Jaroslav Poch Livres

Après une vie de labeur irréprochable, Monsieur Perrichon décide d'emmener sa femme et sa fille Henriette visiter la mer de Glace. C'est là que tout bascule : deux jeunes gens suivent la famille, bien décidés à obtenir la main d'Henriette, et voici que Perrichon commet des actes inconsidérés qui risquent de lui coûter sa réputation... et sa vie ! Heureusement, l'amour et la sagesse sortiront triomphants de cette comédie souriante où Labiche mène le spectateur de surprise en surprise sans lui laisser le temps de souffler !

Le lecteur des Trois Mousquetaires retrouvera dans Vingt Ans après ses héros favoris : Athos, Porthos, Aramis, ainsi que le gai, lucide et subtil d'Artagnan. La Fronde et la Révolution d'Angleterre servent de cadre à leurs exploits, qui les mettent aux prises avec Mazarin et avec Cromwell. Roman historique ou roman de cape et d'épée ? Avec Le Vicomte de Bragelonne, la trilogie des Mousquetaires concilie heureusement les exigences des deux genres. La présente édition, annotée avec soin, souligne la dette de Dumas envers les mémorialistes et les historiens et atteste la solidité de son information. Sur des données authentiques, qu'il redistribue à sa guise, le narrateur brode un récit plein d'incroyables péripéties, dont la structure et les thèmes sont ceux de l'épopée et du conte, mais qu'il assaisonne d'humour. Venant à la suite des Trois Mousquetaires, Vingt Ans après, moins simple, moins romanesque aussi, s'en distingue par une peinture plus diversifiée de la société, une psychologie plus nuancée, une morale plus désenchantée. C'est dire la pluralité de lectures possibles, et que chacun y trouvera son plaisir.

" Enrichissez-vous ", ordonnait Guizot, ministre contemporain de Balzac. Sous l'Ancien Régime, qui n'était pas " né " comptait pour rien. Sous la Restauration, c'est celui qui " n'a rien " qui est en bas de l'échelle. César Birotteau, marchand parfumeur, adjoint au maire du IIè arrondissement, chevalier de la Légion d'honneur, va connaître la grandeur puis la décadence. Ayant travaillé durement avec sa femme et sa fille, il a entassé beaucoup d'argent. Il est riche et veut qu'on le sache. Les frais d'une fête somptueuse le poussent à spéculer. Il sera grugé et acculé à la faillite. Birotteau a tout perdu, un failli n'a plus d'honneur... Balzac aimait son personnage et en a fait l'un des plus émouvants de La Comédie humaine.

Toto je poslední příběh tří mušketýrů a jejich věrného přítele d'Artagnana. Z Aramise se stal představený jezuitského řádu, je vlivný člověk a toho se také pokusí využít. Ví o tajemství královské rodiny. Současný král Ludvík má bratra Filipa, dvojče, který byl zavřen do Bastily, aby se nikdo nedozvěděl, že existuje. Aramis ho dostane ven a pokusí se ho dosadit na francouzský trůn, ale vše je prozrazeno. Filip je opět zavřen a Aramis společně s Athosem, který je ve všem nevinně, na útěku. V této knize se uzavírají osudy a životy jejich hrdinů. Porthos umírá jako první, když je při útěku zavalen skálou. Další na řadě je Athos, ten nevydrží stesk po svém synovi Roulovi, který zemřel na nešťastnou lásku ke slečně de La Valiére. D'Artagnan pak umírá o pár let později v bitvě. Poslední ze čtyřlístku, a také jediný, kdo přežije, je Aramis, který se po zdařilém útěku po čtyřech letech vrací do Francie.

Čtení o Ulenspisgelovi o jeho rekovných, veselých a slavných příhodách a o Lammovi Goedzakovi v zemi Flanderské a jinde.

Mládeži určený soubor povídek z francouzského venkova, z Paříže minulého století, z války francouzsko-pruské, z prostředí normandských rybářů i odjinud seznamuje s dílem spisovatele, které pro svou životní pravdivost auměleckou hodnotu zůstává trvalou součástí světové literatury.

Příběh nešťastné lásky mladého venkovana Jeana Gaussina a Fanny Legrandové, která stojí modelem sochaři Caoudalovi k soše Sapfó. Edice Slavné romány, svazek 5.

Drobné povídky, jejichž náměty čerpal Daudet ze vzpomínek na rodný kraj, vycházely v denním tisku až do roku 1869 a první vydání souboru bylo nazváno „Provencalské kroniky“. Opěvují patriarchální mravy a způsob života tamních venkovanů, vyprávějí o jejich drobných i velkých radostech a starostech, o jejich láskách a o tragických osudech námořníků. Mnohé jsou laděny lyricky, často s přídechem humoru; v několika mistrovských dílkách cítíme skrytý satirický posměšek církvi a jejím představitelům. Lyrická sentimentalita maloměšťáckého romantika, jakým byl autor podivuhodných dobrodružství Tartarina ve své prvotině, je vlastně jakýmsi druhem protestu proti expansi kapitalistické skutečnosti do idyly milované Provence. „Listy“ jsou napsány prostým, přitom však čistým jazykem, tak jako by Daudet se čtenářem přímo vyprávěl.