«Le premier soir, je me suis donc endormi sur le sable à mille milles de toute terre habitée. J'étais bien plus isolé qu'un naufragé sur un radeau au milieu de l'océan. Alors, vous imaginez ma surprise, au lever du jour, quand une drôle de petite voix m'a réveillé. Elle disait : “S'il vous plaît... dessine-moi un mouton!” J'ai bien regardé. Et j'ai vu ce petit bonhomme tout à fait extraordinaire qui me considérait gravement...» Nouvelle impression réalisée à partir de l'édition originale, avec des aquarelles de l'auteur.
Architekt Hubert Gessner se narodil 20. října 1871 ve Valašských Kloboukách. V letech 1894–1898 studoval u Otto Wagnera na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde se stal jedním z jeho nejvýznamnějších žáků. Již na konci prvního ročníku, v červnu 1895, projektoval dům pro vídeňského podnikatele Josefa Bratmanna, který byl dokončen v srpnu 1896 a stal se první secesní stavbou v České republice. Gessner, považovaný za klíčového středoevropského architekta první poloviny 20. století, realizoval v rodném městě další čtyři stavby. Dnes by návštěvníci mohli sledovat jeho stopy v osmi městech, kde se nachází 15 jeho realizací, včetně Liberce, Prahy, Hradce Králové, Brna, Kroměříže, Nového Jičína, Opavy a Valašských Klobouk. Jeho práce jsou hojně zastoupeny také ve Vídni, kde se po válce stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu a patřil k architektům tzv. Rudé Vídně. Zemřel ve Vídni 29. ledna 1943. Kniha se zaměřuje nejen na Gessnerovu tvorbu ve Valašských Kloboukách, ale poprvé přehledně mapuje jeho činnost v celé republice a poskytuje ucelený pohled na jeho práci mimo české země.
Dvaadvacáté Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka jsou poprvé monotematické, vychází jako samostatná monografie, která se věnuje židovské komunitě na Valašskokloboucku.
Deník spisovatele představuje dílo, jemuž doposud není v ruském a obdobně ani
v českém a slovenském prostředí věnována stejná pozornost jako Dostojevského
románům. Předkládaná monografie je tvořena sedmi kapitolami a o pozdním díle
ruského spisovatele pojednává ze čtyř aspektů: žánrového, tematického,
motivického a recepčního. Z hlediska žánru je Deník spisovatele řazen k
žánrovému typu tzv. spisovatelského deníku. Dílo je zkoumáno v kontextu doby
svého vzniku a rovněž v kontextu autorovy osobnosti, současně s tím jsou
sledovány poetologické rysy díla. Dále jsou v rámci Deníku spisovatele
definovány tři stěžejní tematické okruhy (Rusko a Západ, obraz Petěrburgu,
postavy dětí a podoby dětství), specifika literárních žánrů (střední epika s
fantastickými rysy, esej, dopis, memoáry a kritická stať) a specifika motivů
(motivy živlů, tzv. nahodilé rodiny a snů). V závěrečné kapitole se pozornost
zaměřuje na otázky recepce v českém i slovenském prostředí.
Moderně připravená učebnice dějin středověku mapuje události na našem území v kontextu celosvětového vývoje. Publikace výrazně zohledňuje problematiku každodenního života, otázku postavení žen, rasovou problematiku v dějinách apod.Učební text, doplněný obrázky, fotografiemi a mapami, klade také důraz na odkazy středověku, se kterými se setkáváme v dnešní době. Pro učitele vyjde učebnice s komentářem. Barevně odlišené glosy obsahují metodické poznámky, odpovědi na kontrolní otázky, vysvětlivky, odkazy na mezipředmětové a meziročníkové vztahy, na odbornou literaturu, zajímavosti apod.
