(kam spějí děti)
V knize čerpá autor ze své důvěrné znalosti Šumavy a hospodářských proměn, které způsobilo pronikání spekulace do těchto končin. Odehrává se zde úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a alkoholismus a dluhy dovršily úpadek. Knizebyl ponechán původní kouzelný Klostermanovský jazyk a je doplněna barevnými ilustracemi Aleše Čumy.
Výběr z povídek spisovatele Šumavy Karla Klostermanna. Z díla slavného autora vychází v roce kulatých výročí Karla Klostermanna v původním jazyce. Obsahuje povídky: 1. Srul 2. Sousedé 3. Návrat šumařův 4. Matrikář 5. Převozníkova dcera 6. Černý pátek 7. Úzkosti pana státního návladního 8. Když pan kancelista postoupil 9. Přiživoval se 10. Potopa v Americe 11. Co způsobilo osudné velikonoce 12. Petr Řimbaba 13. Revoluce v Pisku
Závěrečná část trilogie z prostředí šumavské horalské rodiny. Děj se odehrává v okolí šumavského Březníku 19. století. Spisovatel v něm mistrně vystihuje charaktery místních lidí a život v divoké přírodě.
Zcela neznámé i slavné adventní, vánoční i novoroční texty Karla Klostermanna (Sláviččiny jesličky, Kaplanův Štědrý večer, Štědrý den na Pürstlinku, Co Nový rok nadělil dědečkovi a další) s doprovodnými ilustracemi výtvarníka Petra Hilského jsou jistě vhodným dárkem i vhodným čtením v dlouhých zimních večerech.
Na osudu rodiny zámožného sedláka Podhamerského ukazuje autor, jaké zlo napáchaly lehkomyslnost, furiantství a malá prozíravost lidí v době broučkového ráje.
Cyklus třiatřiceti fejetonů Heiteres und Trauriges aus dem BöhmerwaIde / Veselé i smutné ze Šumavy z let 1885 až 1887, má pro dílo Karla Faustina Klostermanna (1848–1923), jednu z klíčových postav české prózy přelomu 19. a 20. století, mimořádný význam. Nejenže stojí na samém počátku jeho spisovatelské dráhy, ale zároveň otevírá před čtenáři téma, které se stalo celoživotním středobodem jeho tvorby. Přesto soubor šumavských fejetonů vychází v českém jazyce vůbec poprvé až nyní, po více než 130 letech.„Pila stojí na bažinaté půdě, vzdálená mnoho hodin od jakéhokoli lidského obydlí, okolí je nekonečně chmurné a jednotvárné. Slatiny bez konce, obrovské mýtiny, jejichž houpavá půda je pokryta trouchnivějícími kmeny pralesních stromů, na metr vysokou travou, neproniknutelným křovím, vřesem a maliním. Četné potoky a vodní žíly protkávají klikatě po nestálých stezkách tuto pustinu, kterou v zimě neoživí jediný pták, jediné zvíře, všechno odtáhne pryč a předá panování hlubokému sněhu a husté bílé mlze. Až na několik dělníků, kteří tu hledají obživu, vstoupí do této děsivé smutné divočiny málokdy lidská noha, a ti, kteří tak učiní, se obvykle nepohybují na cestě zákona. Jsou to ubozí podloudníci, kteří dávají všanc život a svobodu kvůli pár kilogramům šňupavého tabáku nebo střelného prachu, neboť právě když vánice nejvíc zuří, je také nejméně pravděpodobné setkání s hraničáři.“
Děj románu je situován do centrální Šumavy, v šedesátých letech 19. století. Autor v něm sugestivně líčí osudy obyvatel hájovny během celého roku, jejich povinnosti, zvyky, radosti i útrapy uprostřed romantické, ale divoké přírody daleko od civilizace. Příběh vrcholí děsivou vichřicí z 26. října 1870, která se stala definitivním mezníkem mezi starým a novým životem na Šumavě.
Slavné a méně známé vánoční i novoroční povídky Karla Klostermanna se odehrávají v drsných podmínkách sněhem a mrazem zkoušené Šumavy. Příběhy jsou svědectvím o lidských osudech, vztazích, láskách i tvrdém životě. Spisovatel v nich zaznamenává vzpomínky svého otce, který jako lékař poznal tento kraj i její obyvatele, a přidává i své vlastní zážitky. Vyprávění rámuje šumavská krajina a její drsné přírodní podmínky, které jsou zvláště v zimě neúprosné, a v každé povídce se odráží silná láska spisovatele k Šumavě a lidem, kteří tam žijí. „Napsal jsem tyto řádky na památku zemřelým, na slávu posud žijícím, kteří v bídě pomáhali, v neštěstí těšili. Ničeho nepřidávám, holou pravdu povídám, do minulosti sahám; ale co se tehdy událo, i dnes státi se může.“ Karel Klostermann
Die Böhmerwaldskizzen von Karel Klostermann bieten einen eindrucksvollen Einblick in die Natur und das Leben im Böhmerwald. Durch lebendige Beschreibungen und detailreiche Beobachtungen fängt der Autor die Schönheit der Landschaft und die Eigenheiten der Menschen ein. Klostermann verbindet persönliche Erlebnisse mit historischen und kulturellen Aspekten der Region, wodurch ein vielschichtiges Bild entsteht. Die Erzählungen sind geprägt von einer tiefen Verbundenheit zur Heimat und reflektieren die Herausforderungen und Freuden des Landlebens.
