Paru pour la première fois en 1937, ce récit raconte les aventure de Mouchette, 14 ans, fille d'un couple d'ivrognes et adolescente solitaire. Elle rencontre un braconnier, Arsène, puis retourne au chevet de sa mère mourante. Celle-ci meurt et Mouchette prépare l'enterrement, tout en se rebellant contre ceux qui veulent l'aider. Elle se suicide dans une mare, vaincue par la fatalité.
Povídka Evy Formanové, to je opravdu dobrý začátek. Na první práci je podivuhodně hotová, není v ní rozpačitých vycpávek, nemaskuje lyrikou neschopnost vytvářet děj a osudy herců této tragické komedie. Půdorysem povídky je trojúhelník jmen: Josef, Vojtěch, Františka. Nelekejte se, nejde ozbanalisovaný trojúhelník manželských nevěr, to by bylo opravdu málo pro tvůrčí ctižádostivost Evy Formanové. O co jde? Je to historie parasitní duše, rozpolceného ubožáka bez vůle, posedlého slabošským obdivem ke vzoru toho, který „uskutečňuje hrdinský sen." Uctívaný Vojtěch, výsměšný a dobyvatelský, jdoucí směle a jistě od úspěchu k úspěchu, je zrcadlem Josefova tragického opičáctví, jehož kolísání mezi uctíváním a nenávistí je hlavní kulisou děje. Toto okukování cizího života, toto uspokojení s plížením se ve stopách dobyvatelského protichůdce, tento konflikt pružné a lehké duše s těžkou a trpkou, je ve zkratce osnovou příběhu. A Františka? Zlá a ošklivá blíženkyně Josefova, jen jiná podoba jeho ubohosti, nenávistná držitelka ponižujícího tajemství Josefových masek - je tou třetí ve hře sil útkujících povídku. Hranice beznaděje je dosaženo. Hraný a lhaný život končí hanbou útěku, končí bez hrdosti ubohých - ale proč říkati všecko?
Téma knihy je stejné jako u jiných Mauriacových děl: osamocený a úzkostný pocit jedince ve světě pokleslých hodnot, pokrytectví, sobectví a sterilní konvence. Ze střetu tohoto světa a světa mravní čistoty, lásky a obětavosti, jehož symbolem je v Beránkovi mladý Xavier, dochází k dramatu,jež v několika dnech vrcholí v tragédii.
„Jak krátký je život a jak rychle míjejí okamžiky, na kterých záleží! A nelze tyto kouzelné chvíle zasaditi do rámce let; stojí mimo čas, jsou to tóny nikdy nedokončené symfonie o životě na tomto světě. Pouze na intensitě života záleží; čtyřicet let, celý lidský věk není ničímu srovnání s jistou chvílí, v které byl před námi zdvižen závoj zahalující krásu.“ Retrospektivně psaný román zachycuje osudy dvou lidí ve spojení s velkým železničním neštěstím nedaleko Londýna. Jde v něm o nonkonformistického duchovního Howeta Freemantla a dívku z puritánské rodiny Elišku, jež nečekaně sblíží osudová láska k hudbě.
Historický román ze Staroegyptské říše, v němž autor popisuje nejprve studijní výpravu anglického šlechtice a německého učence do Egypta, nalezení a otevření dosud nedotčeného královského hrobu, skrývajícího mumii krásné egyptské královny. Podle zachovaného papyru vypráví se potom příběh této královny z doby egyptského zajetí Židů. Je to příběh tragické lásky kolísající mezi obdivem k faraónovi a obdivem ke krásnému židovskému zajatci
