Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci. Důsledně přitom vychází z jím formulované a prosazované komparativní metody. Jeho komparativní pohled na středověké dějiny se však nesoustředí na vývoj v jednotlivých teritoriích, nýbrž naopak na sledování konkrétních jevů (lenní vztahy, obchod, intelektuální inovace, proměny zemědělství, rytířská kultura, zrození měšťanstva) v různých prostorových a časových souřadnicích, s důrazem na neustálou dynamiku středověkých dějinných procesů.
Irena Kozelská Livres
L'explosion ne se produira pas aujourd'hui. Il est trop tôt… ou trop tard. Je ne viens pas armé de vérités décisives. Mon esprit n'est pas traversé par des éclairs de lumière significatifs. Néanmoins, je pense, avec sérénité, qu'il serait bon que certaines choses soient dites. Frantz Fanon, ayant grandi en Martinique postcoloniale et exerçant comme médecin dans des cliniques psychiatriques, éclaire dans son œuvre la dimension psychologique de l'homme colonisé. Il aborde l'aliénation résultant de la situation coloniale, où Noirs et Blancs agissent de manière névrotique et complémentaire. Le monde des Blancs devient une norme inaccessibile pour les Noirs. Fanon engage une réflexion théorique avec des philosophes et psychanalystes, notamment autour du stade du miroir de Lacan et de la phénoménologie du regard de Sartre. Plus tard, il s'engage dans le mouvement d'indépendance algérien et devient posthumément célèbre grâce à son manifeste anticolonialiste. Sa réflexion psychanalytique sur la colonialité a été redécouverte dans les années 1980.