Jiří Štětina Livres

Dostáváte do rukou zcela nové přepracované a doplněné vydání mimořádně čtenářsky úspěšné publikace, která vyšla v roce 2000 pod názvem „Medicína katastrof a hromadných neštěstí“.Za uplynulých více než 13 let došlo k významnému vývoji jak v oblasti organizace a spolupráce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, tak v oblasti technických zařízení. Jsou k dispozici i četné nové zkušenosti při likvidování katastrof a hromadných neštěstí nejen v zahraničí, ale i tuzemsku. To vše vedlo k tomu, že autorský kolektiv pod vedením MUDr. Jiřího Štětiny od základu publikaci přepracoval a aktualizoval. Autorský kolektiv čítá více než 30 předních odborníků. Kniha je určena všem složkám integrovaného záchranného systému – pracovníkům krizového managementu, členům záchranných týmů a zejména zdravotníkům-záchranářům – a v neposlední řadě i klinickým pracovníkům a dalším pracovníkům tohoto systému. Dvojbarevná publikace je bohatě doložena obrazovými přílohami – v knize je 60 tabulek, 50 černobílých schémat, grafů, obrázků a v barevné příloze více než 40 dalších barevných ilustrací. Knihu recenzovali prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA; MUDr. Ilja Deyl.

Kniha je první autorovou publikací, která není zaměřena pouze na jeho odbornost - medicínu. Je vydávána v době, která může skončit katastrofou veškeré civilizace na této planetě. A právě s „kriminálem pro všechny“ a obavám z jeho návratu (období nacismu a komunismu) se může čtenář seznámit prostřednictvím této autobiografie. Stále však žije mezi námi mnoho slušných a poctivých lidí, kteří tyto doby pamatují a nepřejí se vrátit o více než 80 let zpět. Toto by si měli uvědomit hlavně téměř dvě generace mladých, kteří se narodili po listopadu 1989. Poselství knihy vyjadřují slova anglické političky Margaret Thatherové, že politika se nesmí dělat na ulici, nýbrž v parlamentu, což je základní princip parlamentní demokracie. Autor se kriticky vyjadřuje nejenom k mediím, ale také k moci soudní. A právě vlastní zkušenosti ho vedly k tomu, že když byl požádán o využití svého jména pro kandidátku jedné malé politické strany v Hradci Králové, souhlasil. Že se stane „vrcholným politikem“, neměl ani tušení, protože tyto ambice nikdy neměl. Do kriminálu se ho snažili dostat nejenom komunisté, kvůli jeho nesmiřitelnému postoji k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, ale také tzv. „demokraté“, protože se nesmířil s korupcí a klientelismem. Prostě překážel a tak patřil do kriminálu!