Ivo Fleischmann Livres

Histoire sombre de l'histoire de la Tchécoslovaquie.

Básnická sbírka. Báseň „Jde to“ ze stejnojmenné knížky přeložil Ivo Fleischmann. Doplněno Poznámkou k francouzskému vydání a Poznámkou k českému vydání od Marie Koťátkové.

Lyrické verše mladého básníka, jednoho z okruhu kolem "Mladé fronty".

tento výběr obsahuje verše z let 1947 až 1963.Většina básní vyšla ve sbírkách-Píseň růží,cestopis,Města,ty a já,naše láska zítra,Smrt a zrození mladého muže. Nejde tedy o výbor díla,ale spíše o autorovu zálibu v myšlence,že lyrika je určitým portrétem duchovního vývoje jednohourčitého člověka.

Tři divadelní hry představující vrchol dramatické tvorby Oscara Wilda. Wildova verze biblického příběhu Salome, kterou nejprve vyprávěl a později na žádost svého přítele za jediný večer sepsal, se stala pro svou stručnost a básnivost libretem pro stejnojmennou velkou operu Richarda Strausse. Ideální manžel už nese základní prvky wildovské "lehkovážné komedie". Své umění paradoxu, elegantní kombinace a dobového glosování společnosti v brilantních dialozích dovedl ještě k větší dokonalosti ve své nejúspěšnější hře Jak je důležité mít Filipa, která ani po více než sto letech od svého vzniku neztrácí nic ze své schopnosti originálně pobavit.

V účinně vystiženém dusném ovzduší Němci obsazené Francie autorka rozvíjí příběh mladé písařky, která se účastní Hnutí odporu.

Básnické vylíčení pocitů zmaru, zoufalství a hrůzy, které přináší válka, se skládá ze tří částí: 1. Patetická, 2. Zápisník, 3. Příchod.

Milostná lyrika promítaná do pražských motivů i do reflexí nad prací všedního dne, postupující od osobních smutků a snů k problémům současnosti a vyznívající v bojovný životní optimismus a lásku k lidem.

Básnické příběhy s autobiografickými prvky vyjadřují názor, že "je nutno žít družněji, vědoměji vidět svět i prostřednictvím životů těch druhých".

Výbor z fejetonů a článků, které autor uveřejňoval za předmnichovské republiky v denním tisku, pojednává o temných i světlých stránkách tehdejšího života Prahy, brojí proti výstřelkům buržoazní politiky,varuje před nebezpečím fašismu.

Výbor přináší ukázky z italské lyriky z doby renesance, kdy se Italie „povznesla k netušenému rozkvětu umění, který byl jakýmsi odleskem klasického starověku“ (Engels). Překladatelé soustředil svůj zájem především na autory a tvorbu, jež nebyla dosud u nás překládána nebo kde staré překlady upadly v zapomenutí. Vedle nejvýznamnějších básníků - Danta, Petrarcy, Tassa, Ariosta, Michelangela, Boccaccia, Bruna jsou v hojném počtu ukázek zastoupení i básníci u nás dosud většinou neznámí (Burchiello, Cecco, Berni, Gianni Angiolieri a j.), jejichž tvorba je však pro renesanční lyriku charakteristická. Thematika všech básní výboru - přes své bohatství a různorodost - má jeden společný rys: opravdovost citu a prožitku, zvláště citu milostného, a smysl pro pozemskou skutečnost.

Lyrický deník, básnický cestopis, osobní vyznání, komentář k událostem i básnické pozdravy a nekrology - tím vším je Fleischmannova sbírka, vyznačující se úsilím o melodický a prostý verš

Novela čerpá svůj námět ze stejného prostředí jako film Mzda strachu, k němuž psal Arnaud scénář. Líčí drsný a tvrdý život venezuelských šoférů kamionů, nebezpečí, kterému se denně vystavují na úzkých horských serpentinách. Auta se řítí stokilometrovou rychlostí, šoféři se předhánějí s nasazením života, protože teprve dvě túry vykonané za den znamenají zajištěnou obživu.