Kolektivní monografie věnovaná osobě a dílu Karla Havlíčka Borovského přináší odborné studie věnované literární a žurnalistické tvorbě Karla Havlíčka, jeho politickým aktivitám a rodinnému zázemí. Součástí je i několik studií zabývajících se Havlíčkovým „druhým životem“, a to jednak v kontextu s československým disentem sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, jednak v souvislosti s odrazem Havlíčkovy osobnosti a tvorby např. v české hudební kultuře.
Druhý díl edice deníků českého historika Josefa Kalouska přináší zápisky z období od roku 1866 do konce jeho života. Záznamy začínají událostmi prusko-rakouské války a pruskou okupací Čech, kdy Kalousek dokončil svá studia na filozofické fakultě pražské univerzity. Otevřeně líčí své zážitky, pocity a úvahy o výběru manželky a vztahu k rodině Františka Ladislava Riegra, u které pravidelně pobýval. Na počátku 70. let, jako čerstvý doktor filozofie, podpořil snahu české politické reprezentace o státoprávní vyrovnání, jehož krach znamenal konec jeho nadějí na profesuru českých dějin. Dalších deset let se živil jako učitel a redaktor staročeských deníků, mezitím se oženil a měl dva syny. S rozdělením univerzity v roce 1882 vznikla katedra českých dějin, na kterou Kalousek nastoupil. Bez zábran zachycuje své působení na fakultě, v historické obci a českém veřejném životě, kritizuje své oponenty a podrobně popisuje své vědecké ambice. Závěrečná léta života jsou zaznamenána útržkovitě. Deníky jsou významným pramenem k politickým dějinám a dějinám české vědy druhé poloviny 19. století, a poskytují cenné svědectví o životním stylu vzdělanostní elity české společnosti. Kritická edice je doplněna jmenným rejstříkem, obrazovou přílohou a genealogickými tabulkami Kalouskovy rodiny.
Kolektivní monografie je souborem příspěvků přednesených na stejnojmenné konferenci konané u příležitosti 200. výročí narození předního českého politika a mecenáše 2. pol. 20. století F. L. Riegra. Jednotlivé studie se snaží představit tuto osobnost nejen jako výraznou politickou postavu habsburské monarchie, ale i jako činovníka zasahujícího do české vědy a kultury. Rovněž rozšiřuje obzor o rámec jeho rodiny.
Pocta Jiřině a Erichu Rennerovým od jejich kolegů, přátel a žáků.
Sborník vydaný na počest manželské dvojice historiků a vyučujícím dějepisu na benešovském gymnáziu, manželům Rennerovým, přibližuje historii regionu.
- O „startujících profesionálech“ a „dobíhajících amatérech“
- František FRŇKA: Žižkovská kapslovna v letech 1825–1872
- Dagmar HÁJKOVÁ: František Veselý, Benešov a smrt Jana Masaryka
- Bohumil JIROUŠEK – Martina JIROUŠKOVÁ-HALAMOVÁ: Působení Bohumila Zahradníka-Brodského na Podblanicku
- Hana NOVOTNÁ: Vývoj spolkové činnosti na Vlašimsku ve druhé polovině 19. století
- Jaroslav PÁNEK: Kloudiáda aneb Lokální aféra kolem jedné recenze. (Střípek z mozaiky české „normalizace“)
- Josef PETRÁŇ: Liberalismus po selsku
- Daniel POVOLNÝ: 33. protitanková brigáda v Pesanech v srpnu 1968
- Eva PROCHÁZKOVÁ: Národopisná pracovnice Marie Kovářová (1910–1993). K úloze osobnosti v regionální práci ve 20. století
- Martin SLABA: Josef Kubík a Divišovští zpěváčci. Příspěvek ke kulturním dějinám Podblanicka
- Jaroslav ŠEBEK: Snahy o spirituální obnovu a její vliv na politické dění v meziválečném československém státě
- Daniel ŠTĚPÁNEK: MUDr. František Kriegel – muž pražského jara roku 1968
- Luboš VELEK: Benešovský poslanec Emanuel Engel (1844–1907). Politický a sociální profil politického vůdce
První díl edice deníků českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (18381915) přináší zápisky z let 1856 až 1866. Kalousek v nich přibližuje léta svých studií na české reálce v Praze, na pražské polytechnice a především na filozofické fakultě tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity. Hledání uplatnění nadaného, lečchudého mladíka z východočeského Vamberka se zde prolíná jak s dobovým vlasteneckým zápalem, tak s představami o optimálním zajištění své další hmotné existence. Tyto představy tehdy silně spojoval s výhodnou sňatkovou strategií, kdy mu byl příkladem František Palacký. S ním se Kalousek počátkem 60. let osobně seznámil a agilní mladík se zájmem o české dějiny Otce národa zaujal. Rozpor mezi vlasteneckými ideály a neutěšenou životní realitou J. Kalousek zprvu řešil vstupem do vládních služeb stal se redaktorem poloúředních Pražských novin. Odtud však vedla rychle cesta do Riegrova a Palackého deníku Národ, který vycházel v letech 1863 až 1866. Kalouskovy deníkové záznamy v tomto kontextu nabízejí zajímavé pohledy do fungování novinových redakcí na počátku obnovené ústavní éry v habsburské monarchii. Mimořádně zajímavou, rozsáhlou pasáž pak představuje Kalouskova mnohatýdenní cesta po rakouské Haliči a Bukovině, kterou podnikl v létě 1863 na pozadí krvavého povstání Poláků v tzv. Kongresovce proti Rusům. V českém prostředí se v této době jedná o unikátní svědectví o životě a poměrech ve východních provinciích habsburské říše. Navazující druhý díl deníků vyšel již v roce 2016 a oba svazky deníku doplňuje i paralelní vydání Kalouskovy vědecké korespondence (2019) v téže ediční řadě Nakladatelství Lidové noviny a Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
61 Wissenschafter aus zehn Staaten und zwei Kontinenten würdigen in dieser Festschrift das umfangreiche und innovative Werk des international anerkannten österreichischen Historikers Lothar Höbelt. Diese Festschrift würdigt Lothar Höbelt als herausragenden österreichischen Historiker. Seine substantiellen Werke stechen aufgrund ihrer zeitlichen Breite (von der frühen Neuzeit bis in die Gegenwart), ihrer thematischen Vielfalt (Politik, Parteien, internationale Beziehungen, Militär, Wahlen, Nationalitäten, Adel, ...) und aufgrund einer vorbildlichen Quellenarbeit hervor. Höbelts wissenschaftliches Bestreben ist es, Grundlagenforschung zu betreiben und Lücken der Geschichtsschreibung zu schließen, um nicht zu falschen Synthesen oder fehlerhaften Überblicksdarstellungen zu kommen.61 Autoren verfassten Aufsätze zu den Themenbereichen Europa im 18. Jahrhundert, Österreich in den internationalen Beziehungen, Habsburger, Nationalsozialismus, Böhmisch-mährische Geschichte, Innenpolitik in Österreich(-Ungarn), Deutschland und Europa, Parlamentarismus, Wirtschafts-, Militär-, Bildungs-, Rechtsgeschichte und Erinnerungskultur. Ein Werkverzeichnis rundet den Band ab (32 Bücher, rund 330 Aufsätze).
Kniha poskytuje vcelku komplexní analýzu, interpretaci a zhodnocení života a díla Karla Kramáře v širokém kontextu. Sledován je jako stranický vůdce, politik, první československý ministerský předseda či jako propagátor ideálu novoslovanství a rusofil, i jako martyr, object literární karikatury a rovněž jako průmyslník, finančník, stavitel nebo mecenáš a manžel.
Sborník příspěvků k 70. narozeninám Jiřího Raka, významného historika dějin habsburské monarchie, přináší na dvě desítky příspěvků věnovaných českým a rakouským dějinám 19. století. Pozornost je věnována např. osobnosti císaře Františka Josefa a jeho vnímání dobovou společností, dějinám nacionalismu, náboženství aj.
