtenáře znamenaly první ucelený soubor autentických a pravdivých zpráv o zemi Sovětů. Kniha byla zařazena do souboru knih Čtenářského odznaku SSM.

Kniha je souhrnem tří knih: Biblické příběhy, Ze starých letopisů a O mudrci Bitpajovi a jeho zvířátkách. Podrobné anotace jsou u jednotlivých knih.

Kniha obsahuje včetně úvodní povídky ještě 3 další: Rasík a pes, Táta, Dobrý soudce a Zázrak s Julčou. Jejich děj se odehrává vesměs za předmnichovské republiky v českých zemích a v chudém židovském prostředí na Podkarpatské Rusi. Obsahují sociální tématiku.

Obsahuje systematicky uspořádané dokumenty (První krůčky, Ze studentských let, Hledání, Z cesty za poznáním, Proměny, Jakub Krčín a Stříbřec, Po stopách Vladislava Vančury) přibližující vývoj autorovy umělecké osobnostia seznamující s jeho tvorbou.

Od úvodní Besedy s Ivanem Olbrachtem až do poslední řádky Olbrachta žurnalisty charakterisuje tento výbor (pozorně uspořádaný a doprovázený úvody k jednotl. oddílům a ukázkám) celé životní dílo významného pokrokového spisovatele, průkopníka českého socialistického umění, národního umělce I.O. - I. Samotáři. (3 ukázky z prvních knih ukazují tři typy samotářů: chudé lidi, z nichž dělá samotáře bezcitná kapitalistická společnost, lidi osamocené pro sobectví a lásku jen k sobě samým a posléze inteligentní lidi, kteří se cítí osamoceni ve společnosti, v níž žijí). II. Jak se žilo za první republiky. (Vedle několika kapitol z románu "Anna proletářka" hl. vzpomínky a dopisy z vězení, jímž umlčovala buržoasní republika komunistického novináře.) III. Ze země pod Karpaty (I.O. přišel na Zakarpatskou Ukrajinu nikoliv jako zvědavý turista, ale jako člověk, který chce poznat pravdu o zemi, která se stala předmnichovské republice téměř kolonií; této zemi zasvětil ze svého díla vedle "Nikoly Šuhaje" knihy "Hory a staletí" a "Golet v údolí", z nichž přináší ukázky tento odd.) IV. Cesta za poznáním. (Reportáže z SSSR r. 1920.) V. Dobyvatel. (Několik kapitol z románu o Cortezovi.) VI. O mudrci Bidpajovi. (Staroindické bajky upravené Olbrachtem pro dospělejší mládež.) VI. Nakonec zvítězí lid. (Výbor z novinář. článků z posled. let.)

Trojice humoristických povídek od českých autorů. Vydalo nakladatelství Práce pro členy Erb klubu jako prémii 5. ročníku.

V této knize autor informuje o tvrdosti a bezcitnosti vězeňského řádu, který dovoluje zavírat i dospívající děti a bezohledně vykořisťuje trestance. Zkratkovitý a barvitý záznam lidských osudů, úvahy i pozorování představují obžalobu buržoazní justice, která pro peníze udělá cokoli.

Soubor fejetonů a povídek s vojenskou tematikou, které vznikaly v letech 1907-1913, byly časopisecky publikovány a část z nich vyšla i knižně (Československý spisovatel 1954). Kniha, jež přináší prózy v původním znění avchronologickém pořádku, je rekonstrukcí autorem projektovaného dílaRezervistovy dopisy, jehož rukopis se ztratil v r. 1920 za bojů o Lidový dům.

Soubor povídek z Podkarpatska, jejichž děj se odehrává v izolovaném prostředí židovské obce, kde lidé žijí po staletí neměnným způsobem uprostřed pověr a zaostalosti.

Texty uspořádal, obrazovou dokumentaci vybral a předmluvu napsal Pavel Taussig.