Petr Pokorný Livres

The authors of these English and German essays focus on the analysis of the hermeneutical process, which is what occurs when texts are interpreted successfully. They are based on talks given at a symposium on 'Philosophical Hermeneutics' held at the Center for Biblical Studies in Prague in November 2001. In addition to an introductory essay by Paul Ricoeur about the basic problems of philosophical hermeneutics, the volume contains contributions from prominent researchers from all religious denominations on the subjects of philosophical hermeneutics, exegesis, and theology.

This book originated in the Donatio Universitatis Carolinae award and research support that Professor Petr Pokorný received in 2017. It was envisioned, designed, and originally conducted as a project exploring the biblical roots of Christian culture. Experts in various theological and philosophical disciplines, both from the Czech Republic and abroad, were to probe this topic from their particular perspectives. The hoped-for output was to be a coherent collective study of the proposed topic. However, due to the unexpected passing away of Prof. Pokorný in early 2020, the project could not be executed according to the original plan. Rather than a collective monograph, therefore, the present book is a collection of essays that investigate various aspects of the Bible and Christianity in their relation to culture as a broad human phenomenon. The book is divided into two sections. While the first section focuses on particular issues in the Bible, the second addresses historical, philosophical, and cultural developments. As Petr Pokorný was actively and importantly involved in the initial stages of the project, two essays are written by him personally. The whole book, then, is dedicated in his honor.

Focusing on the philosophical and theological foundations of understanding, this primer explores hermeneutics and its societal and historical significance. Rather than presenting new methodologies, it emphasizes the interrelations and functions of various interpretative projects, particularly concerning ancient texts like the Bible. Petr Pokorný's work serves as both an educational resource for students and a scholarly monograph, offering fresh perspectives in hermeneutical discourse.

The monograph discusses the short formulae of the 'gospel' (euangelion) as the first reflected expressions of Christian faith. They adapted the apocalyptic expectations to express the Easter experience and shaped the earliest literary Gospel (Ma

Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasvěcenými úvody a komentáři.

Rozsáhlý Úvod do Nového zákona, který se konečně dostává k českým čtenářům, sepsal profesor Pokorný – na objednávku tübingenského nakladatelství Mohr-Siebeck – jako univerzitní učebnici dvou oborů: literárního úvodu do Nového zákona a teologie Nového zákona. Vzhledem k tomu, že od vydání staršího a podstatně kratšího českého Literárního a teologického úvodu do Nového zákona (Vyšehrad 1993) vstoupila biblistika v metodologii i výsledcích jednotlivých exegetických projektů do nové etapy, rozhodl se celou látku zpracovat nově. Strukturou zůstává sice kniha blízká žánru literárních úvodů (kdo, kdy, kde, pro koho a proč jednotlivé texty sepsal), přesahuje je však důsledným pojednáním teologie jednotlivých spisů a vrstev Nového zákona a přináší též náčrt celkové koncepce novozákonního kánonu. Díky přispění Ulricha Heckela se pak kniha stala skutečnou učebnicí se shrnutími obsahu biblických knih, přehledy a tabulkami; tento německý teolog ji též obohatil o některé údaje týkající se dobového pozadí vzniku Nového zákona, tematická shrnutí a v oddílech o janovských spisech a deuteropavlovských listech má významný podíl i na vlastním výkladu.

Od počátku práce na Českém ekumenickém překladu bylo plánováno připravit výklad Bible, což se však podařilo jen částečně. Nový zákon byl vydán v jednom svazku se stručnými „výkladovými poznámkami“ (1991), zatímco jednotlivé práce členů překladatelské skupiny byly publikovány samostatně. Pražské Centrum chce navázat na tyto plány a nabídnout českému čtenáři ucelenou řadu komentářů k Písmu, které budou původním dílem domácích autorů. Tyto výklady budou vycházet z kritické exegeze a současné biblistiky, zároveň budou usilovat o srozumitelnost pro široké spektrum čtenářů, včetně laiků a studentů. Ekumenická orientace se projeví ve výběru autorů z různých křesťanských tradic a v konfesijní nepředpojatosti jednotlivých výkladů. Česká biblická společnost s Centrem biblických studií plánuje vydávat tyto komentáře po dobu asi deseti let, přičemž jednotlivé díly budou číslovány podle pořadí novozákonních spisů. Prvním svazkem je komentář k Listu Efezským od prof. Petra Pokorného DrSc., který obsahuje text celého listu s výkladem a pomůže lépe porozumět biblické zvěsti. Na konci knihy je připojen rejstřík biblických citátů.

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek tohoto výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3./začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.

Publikace Neznámá evangelia, první svazek ediční řady Knihovna rané křesťanské literatury, se zaměřuje na apokryfní evangelia, spisy evangelijního typu, které vznikaly do konce 2. století po Kr. Obsahuje nejstarší fragmenty Ježíšových výroků, které nejsou součástí biblických evangelií. Tyto texty, vzniklé v počátcích křesťanského písemnictví, nebyly zařazeny do biblického kánonu z různých důvodů, včetně odchylného výkladu křesťanských tradic. Odrazily tehdejší problémy, jako vztah k jiným náboženstvím a hledání lidových forem zbožnosti. Apokryfní texty jsou důležité jako doklady starých literárních žánrů, které církev přestala užívat koncem 1. století. Kniha obsahuje překlady literárních památek v původních jazycích (řecky, koptsky, latinsky), včetně nedávno objeveného Evangelia Spasitele, které je poprvé přeloženo do češtiny. K Tomášovu evangeliu je připojen nový výklad prof. Pokorného, který napsal také úvodní stať, v níž charakterizuje apokryfní evangelia v kontextu kanonických textů. Texty jsou doplněny úvody, kritickými poznámkami a rejstříky. Kniha zahrnuje různé apokryfní spisy, včetně nekanonických výroků připisovaných Ježíšovi a dalších evangelijních fragmentů.