Fedor Gál Livres

V této knize najdete tři autentické příběhy třech židovských rodin z Čech, ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi. Autoři předkládají tuto knihu čtenářům bez iluzí a sentimentu. Věří že, zlo a nenávist nejdou odvrátit láskou, pokorou, ani jakoukoli knihou. Lze se jim pouze postavit tváří v tvář. Poučený člověk má pro tento typ odporu motivaci a snad i více odvahy. Všechny příběhy vyprávějí ti, kteří holocaust a pobyt v koncentračním táboře přežili. Vzpomínají na toto období, na hrozné podmínky života Židů ještě před deportacemi do koncentračních táborů, na "nežití" v nich a samozřejmě na ty, kteří se domů již nevrátili. Další autoři: Dita Skálová, Markéta Zadorová

„Psaní je má celoživotní obsese – nejdříve to bylo psaní odborné, potom spíše populárně-vědecká literatura a publicistika, a jak stárnu, začínám psaním reflektovat především své niterné pocity a textem komunikovat s lidmi,“ přiznává Fedor Gál na své webové stránce. Pro titul Několik dnů je to výstižná charakteristika. Mezi témata, která autora dlouhodobě zajímají a o nichž nepřestává uvažovat a hlavně psát (v poslední době především formou blogu), patří rasismus, občanská aktivita a solidarita i její hranice, fenomén davu a nově i takzvaného e-davu, kolaborace, korupce a populismus v politice apod. Časem k nim přibyly úvahy o stárnutí, umírání, smrti či Bohu. Mozaika starších textů a autorových dnešních komentářů k nim, úryvků z děl od čínského buddhistického mnicha z 9. století Šu-la-ceho po Portugalce Fernanda Pessou i velmi osobních glos skládá obraz vnitřního světa tvůrčí osobnosti, která nepředkládá čtenářům své pravdy, ale vybízí je k přemýšlení a k případnému dialogu.

Príbeh revolúcie, pre ktorú sa vžilo označenie „nežná“, z pohľadu jedného z jej hlavných aktérov. Fedor Gál písal túto knihu od septembra do decembra 1990, v čase, keď bol predsedom Slovenskej rady hnutia Verejnosť proti násiliu, vrcholného politického orgánu hnutia, ktoré vyhralo prvé slobodné voľby na Slovensku po štyridsiatich dvoch rokoch totality. Na písanie si vyhradil čas popri „robení politiky“. Tak vznikla kniha zachytávajúca premeny spoločnosti očami človeka, ktorý „bol pri tom“, a to nielen ako občan, ale aj ako zástupca iniciátora týchto zmien – hnutia VPN. Dočítame sa v nej o okolnostiach odstránenia monopolu moci komunistickej strany, o humanizácii nápravnovýchovných zariadení, o personálnych zmenách v podnikoch, ale aj o národnom a národnostnom probléme a probléme lustrácií. V samostatnej kapitole autor podáva akúsi typológiu osobností revolúcie na Slovensku. 26 dokumentárnych videí mapuje vývoj Slovenska od novembra 1989 do prvých slobodných volieb v júni 1990.

"Toto je kniha troch autorov z troch generácií. Všetci traja v sebe nosíme sen o životaschopnej demokracii, kde sa problémy riešia civilizovaným dialógom sebavedomých občanov, a nie eskaláciu negatívnych emócií. Spája nás lojalita k demokracii a úzkosť, ktorá na nás ako slobodymilovných demokratov doľahla v turbulentných časoch nástupu populistických vodcov k moci. Vidíme, ako sa sype jeden demokratický pilier za druhým, a preto nechceme čakať. Chceme rebelovať! Chceme rebelovať a zároveň ukázať, ako je možné existenčný boj o demokraciu vyhrať. Kniha nepredkladá čitateľovi návod na jeden presný úder na solar plexus populistov a únoscov štátu. je to skor menu vysvetlení, návrhov a výziev, na ktoré každý čitateľ može reagovať podľa vlastného uváženia a naturelu."

Kniha rozhovorov a úvah troch autorov: sociológa, filozofa a psychologičky o témach, ktoré sa nás v súčasnosti mimoriadne dotýkajú.V jednotlivých kapitolách diskutujú o vzťahu života a smrti, schopnosti a ochoty ľudí obetovať život, o postojoch k smrti a rituáloch s ňou spätých. Rozoberajú pojem a problém slobody, domova, úlohy umenia v živote, práva na eutanáziu a potrat, tému násilia, hrdinstva, životných cyklov, sociálnej smrti, zmyslu života... z pohľadu rôznych vedných disciplín, spiritualít a kultúr. Publikácia zaujme aj kombináciou generačných a genderových rozdielov, profesií a životnej skúsenosti. Dizajn a zalomenie Milan Nedvěd. Vychádza v edícii LIMES.

Dvadsaťpäť je počet rokov, ktoré uplynuli od revolúcie. Dvadsaťpäť 2014-1989 je názov novej knihy trojice autorov - Fedora Gála, Petra Zajaca a Mira Švolíka. Kniha vychádza vo vydavateľstve Artforum a je akousi dvojičkou k spoločnej knihe Petra Zajaca a Fedora Gála 1+1, ktorá vyšla vo vydavateľstve Petrus v roku 2004. Nadväzuje na stĺpčeky, ktoré písali obaja posledné roky pre magazín .týždeň. Rozhodli sa texty sústrediť na oblúk rokov 1989 – 2014 a nastaviť im akési viaclomné zrkadlo. Peter Zajac o vzniku knihy hovorí: „Chceli sme nasvietiť rok 1989 rokom 2014 a rok 2014 rokom 1989 a spätne reflektovať zmeny, ku ktorým u nás došlo za posledných dvadsaťpäť rokov. Zároveň sme sa na ne chceli pozrieť z dvoch odlišných uhlov pohľadu. Vedome sme sa rozhodli pre skratku, nechceli sme dobu popisovať, ale hľadať jej metaforu, ktorej František Mikloško hovorí znamenie doby.“ Texty spolu s intímnymi dobovými fotoesejami Mira Švolíka vytvárajú súčinnosť všetkých troch uhlov pohľadov a perspektív na dvadsaťpäť rokov, ktoré od revolúcie uplynuli.

Kniha o agresivitě a násilí se zrodila během několika měsíčních diskusí, organizovaných Evropským kulturním klubem v Praze. Čtenář v ní nalezne vyprávění někdejšího vězně odsouzeného za terorismus, autentickou výpověď mladíka, který se namísto hraní v útlém věku učil zabíjet, rozhovory s dětmi, které vnímají téma agresivity a násilí očima skutečně nevinnýma, text muže, jež prožil významnou část svého života konfrontací se zlem, nebo rozvahy studenta filosofie o zabíjaní. Po těchto konkrétních příbězích se ujímají slova odborníci, aby se pokusili fenomén násilí zmapovat a vysvětlit na pozadí aktuálního společenského dění.

Cesty víry - jak je vidí a prožívají spisovatel, režisér, cestovatelka, kněz, rabín a invalidní žena.

Príležitostná publikácia vydaná pri 30. výročí Novembra 89. Knižka je kompiláciou prepisu pôvodného rukopisu diela "Z prvej ruky" po prvý raz vydaného v r. 1992, ktorý jeho autor, zakladajúci člen VPN Fedor Gál, doplnil čerstvými postrehmi a komentármi. S odstupom 30 rokov sa totiž niektoré udalosti ukázali ako nevýznamné, na iné sa zabudlo neprávom, niektoré, v tom čase excentrické, zovšedneli. Menšiu časť rozsahu publikácie tvorí autorský text Jana Urbana, ktorý udalosti prevratného novembra spoluvytváral v Prahe, v kruhu aktérov Občianskeho fóra. Popisuje tiež svoj nesúhlas s následným politickým smerovaním a následný odchod do cudziny, kde dlho pôsobil pri rôznych významných spoločenských udalostiach a humanitárnych misiách.

Zamyšlení nad budoucností a určení možného vývoje společnosti je úkolem moderních metod prognostiky.

Fedor Gál a Peter Zajac a ich slovný a myšlienkový ping-pong na témy nadhodené veľkými či malými udalosťami roku 2014. Výber stĺpčekov z časopisu .týždeň zhŕňa predošlý rok a zároveň ho stavia do svetla otázok a zamyslení, ktoré aj nás provokujú nielen k rekapitulácii predošlého roka.

Silné příběhy lidí dohnaných krutostí válečného konfliktu mimo "vlastní" společnost. Autoři se ve svých povídkách (Poprava věc veřejná, Vykradači hrobů) vyslovují k tématu vzpoury jedince proti světu zla, moci a násilí. Texty poukazují také na vztah mezi západní a islámskou civilizací. Metaforou i mementem se Petře Procházkové a Jaromíru Štětinovi stala Čečna a osudy tamějších obyvatel.

Autentický příběh židovské rodiny Gálových a drobné střípky vlastních vzpomínek slouží autorovi jako východisko k obecným úvahám o holocaustu, lidské zlobě a nenávisti, která přežívá generace i epochy. Text je návratem ke kořenům (autor se vydal cestou pochodu smrti, na kterém zahynul jeho otec), ale současně i vyjádřením pocitu ohrožení a přesvědčení, že podobná tragedie, jaká postihla evropské Židy za 2. světové války, se může v různých podobách opakovat. Kniha je mozaikou vzpomínek, úvah i faktografických údajů.

Slovenský sociolog prezentuje svoje životní postoje a názory na různorodá témata.

Fedor Gál má za sebou silný príbeh – narodil sa v koncentračnom tábore a vyrastal bez otca, ktorého tesne pred koncom vojny zastrelili na pochode smrti. Od robotníka v chemickej fabrike sa prepracoval až na pozíciu vedca. V novembri 1989 sa stal popredným revolucionárom a neskôr aj šéfom Verejnosti proti násiliu, pred násilím verejnosti sa však potom odsťahoval do Prahy, kde žije dodnes. V Česku podnikal, bol pri zakladaní televízie Nova, vďaka čomu sa stal milionárom, postupne však o peniaze prišiel. Nikdy pritom neprestal písať, viesť dialóg a vyjadrovať sa k aktuálnym témam, pridal k tomu aj angažovanie sa v prospech spravodlivosti a nakrúcanie dokumentárnych filmov na citlivé témy. Kniha rozhovorov, ktorú pripravil reportér Denníka N a niekoľkonásobný víťaz Novinárskej ceny Karol Sudor, je podľa Fedora Gála jeho testamentom. Na takmer tristo stranách podrobne reflektuje celý svoj život, nevyhýba sa ani boľavým miestam, vlastným zlyhaniam a témam dneška.

Analýza formování nového státo-právního uspořádání z pohledu kulturně-historického kontextu, prizmatem politiky, veřejného mínění a médií. Texty Josefa Alana, Fedora Gála, Martina Timorackého, Jana Jiráka, Otakara Šoltyse a Pavla Machonina vznikaly od listopadu 1991 do únota 1992, kdy o vyřešení státo-právních sporů ještě nebylo rozhodnuto. Ediční řada Studie, 4. svazek.

V knihe sa stretlo osemnásť rôznorodých ľudí, ktorí napísali šestnásť príbehov a dve obrazové rekapitulácie posledných troch desaťročí, zachytávajúc osobné životné udalosti a analytické pohľady na spoločenské a politické zmeny. Tieto texty spojila osobnosť Fedora Gála, ktorý sa dlhodobo zaoberá témou dialógu ako metódy riešenia spoločenských problémov. Gál vyjadruje presvedčenie, že žijeme v rozdelenej spoločnosti a že je našou vinou, že sa nedokážeme posunúť za hranice svojich bublín. V kontexte blížiaceho sa 30. výročia od novembra '89 vyzýva na reflexiu vlastných pokusov a omylov, aby sa vytvorilo niečo dôstojné pre nastupujúcu generáciu, namiesto roztrhnutej mozaiky, ktorú prinesú médiá. Autori textov, patriaci do rôznych generácií a profesií, sa zhodujú na dôležitosti odkazu Novembra a jeho krehkej interpretácii pre nové generácie. Kriticky sa zamýšľajú nad minulosťou a súčasnosťou a hľadajú východiská pre budúcnosť. Autori zahŕňajú mená ako Juraj Flamík, Pavol Frič, Fedor Gál a ďalší, ktorí prispievajú k tejto kolektívnej pamäti.

Texty, ve kterých autoři směřují za... Prostřednictvím internetové diskuse se potkali lidé rozličných profesí, životních zkušeností i světových názorů. Měli však společný zájem: definovat a konfrontovat svůj pohled na svět, včetně odpovědi na konkrétní otázky směřující k mezilidským vztahům, víře či politice. Často tak zacházeli ZA hranice reálného světa a ZA hranice svých dosavadních znalostí i předsudků, nebo nejjednodušeji jeden ZA druhým hledali společné ZA svých debat. Korespondence, jejímž hlavním hybatelem byl Fedor Gál, trvala v průběhu let 2005 a 2006. Knižní vydání obsahuje časově uspořádaný výběr, který v nezkrácené podobě dokumentuje charakter a obsah debaty. Čtenář tak může sledovat spontánní reakce diskutujících, stejně jako samotný charakter psaných "rozhovorů" rozesílaných e-mailem uzavřenému okruhu adresátů. Nyní se texty o cestě "za ZA" objevují v tištěné podobě.

Záznam diskusií dvoch významných slovenských osobností, uverejňovaných na stránkach týždenníka Domino fórum, na témy, ktoré ich zaujali. Ide o 7. zväzok voľnej edície LIMES.

Rozhovor o Kňažkovi, Klausovi, Havlovi a konci jedné revoluce.

7. říjen 2023. Den, který změnil svět. Teroristický útok Hamásu zaskočil Izrael nepřipravený a způsobil největší masakr židovského národa od holokaustu, což vyvolalo hluboké trauma v izraelské společnosti. Minulé události ožily a zasáhly Židy po celém světě, přičemž heslo "Už nikdy více!" opět nabývá na významu. Izrael reagoval drtivě, zdevastoval Gazu a zlikvidoval tisíce teroristů, včetně vůdců Hamásu a Hizballáhu. Na Západě se však rozšířila vlna izraelofobního šílenství, zejména na prestižních univerzitách a v hlavních městech, kde se antisemitismus často otevřeně projevoval. Sedmý říjen se tak stal dnem, který si budeme pamatovat jako 11. září. Jak Izrael selhal? Jaké trauma prožívají Izraelci? Co po masakru cítí Židé? Jaké cíle měl Hamás? Mohl Izrael reagovat jinak než totální válkou? Proč Západ tak reagoval? Proč západní univerzity nenávidí Izrael? Jak se Česko odlišuje svou podporou? Jaký bude dopad útoku na region? Může Netanjahu znovu povstat? Zajímají někoho rukojmí? Je možné zlikvidovat Hamás? Lze porazit terorismus? Je dvoustátní řešení mrtvé? Je mír vzdálenější než kdy dřív? Odpovědi na tyto otázky hledají přední znalci regionu, spisovatelé a politologové, kteří nabízejí mnohovrstevnatý pohled na izraelsko-palestinský konflikt a jeho globální souvislosti.

Od března 2020 do března 2021 jsem po dohodě s Miroslavem Tóthem, skladatelem a hudebníkem, zaznamenával na Žižkově i doma okamžiky, které zrcadlily mou všednodennost a její reflexe. Říkali jsme tomu bliky a Miroslav některé vloží do stejnojmenné skladby, kterou, jak říká, uvede přšítí rok. Souběžně Miro Švolík, fotograf, vytvořil vlastní příběh. Začátkem léta 2021 jsme z fotografií, a přepsaných zvukových záznamů, poskládali česko-slovenskou knížku "Mimochodem / Mimochodom.

Soubor recenzí a zamyšlení slovenského sociologa, které byly původně publikovány v časopise Týden.

Text knihy vznikal od března 2021 do března 2022. Pandemii covidu za ten rok vystřídala pandemie válečného šílenství po nevyprovokované agresi Ruska na Ukrajinu. Byli jsme do aktuálního dění vtaženi od první chvíle, vědomi si jeho zásadního a dějinného charakteru. Centrálním motivem našich úvah jsou národní mýty, protože na jejich pozadí se odehrávají dramata lidství a lidskosti od nepaměti. Kniha je výrazně doprovozena ilustracemi mladého slovenského ilustrátora Kristiána Štupáka ve výtvarné podobě oceňovaného knižního grafika Milana Nedvěda.

Přes ploty je velmi nezvyklá kniha dialogů. Jejími autory jsou dva lidé, kteří jsou od sebe vzdáleni tak, jak jen je možné si to v dnešní době a společnosti představit. Fedor Gál (nar. 1945), ikona slovenských i českých občanských aktivit, sociolog, politik, publicista, dokumentarista. Bezmála před deseti lety jej emailovou poštou oslovil mladý slovenský národní socialista Matěj (z mnoha důvodů si přeje zůstat v anonymitě). A začal dialog, který doslova a do písmene naplňuje to, co Fedor Gál už dlouho vytýká do záhlaví svých klíčových úvah: možnosti a meze dialogu. Dodat lze snad jen to, že zde jsou možnosti skoro bezbřehé a meze hodně prostupné…

Zvláštny rok ten dvetisícdvadsať – tridsať rokov po zmene režimu, pandémia COVID-19, ktorá presvetlila mnohé prezreté spoločenské problémy nanovo. Do toho osobné „zlomy“, najmä vedomie staroby a konca života. Zaznamenával som si aktuálne dianie od januára 2020. Koncom mája som mal pocit, že je toho tak akurát. Istým spôsobom som však tento pocit mal skoro celý život. A skoro celý život som priebežne aj svoje pocity, zážitky, poznatky... publikoval. Takže: „ešte raz a naposledy“. Ostatne "ešte raz a naposledy" si už niekoľko desaťročí dávam každý večer poslednú cigaretu a často aj posledného panáka v živote. Ráno sa potom zobudím a začína sa bežný crkot.

Přes ploty je velmi nezvyklá kniha dialogů. Jejími autory jsou dva lidé, kteří jsou od sebe vzdáleni tak, jak jen je možné si to v dnešní době a společnosti představit. Fedor Gál (nar. 1945), ikona slovenských i českých občanských aktivit, sociolog, politik, publicista, dokumentarista. Bezmála před deseti lety jej emailovou poštou oslovil mladý slovenský národní socialista Matěj (z mnoha důvodů si přeje zůstat v anonymitě). A začal dialog, který doslova a do písmene naplňuje to, co Fedor Gál už dlouho vytýká do záhlaví svých klíčových úvah: možnosti a meze dialogu. Dodat lze snad jen to, že zde jsou možnosti skoro bezbřehé a meze hodně prostupné…

Kniha má podtitul 39 mailov o svete, v ktorom žijeme. Priatelia Gindl a Gál si v mailovej korešpondencii vymieňajú názory na súčasný svet. Nadhadzujú si témy a obaja používajú svoje vzdelanie, rozhľad a vlastný názor na argumentáciu svojho stanoviska. Názov je odvodený od hazardnej hry austrálskych zlatokopov. Obaja hráči vyhadzujú do vzduchu mince a tipujú, ako to dopadne.

O údělu člověka v kontextu proměn civilizací a kultur. Přes třicet krátkých úvah o lidech (R. Dzurko, J. Císařovský), multikulturalismu, dobru a zlu, civilizační gramotnosti, dialogu....

Zamyslenie sa rôznych generácii nad vplyvom koronakrízy na spoločnosť a uvažovanie o zmenách, ktoré priniesla. přání a zašlete jej svým známým. Přidat do přečtených knih » Máte již přečtenou danou knihu? Zařaďte si jí do knihovny a najděte podobné.