Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa
- 477pages
- 17 heures de lecture







Svazek XII je pramennou publikací, jejímž cílem je shromáždit a kriticky revidovat dostupná data k pohřebišti kolem trojlodní baziliky (3. kostel) na raně středověkém hradišti Mikulčice-Valy. Toto pohřebiště čítá 562 hrobů a je tak největším dosud odkrytým pohřebištěm na lokalitě. Jeho význam tkví především v tom, že zde byla pohřbena početná skupina příslušníků vládnoucí vrstvy velkomoravské společnosti, o čemž svědčí nákladná úprava mnoha hrobů i jejich bohatá výbava. V úvodní kapitole knihy jsou nastíněny okolnosti archeologického výzkumu kolem 3. kostela, způsob jeho dokumentace a okolnosti vzniku předkládané publikace. Vlastní katalog obsahuje popisy a kresby hrobů i předmětů nalezených v hrobech; na závěr je připojena vybraná fotografická terénní dokumentace.
Monografie zahrnuje nejvýznamnější výsledky projektu, které nejen vystihují vývoj opevněných center na Moravě a ve Slezsku v 1. polovině 11. století, ale přinášejí i srovnání se situací v sousedních zemích (souhrnné nebo příkladové), hlavně na Moravě a ve Slezsku, hlavně v Čechách, Slovensku, Velkopolsku a Slezsku, což doplňují práce s perspektivou z více vzdálených území (východní Německo, Anglie). Překvapivé výsledky výzkumu hradiště v Opavě-Kylešovicích přinesly zajímavé nálezy materiální kultury včetně mincí, které ukazují na kontakty směrem k severu a východu, z okolí tzv. Varjagů, jakož i kvalitní sekvenci dendrochronologických dat, která dovolila datování stavby hradu do rané fáze piastovské expanze. Jeho opevnění prozrazuj polský vliv. Monografie ukazuje rozdíly mezi Moravou a sousedními zeměmi, které spojily ranou fázi svou státnosti se sítí hradišť. Na Moravě nacházíme jen jednotlivé opory přemyslovské a polské moci. Skutečný systém administrativních hradišť vybudovali Přemyslovci krátce po dobytí Moravy ve 2. třetině 11. století.
Podnázev: 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu.
Kolektivní monografie věnovaná problematice Velké Moravy na podkladu archeologických nálezů prezentovaných na exkluzivní putovní výstavě Velká Morava a počátky křesťanství. Řada z nich je společně se sumarizujícími studiemi a charakteristikou významných lokalit prezentována právě v této publikaci. Je zaměřena především na období rozkvětu velkomoravské říše, ale zdaleka neopomíjí časový úsek, který tomuto rozmachu předcházel, a adekvátní pozornost věnuje rovněž závěrečným fázím její existence s důrazem položeným na postupný vznik českého státu. V kontextu s 1150. výročím cyrilometodějské misie akcentuje taktéž tematiku christianizace. Výstava byla uvedena v Brně v Paláci šlechtičen (27. 11. 2014 – 28. 2. 2015), na Pražském hradě v Císařské konírně (17. 4. – 28. 6. 2015) a na Bratislavském hradě (7. 8. – 1. 11. 2015). Katalogová část publikace představuje vybrané artefakty, které jsou současně prezentovány i na probíhající výstavě. Při jejich výběru bylo dbáno na to, aby byly zastoupeny zejména ty z nich, jež dosud nebyly publikovány a zároveň byl preferován jejich pokud možno co nejširší provenienční a teritoriální záběr.
Práce všestranně (s pomocí řady dalších vědních disciplín) hodnotí slovanský kostrový mohylník ve Stěbořicích nedaleko Opavy (Slezsko). Kostrový ritus, způsob uložení zemřelých, zřetelná ideologická sevřenostcelého aktu (rituálu) i výlučnost a jedinečnost materiální kultury jednoznačně hovoří v tom smyslu, že zde své zemřelé nepochovávala místní(domácí) populace, nýbrž cizí element, jímž byli noví příchozí přesunující se z centrálních oblastí Velké Moravy. Počátky pohřbívaní jsou kladeny do pokročilé 3. čtvrtiny 9. století, jeho závěr pak na přelom 9. a 10. věku.
Objemná monografie, v níž přední moravští a slovenští historikové, archeologové a numismatikové představují široké veřejnosti nejnovější výsledky archeologického a historického bádání na Východní Moravě v době, kdy, jak se píše v úvodu ke knize, Velká Morava už neexistovala a naopak husitské války ještě nezačaly. Každou studii doplňují kresby, mapy a černobílé a barevné fotografie archeologických nálezů a nalezišť a v závěru pak obsáhlá německá resumé.