Pour avoir voulu se jouer d’un tomte, sorte de lutin du folklore suédois, le jeune Nils devient pareil à sa victime, c’est-à-dire à peine plus haut que la main. Voulant retenir son jars blanc, tenté par l’appel des oiseaux migrateurs, Nils oublie sa taille minuscule, et le voici emporté dans les airs. S’ensuivent un voyage à travers la Laponie et la Suède, en compagnie des oies sauvages, et une série d’aventures mi-merveilleuses mi-réelles. Comme toutes les grandes œuvres pour la jeunesse, ce texte, paru en 1907, est devenu un classique qui a enchanté des générations de lecteurs.
Dagmar Pallasová Livres
Román pokrokového norského spisovatele je samostatnou součástí desetisvazkového eposu "Tanec říší stínů", věnovaného vylíčení začátků norského dělnického hnutí. Ústřední postavou románu je stavební dělník Skjöllögrin, který marně shání práci na stavbě ve vyhořelém městě,je bídou a hladem dohnán ke krádežím, bojuje však sám se sebou, nesmiřuje se se svým osudem a nakonec se s nasazením života vydává přes hory, na novou cestu za štěstím.
Ze života a kultury grónských Eskymáků v 19. století
Román o těžkém údělu dánského proletářského děvčete z doby před první světovou válkou patří k jednomu z nejvýraznějších děl moderní světové literatury. Hluboce působivá kniha v osobě hlavní hrdinky a řady výrazných postav, ježí ji obklopují, ukazuje svět chudých, ponížených a trpících lidí, kteří si zachovávají morální převahu nad těmi, kdo je vykořisťují. Nemanželská dcera prosté matky Ditta, chůva cizích dětí, služka, kojná, švadlena a nakonec matka umírající hladem a vysílením, se přidružila k řadě slavných ženských literárních hrdinek jako připomínka nelehkého údělu žen na počátku 20. století. V její postavě oslavuje autor tiché hrdinství, vytrvalost a ušlechtilost, s jakými tyto trpící ženy, vyděděné na okraj společnosti bohatých a mocných, trpělivě a beznadějně bojují o své právo na život.